Hostákov
| Hostákov | |
|---|---|
 Hostákov od jihu | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Vladislav |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′56″ s. š., 15°58′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 187 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hostákov (8,5 km²) |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 675 01 |
| Počet domů | 73 (2011)[2] |
 | |
  Hostákov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 183229 |
| Kód k. ú. | 783226 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hostákov (německy Hostakow[3]) je část městyse Vladislavi. Podstatná část jeho katastrálního území spadá do přírodního parku Třebíčsko. Ve vesnici žije 187[1] obyvatel.
Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Hostákov se rozprostírá v mělkém údolí. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450–465 m n. m. Na východě se zvedá mírný kopec Rakovská hora dosahující 474 m. Dál na východ terén prudce klesá do údolí Mlýnského potoka (425–430 m n. m.); jeho pravý břeh již náleží území obce Smrku. Na jih od Hostákova je kopec Křemel (493 m n. m.) se základnovou převodní stanicí.
V katastru obce je několik rybníků; těmi největšími jsou: Podlesní a Salák na severozápadě, Záhumenice na severovýchodě a dvojice rybníků Velká a Malá Štěpnice na jihozápadě. Obcí protéká stejnojmenný Hostákovský potok (asi 2,7 km dlouhý). Ten je přítokem Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak ve Vladislavi odevzdává vody Jihlavě.
Z geologického hlediska leží Hostákov na podloží tvořeném horninami třebíčského masivu. V okolí vrchu Křemel se dále vyskytují vložky erlanů, které byly v minulosti předmětem ověřování wolframového zrudnění. Hostákov je známou lokalitou ametystu vyskytujícího se na málo mocných křemenných žilách v jižním a východním okolí obce.
S Vladislaví je Hostákov spojen silnicí č. III/39018. Na Třebíč vede silnice č. III/39017; ta pokračuje do Valdíkova, kde se s ní slučuje silnice č. III/39016, a dál vede až ke křižovatce se silnicí č. II/390 v Náramči. Obě hostákovské silnice se na jihu spojují se silnicí č. I/23.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hostákov náležel k prvotnímu nadání třebíčského benediktinského kláštera. Světským držitelům byl zastaven v 15. století. V Hostákově pak seděl rod vladyků z Hostákova. Jejich tvrz stávala snad na trati „Na Hrádku“ na kopečku při cestě k Opatskému mlýnu. Rod se psal buď „z Arklebic a Hostákova“ nebo „Hostákovský z Arklebic“; znakem měli štít protnutý středem jednou vodorovnou čárou, klenotem bylo křídlo.[4]
Hostákov míval svou školu. Zřízena byla roku 1877 jako jednotřídní, a to na kraji vesnice při cestě na Třebíč. V roce 1980 byla v této škole výuka ukončena a žáci začali docházet do základní školy do Vladislavi.[5] V roce 2021 bude rekonstruováno okolí základní školy, jde o druhou část rekonstrukce, kdy interiéry byly rekonstruovány v dřívějších letech.[6]
Do roku 1867 byla obec osadou obce Vladislav, od roku 1867 do roku 1901 osadou obce Valdíkov a od roku 1964 je opět osadou obce Vladislav.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 223 | 232 | 229 | 245 | 262 | 247 | 243 | 237 | 257 | 250 | 270 | 217 | 193 |
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Krčál – pedagog a spisovatel
- Jaromír Doležal – překladatel a spisovatel
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55.
- ↑ Vlastivěda, l. c., str. 252.
- ↑ Vlastivěda, l. c., str. 251.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Vlasta Tomková ,Ivana. Investice ve Vladislavi: nové chodníky, kanalizace i zázemí pro kulturní akce. Třebíčský deník. 2021-01-28. Dostupné online [cit. 2021-03-05].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Místopis Moravy. Číslo 66, Třebický okres. Brno, 1906.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostákov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hostákov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
