Homomorfismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Homeomorfismus.

Homomorfismus (v lineární algebře někdy také prostě morfismus) je zobrazení z jedné algebraické struktury do jiné stejného typu, které zachovává veškerou důležitou strukturu.

Každý typ algebraické struktury má svůj typ homomorfismu (mluvíme o grupovém homomorfismu, okruhovém apod.).

Obecně je homomorfismus zobrazení \phi: A \rightarrow B mezi dvěma algebraickými strukturami stejného typu takové, že pro každou definovanou operaci f a pro všechna x_i v A platí

\phi(f_A(x_1, \ldots, x_n)) = f_B(\phi(x_1), \ldots, \phi(x_n)).

Typy homomorfismů[editovat | editovat zdroj]

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Mějme Z grupu celých čísel a Zn množinu všech celých čísel od 0 do n-1 s operacemi modulo n.

Pak zobrazení f: Z → Z4  : f(x) = 2x mod 4 (které zobrazí lichá čísla na číslo 2 a sudá na 0) je homomorfismus, protože f(x+y) = f(x) + f(y). Například f(3+5) = f(8) = 0 = 2 + 2 = f(3) + f(5). V grupě Z4 totiž platí 2 + 2 = 0.

Naopak zobrazení f(x) = 1 + ( 2x mod 4 ) , které zobrazí sudá čísla na 1 a lichá čísla na 3, homomorfismus není, protože f(0) + f(0) = 2, ale f(0+0) = 1.

Zobecnění v univerzální algebře[editovat | editovat zdroj]

Mnoho faktů o homomorfismech není třeba dokazovat pro každou matematickou strukturu zvlášť (zvlášť pro grupy, vektorové prostory, svaz apod.), protože prostředky univerzální algebry umožňují je dokázat zároveň pro širokou třídu struktur. Příkladem jsou věty o izomorfismu.

Jádro homomorfismu[editovat | editovat zdroj]

Jádro homomorfismu f (značené Ker f) popisuje, které dvojice prvků homomorfismu se zobrazí na tentýž prvek.

Ve strukturách s binární operací, které mají zaručenu existenci neutrálního a inverzního prvku, je obvyklé tuto informaci reprezentovat tak, že jádrem homomorfismu rozumíme podstrukturu tvořenou všemi prvky, které se zobrazí na neutrální prvek. V takových strukturách pak platí, že f(x) = f(y) právě když y-x \in Ker f.

Příklad:

  • Máme-li f: Z6 → Z6  : f(x) = 2x mod 6, pak Ker f = {0,3}
  • Jiným příkladem je zobrazení z třírozměrného do dvourozměrného vektorového prostoru, které každý bod svisle promítne do vodorovné roviny procházející počátkem. (Lze si to představit jako zobrazení, které každé kuličce v prostoru přiřadí její stín na vodní hladině, pokud je slunce přesně svisle nad námi.) Jádrem takového zobrazení je svislá přímka procházející počátkem.

Tento přístup nelze ale použít pro struktury, které výše uvedenou podmínku nesplňují. Například svaz má dvě binární operace, monoid či grupoid sice mají jednu, ale není zaručena existence opačného prvku, některé signatury nemají žádnou binární operaci apod.

Proto se jádro homomorfismu definuje výše uvedených způsobem v teorii grup, okruhů lineárních prostorů apod., ale častěji se používá obecnější definice, která má smysl pro širokou třídu algebraických struktur:

Jádrem homomorfismu f z A do B rozumíme binární relaci ~ na A takovou, že x~y právě když f(x) = f(y)

Podle této definice jádro homomorfismu

f: Z6 → Z6  : f(x) = 2x mod 6

obsahuje dvanáct uspořádaných dvojic:

Ker f = {
(0,0), (0,3), (3,0) , (3,3) ,
(1,1), (1,4), (4,1) , (4,4) ,
(2,2), (2,5), (5,2) , (5,5) }

Kongruence a faktoralgebry[editovat | editovat zdroj]

Jádro každého homomorfismu je kongruencí na A a proto definuje faktoralgebru A / Ker f, která je podle první věty o izomorfismu izomorfní s oborem hodnot f.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]