Prosté zobrazení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prosté zobrazení

Prosté zobrazení, nebo také injektivní zobrazení, injekce, je druh zobrazení mezi množinami, které různým vzorům (prvkům) přiřazuje různé obrazy. Nestane se tedy, že by jeden obraz měl několik různých vzorů. K prostému zobrazení existuje inverzní zobrazení.

  • Každá ryze monotónní funkce je prostá.
  • Na rozdíl od "zobrazení na", prosté zobrazení nemusí být definováno pro všechny obrazy a vzory, tedy mohou existovat prvky cílové množiny, které nemají svůj vzor.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Zobrazení f: X \rightarrow Y nazýváme prosté (injektivní), jestliže platí implikace:

\forall ( x_1,  x_2 \in X ): (x_1 \ne x_2 ) \implies (f( x_1 ) \ne  f( x_2 ) ).

Můžeme tedy vytvořit inverzní zobrazení.

Značení[editovat | editovat zdroj]

V anglické literatuře je prosté zobrazení často označováno one to one (jeden ku jednomu), proto se občas setkáme jen s označeným 1-1.

Také se využívá rozlišení pomocí úpravy grafického symbolu šipky mezi množinami: f: X \rightarrowtail Y[1] nebo f: X \hookrightarrow Y[2] namísto zápisu dále nespecifikovaného zobrazení:f: X \rightarrow Y .

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Reálná funkce f(x) = 2 x +  1 je prostá, protože pokud f(x) = f(y), platí i 2 x + 1 = 2 y + 1, tedy x = y.
  • Reálná funkce g(x) = x^2 prostá není, neboť např. 1 = g(-1) = g(1). Pokud ale funkci g omezíme na interval [0, \infty), je g prostá.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo injekce ve Wikislovníku
  1. [1] na anglické Wikipedii
  2. J. MATOUŠEK, J. NEŠETŘIL. Kapitoly z diskrétní matematiky. [s.l.] : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1441-3.