Monotónní funkce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příklad ryze monotónní (rostoucí) funkce

Monotonie funkce[Pozn 1] je souhrný název pro vlastnost funkce být rostoucí, nebo klesající, nebo nerostoucí nebo neklesající. Znalost monotonie usnadňuje některé výpočty s funkcemi, například řešení nelineárních nerovnic.

Definice (monotonie na množině)[editovat | editovat zdroj]

Funkce definovaná na množině je na této množině rostoucí (též ostře rostoucí nebo ryze rostoucí) právě tehdy, když pro každé dva body platí

Funkce definovaná na množině je na této množině klesající (též ostře klesající nebo ryze klesající) právě tehdy, když pro každé dva body platí

Funkce definovaná na množině je na této množině neklesající právě tehdy, když pro každé dva body platí

Funkce definovaná na množině je na této množině nerostoucí právě tehdy, když pro každé dva body platí

Funkce je monotónní na určitém intervalu, množině nebo v celém svém definičním oboru, pokud je na celém daném intervalu, množině, resp. definičním oboru neklesající nebo nerostoucí.

Vlastnost funkce být monotonní bývá nazývána monotonnost, popř. monotonicita.

Funkce je ryze monotónní v na určitém intervalu, množině nebo v celém svém definičním oboru, pokud je na celém daném intervalu, množině, resp. definičním oboru rostoucí nebo klesající.

Interval, na kterém je funkce ryze monotónní, se nazývá interval monotonie.

Výše uvedené definice popisují globální monotonii.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Graf funkce, která na intervalu není monotónní, ale je monotónní na jeho určitých podintervalech; na intervalu a je rostoucí, na intervalu a je klesající.

Na obrázku vpravo je funkce rostoucí například v intervalu , klesající například v intervalu .

Definice (monotonie v bodě)[editovat | editovat zdroj]

Monotonie lokální (v bodě): Funkce je po řadě rostoucí, klesající, neklesající resp. nerostoucí v bodě , jestliže existuje nějaké okolí bodu , na kterém je funkce rostoucí, klesající, neklesající resp. nerostoucí. To je ekvivalentní s tím, že v tomto okolí platí

  • v případě funkce rostoucí v bodě dvojice implikací
,
  • v případě funkce klesající v bodě dvojice implikací
,
  • v případě funkce nerostoucí v bodě dvojice implikací
,
  • a v případě funkce neklesající v bodě dvojice implikací
.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • Konstantní funkce je podle výše uvedené definice monotónní, ale není ryze monotónní.
  • Je zřejmé, že je-li funkce rostoucí, pak je i neklesající. Podobně, je-li funkce klesající, pak je i nerostoucí.

Derivace monotónní funkce[editovat | editovat zdroj]

Pokud funkce má v bodě derivaci , lze ji použít k vyšetření monotonie funkce, přičemž platí následující implikace (které nelze obrátit):

  • Jestliže , pak je v bodě rostoucí.
  • Jestliže , pak je v bodě klesající.
  • Jestliže je v bodě neklesající, pak .
  • Jestliže je v bodě nerostoucí, pak .

Řešení nerovnic s monotonními funkcemi[editovat | editovat zdroj]

Monotonie funkce umožňuje jednotný přístup k práci s nerovnostmi a nerovnicemi.

Přímo z definice plyne, že je-li funkce rostoucí, potom jsou nerovnosti a ekvivalentní. Toho je možné využít například při řešení nerovnic. Přirozený logaritmus je rostoucí funkce na svém definičním oboru a proto jsou zde ekvivalentní nerovnosti a Nerovnice

má tedy řešení
(Dolní omezení plyne z definičního oboru přirozeného logaritmu.) Analogické pravidlo platí i pro neostré a opačné nerovnosti.

Je-li funkce klesající, znaménko nerovnosti se otáčí.

Speciálním případem tohoto principu jsou následující pravidla pro práci s nerovnostmi a nerovnicemi.

  • K oběma stranám nerovnice můžeme přičíst stejné číslo (funkce je rostoucí pro libovolné ).
  • Obě strany nerovnice můžeme vynásobit stejným kladným číslem (funkce je rostoucí pro libovolné kladné ).
  • Obě strany nerovnice můžeme vynásobit stejným záporným číslem a otočit směr nerovnosti (funkce je klesající pro libovolné záporné ).
  • Obě strany nerovnice můžeme logaritmovat nebo odlogaritmovat logaritmem o základu větším než jedna.
  • Obě strany nerovnice můžeme logaritmovat nebo odlogaritmovat logaritmem o základu menším než jedna a otočit směr nerovnosti.
  • Obě strany nerovnice můžeme odmocnit. Pozor, odmocněním nerovnosti dostáváme nerovnost s absolutní hodnotou a oborem pravdivosti .

Kvadratická funkce ani převrácená hodnota nejsou ani rostoucí ani klesající funkce. Proto není možno podobnými způsoby řešit kvadratické nerovnice a nerovnice se zlomky. Kvadratická funkce je však rostoucí na množině kladných čísel, proto je možné například tvrdit, že mezi čtverci má největší obsah ten, který má nejdelší stranu. V tomto případě se totiž přirozeně pracuje s kvadratickou funkcí jenom pro kladné hodnoty (délka strany není záporná) a tam je kvadratická funkce udávající vztah mezi délkou strany a obsahem rostoucí.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

Někteří autoři používají termín rostoucí bez přívlastku pro funkce, které jsou ve výše uvedené definici nazývány neklesající a klesající pro funkce podle uvedené definice nerostoucí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jde o reálnou funkci definovanou na množině všech reálných čísel nebo nějaké její podmnožině.

Související články[editovat | editovat zdroj]