Přeskočit na obsah

Hlavoš západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHlavoš západní
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí hlavoš západní (Cephalanthus occidentalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodhlavoš (Cephalanthus)
Binomické jméno
Cephalanthus occidentalis
L., 1753
Mapa přirozeného výskytu
Mapa přirozeného výskytu
Mapa přirozeného výskytu
Synonyma

cefalantus západní

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavoš západní (Cephalanthus occidentalis) je opadavý, vlhkomilný, listnatý keř s netradičními, kulovitými květenstvími, je nejčastěji pěstovaným druhemrodu hlavoš. Pochází z východních oblastí Severní Ameriky, kde roste ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Pro atraktivní olistění a netradiční seskupení květů bývá pěstován jako okrasná dřevina i mimo území Ameriky.[2][3]

Jeho stanoviště bývají v osluněných místech na těžších až jílovitých, podmáčených půdách s dostatkem humusu a s půdní reakci mírně kyselou, nesnáší vápenité podloží. Přirozeně vyrůstá nejčastěji po okrajích lužních lesů a vlhkých houštin, na místech často zaplavovaných vodou, v bažinách, močálech, na březích jezírek i rozlévajících se potoků, řek i kanálů, snese i dlouhodobé (ne však trvalé) zaplavení stanoviště. Na příhodných místech vytváří rozlehlé křovinaté kolonie. Rychlost růstu je odvozená od půdních podmínek.

Ve středoevropských podmínkách je opadavý, v teplým oblastech amerického kontinentu rostou i stálezelení jedinci. Je plně mrazuvzdorný, evropskou zimu snáší bez problémů. Nové listy raší poměrně pozdě, většinou až v průběhu května. Květy se vyvíjejí nejčastěji na nových větvičkách.[2][4][5][6]

Nejčastěji je to rozkladitý, listnatý, opadavý keř 2 až 3 m vysoký se široce rozvětvenými kořeny; v domovině někdy roste jako až 7 m vysoký stromkmenem tlustým do 30 cm a může být neopadavý. Větve keře rostou do široka, letorosty má lysé, lesklé a internodia dlouhá, z jara bývají nově vyrostlé větvičky výrazně červené. Listy s načervenalými řapíky jsou dlouhé 6 až 18 cm, vyrůstají vstřícně nebo po třech v přeslenech, jsou jasně zelené se sytě červenou zpeřenou žilnatinu a mají tmavé, deltoidní, krátce vytrvalé, 2 mm dlouhé palisty. Listové čepele bývají podlouhlého, kopinatého nebo vejčitého tvaru, na bázi jsou srdčité, na koncích zašpičatělé a po obvodě celistvé. Na podzim opadávají, aniž změní barvu, po opadaných listech zůstávají světlé jizvy.

Drobné, bílé květy jsou nahloučeny do asi 3 cm velkých kulovitých strboulů, které vyrůstají na stopkách až 6 cm dlouhých z úžlabí listů nebo na koncích větviček, před rozkvětem tvoří zelené koule. Rozvitý květ výrazně sladce voní, má drobný, zelený kalich a čistě bílou, srostlou, nálevkovitou, čtyřlaločnou korunu s krátkou trubkou. Čtyři tyčinky s krátkými, přirostlými nitkami jsou zakončeny prašníky, které z koruny jen nepatrně vyčnívají. Dvoudílný semeník s jediným vajíčkem v oddíle nese dlouhou, daleko z koruny přesahující čnělkoubliznou. Pro zabránění samoopylení a usnadnění opylení cizím pylem jsou květy protandrické, nejprve dozrávají prašníky s pylem a teprve po jejich vyprášení dozraje ve stejném květu i blizna a je schopná se opylit.

Kvetou po dobu asi jednoho měsíce, jsou mimořádně bohaté na nektar a lákadlem pro opylovačů s dlouhým sosákem, bývají to motýli, čmeláci, včely, ploskočelky i statnější mouchy. V Americe bývá občasným opylovačem i stěhovavý kolibřík rubínohrdlý.[2][5][6][7][8][9]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]
Květenství

Ze sprašeného květu se vyvine kulovitá dvounažka asi 1,2 cm velká, která je ve zralosti vybarvená do zlatova. V průběhu zimy se rozpadá na dva plůdky pyramidálního tvaru, dospělý keř jich mívá okolo 400. Semena (plůdky) jsou požírána některými ptáky a jsou nejběžnějším prostředkem k rozšiřování na nové stanoviště. Semena nepotřebují studenou stratifikaci a na jaře dobře klíčí i ze semen uložených v teple.

Dřeviny lze uměle množit řízky z polovyzrálého dřeva v letním období nebo z vyzrálého v zimě. Přestože prořezávání keře není nutné, lze jej dobře počátkem jara tvarovat. Pokud se dřevina zdá již nevzhledná, je možno ji seříznout nízko nad zem a ona znovu obroste.[8][9][10]

Ve své domovině je hlavoš západní spíše ceněný jako stabilizátor říčních břehů, kdežto v Evropě je pěstován pro svůj exotický vzhled, který mu dávají koule bílých květů připomínající jehelníčky. Bývá vysazován v parcích okolo jezírek. Jeho postupně opadávající plody jsou potravou kachen a jiných vodních ptáků a husté větve zase poskytují vhodná místa pro stavění hnízd drobných ptáků.

V minulosti bývala jeho kůra léčebným prostředkem proti horečce, při bolestech hlavy a zubů, proti otokům způsobených jedovatými druhy škumpy nebo se používala jako náhrada chininu při léčbě malárie. Obsahuje řadu alkaloidů, hlavně cephalathin. býložravci jeho listy pro toxicitu nežerou, ale bobři z něj stavějí své hrady.[4][7][8][9]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c Dendrologie.cz: Cephalanthus occidentalis [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Cephalanthus occidentalis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2016-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b JELÍNKOVÁ, Eva. Cephalanthus occidentalis [online]. Eva Jelínková [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. 
  5. a b Plant - Shrubs: Cephalanthus occidentalis [online]. The Taunton Press, Inc., Newtown, CT, USA [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Native plant database: Cephalanthus occidentalis [online]. Wildflower center, University of Texas, Austin, TX, USA [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Plant Finder: Cephalanthus occidentalis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Prairie Wildflowers of Illinois: Cephalanthus occidentalis [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Cephalanthus occidentalis [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 07.03.2004 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Hlavoš západní [online]. Bambus Centrum Kastner, Třebíz u Slaného [cit. 2016-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-17. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]