Kolibřík rubínohrdlý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKolibřík rubínohrdlý
alternativní popis obrázku chybí
Kolibřík rubínohrdlý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsvišťouni (Apodiformes)
Čeleďkolibříkovití (Trochilidae)
Rodkolibřík (Archilochus)
Binomické jméno
Archilochus colubris
(Linné, 1758)
Rozšíření kolibříka rubínohrdlého: zelená = letní výskyt, žlutá = tah, modrá = zimoviště.
Rozšíření kolibříka rubínohrdlého:
zelená = letní výskyt,
žlutá = tah,
modrá = zimoviště.
Rozšíření kolibříka rubínohrdlého:
zelená = letní výskyt,
žlutá = tah,
modrá = zimoviště.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolibřík rubínohrdlý (Archilochus colubris) je tažný pták z čeledi kolibříkovitých (Trochilidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zbarven je převážně zeleně, má šedé bříško a svůj název obdržel od rubínově zbarvené skvrny na hrdle samce. Samec má tmavý, vidličnatý ocas. Samici schází rubínová skvrna a má tupě zakončený ocas. Tři krajní ocasní pírka mají navíc na konci velkou, bílou skvrnu. Mladí ptáci se podobají samici. Měří 9 cm, v rozpětí křídel má 10–12 cm a váží 3–3,5 g.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí ve východní části Severní Ameriky, v létě zalétá až do Kanady, zimuje na Floridě a ve Střední Americe.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Do hnízda, spředeného pavoučím vláknem z listí a mechu, klade samička po dvou vajíčkách. O mláďata se stará pouze samička. Při jednom příletu nakrmí samička obě mláďata. Je vysoce teritoriální. Tento malý ptáček je neohroženým bojovníkem a se svými soky svádí hlučné vzdušné souboje.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Kolibřík rubínohrdlý na krmítku

Živí se květním nektarem a rovněž drobným hmyzem. Má stejně jako ostatní kolibříci dlouhý trubicovitý zobák a nektar nasává pomocí zvláštně utvářeného, trubicovitého jazyka. U květů, nebo u krmítek pro kolibříky se kolibříci navzájem zahánějí. Kolibřík je schopen lovu hmyzu za letu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V plné rychlosti mávne kolibřík rubínohrdlý křídly minimálně 50× za sekundu. Obrovskou frekvenci mávání křídel dosahuje díky přímému spalování naposledy zkonzumovaného cukru ve svalstvu, přičemž obchází energetické náklady, které by stála přeměna tohoto cukru nejprve na tuk.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. https://web.archive.org/web/20140903132230/http://nasazem.eu/kolibrik-majster-latkovej-vymeny/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]