Hlavní spojenci mimo NATO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlavní spojenci mimo NATO
Major non-NATO ally
American-MNNA-2019.svg
Zkratka MNNA
Vznik 1987
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní spojenci mimo NATO (anglicky Major non-NATO ally – MNNA) jsou klíčoví spojenci Spojených států amerických mimo členských států Severoatlantické aliance. Jde o státy, které navázaly strategické vztahy s ozbrojenými silami Spojených států amerických. Nejedná se přímo o vojenský pakt, ale o poskytnutí určitých vojenských a finančních výhod, které Spojené státy americké těmto státům nabízí. Příslušnost k MNNA uděluje federální vláda Spojených států amerických.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zavedení statusu hlavního spojence bylo schváleno kongresem Spojených států amerických v roce 1987. Mezi původních pět spojenců patřily Austrálie, Egypt, Izrael, Japonsko a Jižní Korea. Tehdejší izraelský premiér Jicchak Šamir označil zahrnutí Izraele za politicky významné rozhodnutí a historicky první formální uznání spojenectví.[1]

Další stát, Jordánsko, získal status až v roce 1996. O rok později přibyl Nový Zéland, jehož vztahy s USA byly oslabeny v roce 1984 rozepří ohledně zákazu pohybu lodí s jaderným nákladem v novozélandských vodách. V roce 1986 bylo pak dokonce pozastaveno členství Nového Zélandu v organizaci ANZUS. Udělení statusu hlavního spojence tak mělo přispět k opětovnému zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. V roce 1998 se pak tehdejší prezident Bill Clinton zasloužil ještě o připsání Argentiny, což odůvodnil přispíváním latinskoamerické země k světového míru a bezpečnosti prostřednictvím účasti ve válce v Perském zálivu a přetrvávající podpory mírových misí OSN.[2][3]

V letech 2002 a 2003 byly do skupiny zařazeny Bahrajn, Filipíny,[4] Thajsko[5] a Tchaj-wan. Pozvánka byla nabídnuta i Singapuru, který však zařazení odmítl.[6] V následujícím roce přibyly Kuvajt,[7] Maroko[8] a Pákistán.

V roce 2012 byl na hlavního spojence povýšen Afghánistán. Oznámila to ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová během státní návštěvy.[9] Po anexi Krymu prošel v roce 2014 kongresem návrh na zařazení Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. V květnu 2015, během návštěvy tehdejšího tuniského prezidenta Kaída Sibsího ve Washingtonu, oznámil tehdejší americký prezident Barack Obama svůj záměr v podobě připsání Tuniska.[10] Ještě tentýž rok, během summitu se státy GCC v Camp Davidu, zmínil Obama možnost přidat mezi spojence ještě Katar, Omán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.[11]

Již od přiřknutí statusu Pákistánu se mnozí politici vyslovovali pro jeho odebrání tomuto státu, mimo jiné za přechovávání Usámy bin Ládina na svém území a údajnou podporu Tálibánu a dalších teroristických organizací.[12] V roce 2017 se spekulovalo o možném snížení spolupráce ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa.[13] Ten po návštěvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara ve Spojených státech amerických naopak zlepšil postavení Brazílie tím, že ji označil za klíčového spojence.[14] V květnu téhož roku došel do Sněmovny reprezentantů návrh na povýšení Ukrajiny,[15] později téhož roku se jednalo i o nabytí statusu Indií.[16][17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. U.S. Is Granting Israel Non-NATO Ally Status : Move Should Bring Strategic and Economic Gains, Shamir Says; Egypt Gets Same Rating. Los Angeles Times [online]. 1987-02-16 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Argentina, gran aliado extra-OTAN. Perfil.com [online]. 2016-04-29 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. Polémica por la designación como aliado extra-OTAN. www.clarin.com [online]. 1997-10-10 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Bush 'upgrades' Philippines. edition.cnn.com [online]. 2003-05-20 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. U.S. wants APEC agenda to include security issues. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Singapore and the US: not quite allies. The Strategist [online]. 2012-07-30 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. NewsLibrary.com - newspaper archive, clipping service - newspapers an…. archive.vn [online]. 2013-01-29 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. US rewards Morocco for terror aid. news.bbc.co.uk. 2004-06-04. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. (anglicky) 
  9. Hillary Clinton says Afghanistan 'major non-Nato ally'. BBC News. 2012-07-07. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. (anglicky) 
  10. Designation of Tunisia as a Major Non-NATO Ally. U.S. Department of State [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. TOOSI, Nahal. U.S. may raise Arab states to 'major' ally status. POLITICO [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. JAVAID, Osama Bin. General Dunford: Pakistan intelligence has links to ‘terrorists’. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. STEWART, Idrees Ali, Phil. Mattis says will try to work with Pakistan 'one more time'. Reuters. 2017-10-04. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. (anglicky) 
  14. Trump bumps up Brazil to 'major non-NATO' ally. Stars and Stripes [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Ukraine might be designated as major non-NATO US ally | KyivPost - Ukraine's Global Voice. KyivPost [online]. 2019-06-01 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. CHIDAN, Rajghatta. US Senate okays non-Nato ally status for India | India News - Times of India. The Times of India [online]. 2019-07-03 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. IWANEK, Krzysztof. No, India Isn’t a ‘Major Non-NATO Ally’ of the United States. thediplomat.com [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky)