Přeskočit na obsah

Členské státy NATO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Současní členové NATO zvýrazněni modře
Časová osa států NATO

NATO (anglicky North Atlantic Treaty Organization) je euroatlantický vojenský pakt, který tvoří 32 členských států z Evropy a Severní Ameriky. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Článek pět smlouvy uvádí, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu z členských států, považuje se to za útok proti všem členům a ostatní členové pomohou napadenému členu, v případě potřeby i ozbrojenými silami.[1]

Z 32 členských zemí se 30 nachází v Evropě a dvě v Severní Americe. V letech 1994–1997 vznikla širší fóra pro regionální spolupráci mezi NATO a jeho sousedy, včetně Partnerství pro mír, iniciativy Středomořský dialog a Euroatlantické rady partnerství.

Všichni členové mají armádu, s výjimkou Islandu, který nemá typickou armádu (má však pobřežní stráž a malou jednotku civilních specialistů pro operace NATO). Tři z členů NATO jsou jaderné mocnosti (tj. země disponující jaderným arsenálem): Francie, Spojené království a Spojené státy. NATO má 12 původních zakládajících členských států. Další tři členové se připojili v letech 1952 až 1955 a čtvrtý člen vstoupil v roce 1982. Od konce studené války se NATO v letech 1999 až 2024 rozrostlo o dalších 16 členů.[2]

Od března roku 2024 NATO uznává Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, a Ukrajinu jako aspiranty na členství.[3]

Členské státy

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka Mapa Členský stát Hlavní město Připojení[4] Obyvatelstvo Rozloha[5]
Flag of Albania
Map showing Albania in an orthographic projection
Albánie Tirana 1. dubna 2009 3 088 385 28 748 km2 (11 100 sq mi)
Flag of Belgium
Map showing Belgium in an orthographic projection
Belgie Brussel 24. srpna 1949 11 778 842 30 528 km2 (11 787 sq mi)
Flag of Bulgaria
Map showing Bulgaria in an orthographic projection
Bulharsko Sofie 29. března 2004 6 919 180 110 879 km2 (42 811 sq mi)
Flag of Montenegro
Map showing Montenegro in an orthographic projection
Černá Hora Podgorica 5. června 2017 607 414 13 812 km2 (5 333 sq mi)
Flag of the Czech Republic
Map showing the Czech Republic in an orthographic projection
Česko Praha 12. března 1999 10 701 777 78 867 km2 (30 451 sq mi)
Flag of Denmark
Map showing Denmark in an orthographic projection
Dánsko Kodaň 24. srpna 1949 5 894 687 42 943 km2 (16 580 sq mi)[6]
Flag of Estonia
Map showing Estonia in an orthographic projection
Estonsko Tallinn 29. března 2004 1 220 042 45 228 km2 (17 463 sq mi)
Flag of France
Map showing Finland in an orthographic projection
Finsko Helsinky 4. dubna 2023 5 566 000 338 455 km2 (130 678 sq mi)
Flag of France
Map showing France in an orthographic projection
Francie Paříž 24. srpna 1949 68 084 217 643 427 km2 (248 429 sq mi)
Flag of Croatia
Map showing Croatia in an orthographic projection
Chorvatsko Záhřeb 1. dubna 2009 4 208 973 56 594 km2 (21 851 sq mi)
Flag of Iceland
Map showing Iceland in an orthographic projection
Island Reykjavík 24. srpna 1949 354 234 103 000 km2 (39 769 sq mi)
Flag of Italy
Map showing Italy in an orthographic projection
Itálie Řím 24. srpna 1949 62 390 364 301 340 km2 (116 348 sq mi)
Flag of Canada
Map showing Canada in an orthographic projection
Kanada Ottawa 24. srpna 1949 37 943 231 9 984 670 km2 (3 855 103 sq mi)
Flag of Lithuania
Map showing Lithuania in an orthographic projection
Litva Vilnius 29. března 2004 2 711 566 65 300 km2 (25 212 sq mi)
Flag of Latvia
Map showing Latvia in an orthographic projection
Lotyšsko Riga 29. března 2004 1 862 687 64 589 km2 (24 938 sq mi)
Flag of Luxembourg
Map showing Luxembourg in an orthographic projection
Lucembursko Lucemburk 24. srpna 1949 639 589 2 586 km2 (998 sq mi)
Flag of Hungary
Map showing Hungary in an orthographic projection
Maďarsko Budapešť 12. března 1999 9 728 337 93 028 km2 (35 918 sq mi)
Flag of Germany
Map showing Germany in an orthographic projection
Německo Berlín 8. května 1955 79 903 481 357 022 km2 (137 847 sq mi)
Flag of the Netherlands
Map showing the Netherlands in an orthographic projection
Nizozemsko Amsterdam 24. srpna 1949 17 337 403 41 543 km2 (16 040 sq mi)
Flag of Norway
Map showing Norway in an orthographic projection
Norsko Oslo 24. srpna 1949 5 509 591 323 802 km2 (125 021 sq mi)
Flag of Poland
Map showing Poland in an orthographic projection
Polsko Varšava 12. března 1999 38 185 913 312 685 km2 (120 728 sq mi)
Flag of Portugal
Map showing Portugal in an orthographic projection
Portugalsko Lisabon 24. srpna 1949 10 263 850 92 090 km2 (35 556 sq mi)
Flag of Romania
Map showing Romania in an orthographic projection
Rumunsko Bukurešť 29. března 2004 21 230 362 238 391 km2 (92 043 sq mi)
Flag of Greece
Map showing Greece in an orthographic projection
Řecko Athény 18. února 1952 10 569 703 131 957 km2 (50 949 sq mi)
Flag of North Macedonia
Map showing North Macedonia in an orthographic projection
Severní Makedonie Skopje 27. března 2020 2 128 262 25 713 km2 (9 928 sq mi)
Flag of Slovakia
Map showing Slovakia in an orthographic projection
Slovensko Bratislava 29. března 2004 5 436 066 49 035 km2 (18 933 sq mi)
Flag of Slovenia
Map showing Slovenia in an orthographic projection
Slovinsko Lublaň 29. března 2004 2 102 106 20 273 km2 (7 827 sq mi)
Flag of the United Kingdom
Map showing the United Kingdom in an orthographic projection
Spojené království Londýn 24. srpna 1949 67 081 000 243 610 km2 (94 058 sq mi)
Flag the United States
Map showing the United States in an orthographic projection
Spojené státy americké Washington, D.C. 24. srpna 1949 334 998 398 9 833 520 km2 (3 796 743 sq mi)
Flag of Spain
Map showing Spain in an orthographic projection
Španělsko Madrid 30. května 1982 47 260 584 505 370 km2 (195 124 sq mi)
Flag of Sweden
Map showing Sweden in an orthographic projection
Švédsko Stockholm 7. března 2024 10 551 707 447 425 km2 (172 752 sq mi)
Flag of Turkey
Map showing Turkey in an orthographic projection
Turecko Ankara 18. února 1952 82 482 383 783 562 km2 (302 535 sq mi)

Speciální opatření

[editovat | editovat zdroj]

Tři skandinávské země, Dánsko, Island a Norsko, které vstoupily do NATO jako zakládající členové, se rozhodly omezit svou účast ve třech oblastech: na jejich území nebudou žádné stálé mírové základny, žádné jaderné hlavice a žádná vojenská aktivita spojenců (pokud nebudou pozváni). Dánsko však povolilo americkému letectvu udržovat stávající základnu Thule v Grónsku.[7]

Od poloviny 60. let do poloviny 90. let 20. století Francie prosazovala vojenskou strategii nezávislosti na NATO v rámci politiky označované jako „gaullo-mitterrandismus“.[8] Nicolas Sarkozy v roce 2009 vyjednal návrat Francie do integrovaného vojenského velení a Výboru pro obranné plánování, přičemž tento výbor byl následujícího roku zrušen. Francie zůstává jediným členem NATO mimo Skupinu pro jaderné plánování a na rozdíl od Spojených států a Velké Británie nezaváže alianci své ponorky s jadernými zbraněmi.[9][10]

Vojenský personál

[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam je sestaven na základě publikace The Military Balance, kterou každoročně vydává Mezinárodní institut pro strategická studia.

Vlajka Stát Aktivní vojsko Vojsko v záloze Paramilitantní jednotka Celkově Na 1000 obyvatel
(celkem)
Na 1000 obyvatel
(aktivní)
Albánie Albánie 5 350 2 100 2 150 9 600 3,1 1,7
Belgie Belgie 23 500 5 900 0 29 400 2,5 2
Bulharsko Bulharsko 36 950 3 000 0 39 950 5,9 5,4
Černá Hora Černá Hora 2 710 2 800 4 100 9 610 16 4,5
Česko Česko 26 600 4 200 0 30 800 2,8 2,5
Dánsko Dánsko 13 100 44 200 0 57 300 9,6 2,2
Estonsko Estonsko 7 100 20 000 21 200 48 300 40,5 5,0
Finsko Finsko 23 850 233 000 2 900 259 750 46,2 4,2
Francie Francie 202 200 38 500 95 100 335 800 4,9 3
Chorvatsko Chorvatsko 16 800 21 000 3 000 40 800 9,8 4
Island Island 0 0 250 250 0,7 0
Itálie Itálie 161 850 14 500 176 600 354 950 5,8 2,7
Kanada Kanada 62 300 29 100 5 800 97 200 2,5 1,6
Litva Litva 16 100 12 950 18 400 47 450 18,1 6,1
Lotyšsko Lotyšsko 6 600 16 000 0 22 600 12,5 3,7
Lucembursko Lucembursko 900 0 600 1 500 2,2 1,3
Maďarsko Maďarsko 32 150 20 000 0 52 150 5,3 3,3
Německo Německo 179 850 34 100 0 213 950 2,5 2,1
Nizozemsko Nizozemsko 33 650 6 350 6 500 46 500 2,6 1,9
Norsko Norsko 25 400 40 000 0 65 400 11,9 4,6
Polsko Polsko 164 100 37 500 14 300 215 900 5,6 4,2
Portugalsko Portugalsko 21 500 23 500 22 600 67 600 6,6 2,1
Rumunsko Rumunsko 69 900 55 000 57 000 181 900 10 3,9
Řecko Řecko 132 000 289 000 7 400 428 400 41 12,6
Severní Makedonie Severní Makedonie 8 000 4 850 7 600 20 450 9,6 3,7
Slovensko Slovensko 12 800 0 0 12 800 2,3 2,3
Slovinsko Slovinsko 6 200 950 0 7 150 3,4 3
Spojené království Spojené království 141 100 70 450 0 211 550 3,1 2,1
Spojené státy americké Spojené státy americké 1 315 600 797 200 0 2 112 800 6,2 3,8
Španělsko Španělsko 122 200 13 800 80 500 216 500 4,6 2,6
Švédsko Švédsko 14 850 21 500 0 36 350 3,4 1,4
Turecko Turecko 355 200 378 700 160 800 894 700 10,6 4,2
NATO NATO 3 240 410 2 233 850 688 800 6 163 060 6,3 3,3

Vojenské výdaje

[editovat | editovat zdroj]

Výdaje Spojených států na obranu jsou více než dvojnásobkem výdajů na obranu všech ostatních členů NATO dohromady. Kritika tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mnohé členské státy nepřispívají svým dílem v souladu s mezinárodní dohodou, vyvolala různé reakce amerických a evropských politických představitelů, od posměchu až po paniku.[11][12]

Průzkum Pew Research Center z roku 2016 ukázal, že ačkoli většina zemí vnímá NATO pozitivně, většina členů NATO dává přednost zachování stejných vojenských výdajů. Také odpovědi na otázku, zda by jejich země měla vojensky pomoci jiné zemi NATO, pokud by se dostala do vážného vojenského konfliktu s Ruskem, byly smíšené. Zhruba polovina nebo méně v šesti z osmi dotazovaných zemí uvedla, že by jejich země měla použít vojenskou sílu, pokud Rusko zaútočí na sousední zemi, která je spojencem NATO. A nejméně polovina ve třech z osmi zemí NATO uvedla, že by jejich vláda za takových okolností neměla použít vojenskou sílu. Nejsilnější odpor proti odpovědi ozbrojenou silou je v Německu (58 %), následuje Francie (53 %) a Itálie (51 %). Více než polovina Američanů (56 %) a Kanaďanů (53 %) je ochotna reagovat na ruskou vojenskou agresi proti některé ze zemí NATO. Většina Britů (49 %) a Poláků (48 %) by rovněž dostála svému závazku podle článku 5. A Španělé jsou v této otázce rozděleni: 48 % jej podporuje, 47 % je proti.[13][14]

Členský stát Obyvatelstvo HDP (nominální) Výdaje na obranu (v USD) Personál
V milionech $ % reálného HDP Na obyvatele
Albánie Albánie 3 101 621 23,36 401 1,72 93 6 600
Belgie Belgie 11 913 633 636,07 7 670 1,21 537 21 400
Bulharsko Bulharsko 6 827 736 103,59 1 933 1,87 181 26 600
Chorvatsko Chorvatsko 4 169 239 83,01 1 450 1,75 291 24 000
Černá Hora Černá Hora 602 445 7,45 115 1,55 128 5 700
Česko Česko 10 706 242 334,94 5 108 2,02 305 27 700
Dánsko Dánsko 6 057 361 412,37 8 199 2,00 1 208 16 700
Estonsko Estonsko 1 202 762 41,50 1 198 2,89 587 7 300
Finsko Finsko 5 614 571 305,42 7 500 2,46 1 146 31 000
Francie Francie 62 819 428 3 050,30 57 815 1,90 734 207 300
Island Island 360 872 31,30
Itálie Itálie 61 021 855 2 223,01 32 750 1,47 494 170 700
Kanada Kanada 38 516 736 2 123,01 28 140 1,33 591 66 800
Litva Litva 2 655 755 79,13 2 177 2,75 508 17 900
Lotyšsko Lotyšsko 1 821 750 44,60 1 052 2,37 404 6 700
Lucembursko Lucembursko 660 924 59,61 603 1,01 730 900
Maďarsko Maďarsko 9 771 827 209,41 4 338 2,07 336 20 100
Německo Německo 84 220 184 4 473,00 74 085 1,66 712 181 700
Nizozemsko Nizozemsko 17 463 930 1 122,05 16 538 1,63 818 40 800
Norsko Norsko 5 600 850 488,19 8 788 1,80 1 445 24 000
Polsko Polsko 37 991 766 819,82 32 165 3,92 655 202 300
Portugalsko Portugalsko 10 223 150 288,37 4 254 1,48 337 22 400
Rumunsko Rumunsko 21 400 000 352,64 5 655 1,60 200 64 000
Řecko Řecko 10 497 595 245,38 7 495 3,05 632 111 000
Severní Makedonie Severní Makedonie 2 133 410 15,80 268 1,70 96 5 700
Slovensko Slovensko 5 425 319 130,90 2 682 2,05 387 13 800
Slovinsko Slovinsko 2 099 790 68,61 914 1,33 342 5 700
Spojené království Spojené království 68 502 956 3 398,27 77 384 2,28 1 077 139 500
Spojené státy americké Spojené státy americké 338 229 980 27 343,45 875 603 3,24 2 101 1 317 000
Španělsko Španělsko 47 051 085 1 582,94 19 638 1,24 350 110 600
Švédsko Švédsko 10 536 338 bude oznámeno bude oznámeno bude oznámeno bude oznámeno bude oznámeno
Turecko Turecko 83 593 483 1 201,56 18 965 1,58 228 463 700
NATO NATO 969 619 192 51 298,96 1 304,886 2,54 1 113 3 346 000

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Member states of NATO na anglické Wikipedii.

  1. NATO. FAQ. NATO [online]. [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
  2. CENTER, Notre Dame International Security. The Addition of NATO Members Over Time (1949-2024). ND International Security Center [online]. 2023-03-23 [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Enlargement and Article 10 [online]. NATO [cit. 2024-08-28]. Dostupné online.
  4. Member countries [online]. NATO, 24 March 2020 [cit. 2020-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 March 2020.
  5. Field Listing :: Area [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 January 2014.
  6. AREA [online]. Statistics Denmark [cit. 2022-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2019.
  7. NATO. Denmark and NATO - 1949. NATO [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Why the concept of Gaullo-Mitterrandism is still relevant. IRIS [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (francouzsky)
  9. CODY, Edward. After 43 Years, France to Rejoin NATO as Full Member. www.washingtonpost.com. 2009-03-12. Dostupné online [cit. 2024-08-28]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
  10. STRATTON, Allegra. Sarkozy military plan unveiled. The Guardian. 2008-06-17. Dostupné online [cit. 2024-08-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  11. Ex-US ambassador in withering criticism of Trump on Nato. The Independent [online]. 2017-03-19 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Shaken by Trump’s Criticism of NATO, Europe Mulls Building Own Military Force. VOA [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
  13. CUDDINGTON, Danielle. Support for NATO is widespread among member nations [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
  14. U.S. would defend NATO despite Trump's criticism, Europeans believe: study. Reuters. 2017-05-23. Dostupné online [cit. 2022-04-18]. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]