Členské státy NATO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Současní členové NATO zvýrazněni modře
Časová osa států NATO

NATO (anglicky North Atlantic Treaty Organization) je euroatlantický vojenský pakt, který tvoří 30 členských států z Evropy, Severní Ameriky a Asie. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Článek pět smlouvy uvádí, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu z členských států, považuje se to za útok proti všem členům a ostatní členové pomohou napadenému členu, v případě potřeby i ozbrojenými silami.[1]

Z 30 členských zemí se 27 nachází převážně v Evropě, dvě v Severní Americe a jedna v Asii. V letech 1994–1997 vznikla širší fóra pro regionální spolupráci mezi NATO a jeho sousedy, včetně Partnerství pro mír, iniciativy Středomořský dialog a Euroatlantické rady partnerství.

Všichni členové mají armádu, s výjimkou Islandu, který nemá typickou armádu (má však pobřežní stráž a malou jednotku civilních specialistů pro operace NATO). Tři z členů NATO jsou jaderné státy: Francie, Spojené království a Spojené státy.

V současné době[kdy?] NATO v rámci své politiky rozšíření Open Doors uznává Bosnu a Hercegovinu, Finsko, Gruzii, Švédsko a Ukrajinu jako aspiranty na členství.[2]

Členské státy[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Mapa Členský stát Hlavní město Připojení[3] Obyvatelstvo Rozloha[4]
Flag of Albania
Map showing Albania in an orthographic projection
Albánie Tirana 20090401a1. dubna 2009 3 088 385 28 748 km2 (11 100 sq mi)
Flag of Belgium
Map showing Belgium in an orthographic projection
Belgie Brussel 19490824a24. srpna 1949 11 778 842 30 528 km2 (11 787 sq mi)
Flag of Bulgaria
Map showing Bulgaria in an orthographic projection
Bulharsko Sofie 20040329a29. března 2004 6 919 180 110 879 km2 (42 811 sq mi)
Flag of Montenegro
Map showing Montenegro in an orthographic projection
Černá Hora Podgorica 20170605a5. června 2017 607 414 13 812 km2 (5 333 sq mi)
Flag of the Czech Republic
Map showing the Czech Republic in an orthographic projection
Česko Praha 19990312a12. března 1999 10 701 777 78 867 km2 (30 451 sq mi)
Flag of Denmark
Map showing Denmark in an orthographic projection
Dánsko Kodaň 19490824a24. srpna 1949 5 894 687 42 943 km2 (16 580 sq mi)[5]
Flag of Estonia
Map showing Estonia in an orthographic projection
Estonsko Tallinn 20040329a29. března 2004 1 220 042 45 228 km2 (17 463 sq mi)
Flag of France
Map showing France in an orthographic projection
Francie Paříž 19490824a24. srpna 1949 68 084 217 643 427 km2 (248 429 sq mi)
Flag of Croatia
Map showing Croatia in an orthographic projection
Chorvatsko Zághřeb 20090401a1. dubna 2009 4 208 973 56 594 km2 (21 851 sq mi)
Flag of Iceland
Map showing Iceland in an orthographic projection
Island Reykjavík 19490824a24. srpna 1949 354 234 103 000 km2 (39 769 sq mi)
Flag of Italy
Map showing Italy in an orthographic projection
Itálie Řím 19490824a24. srpna 1949 62 390 364 301 340 km2 (116 348 sq mi)
Flag of Canada
Map showing Canada in an orthographic projection
Kanada Ottawa 19490824a24. srpna 1949 37 943 231 9 984 670 km2 (3 855 103 sq mi)
Flag of Lithuania
Map showing Lithuania in an orthographic projection
Litva Vilnius 20040329a29. března 2004 2 711 566 65 300 km2 (25 212 sq mi)
Flag of Latvia
Map showing Latvia in an orthographic projection
Lotyšsko Riga 20040329a29. března 2004 1 862 687 64 589 km2 (24 938 sq mi)
Flag of Luxembourg
Map showing Luxembourg in an orthographic projection
Lucembursko Lucemburk 19490824a24. srpna 1949 639 589 2 586 km2 (998 sq mi)
Flag of Hungary
Map showing Hungary in an orthographic projection
Maďarsko Budapešť 19990312a12. března 1999 9 728 337 93 028 km2 (35 918 sq mi)
Flag of Germany
Map showing Germany in an orthographic projection
Německo Berlín 19550508a8. května 1955 79 903 481 357 022 km2 (137 847 sq mi)
Flag of the Netherlands
Map showing the Netherlands in an orthographic projection
Nizozemsko Amsterdam 19490824a24. srpna 1949 17 337 403 41 543 km2 (16 040 sq mi)
Flag of Norway
Map showing Norway in an orthographic projection
Norsko Oslo 19490824a24. srpna 1949 5 509 591 323 802 km2 (125 021 sq mi)
Flag of Poland
Map showing Poland in an orthographic projection
Polsko Varšava 19990312a12. března 1999 38 185 913 312 685 km2 (120 728 sq mi)
Flag of Portugal
Map showing Portugal in an orthographic projection
Portugalsko Lisabon 19490824a24. srpna 1949 10 263 850 92 090 km2 (35 556 sq mi)
Flag of Romania
Map showing Romania in an orthographic projection
Rumunsko Bukurešť 20040329a29. března 2004 21 230 362 238 391 km2 (92 043 sq mi)
Flag of Greece
Map showing Greece in an orthographic projection
Řecko Athény 19520218a18. února 1952 10 569 703 131 957 km2 (50 949 sq mi)
Flag of North Macedonia
Map showing North Macedonia in an orthographic projection
Severní Makedonie Skopje 20200327a27. března 2020 2 128 262 25 713 km2 (9 928 sq mi)
Flag of Slovakia
Map showing Slovakia in an orthographic projection
Slovensko Bratislava 20040329a29. března 2004 5 436 066 49 035 km2 (18 933 sq mi)
Flag of Slovenia
Map showing Slovenia in an orthographic projection
Slovinsko Lublaň 20040329a29. března 2004 2 102 106 20 273 km2 (7 827 sq mi)
Flag of the United Kingdom
Map showing the United Kingdom in an orthographic projection
Spojené království Londýn 19490824a24. srpna 1949 67 081 000 243 610 km2 (94 058 sq mi)
Flag the United States
Map showing the United States in an orthographic projection
Spojené státy americké Washington, D.C. 19490824a24. srpna 1949 334 998 398 9 833 520 km2 (3 796 743 sq mi)
Flag of Spain
Map showing Spain in an orthographic projection
Španělsko Madrid 19820530a30. května 1982 47 260 584 505 370 km2 (195 124 sq mi)
Flag of Turkey
Map showing Turkey in an orthographic projection
Turecko Ankara 19520218a18. února 1952 82 482 383 783 562 km2 (302 535 sq mi)

Speciální opatření[editovat | editovat zdroj]

Tři skandinávské země, Dánsko, Island a Norsko, které vstoupily do NATO jako zakládající členové, se rozhodly omezit svou účast ve třech oblastech: na jejich území nebudou žádné stálé mírové základny, žádné jaderné hlavice a žádná vojenská aktivita spojenců (pokud nebudou pozváni). Dánsko však povolilo americkému letectvu udržovat stávající základnu Thule v Grónsku.[6]

Od poloviny 60. do poloviny 90. let 20. století Francie prosazovala vojenskou strategii nezávislosti na NATO v rámci politiky označované jako „gaullo-mitterrandismus“.[7] Nicolas Sarkozy v roce 2009 vyjednal návrat Francie do integrovaného vojenského velení a Výboru pro obranné plánování, přičemž tento výbor byl následujícího roku zrušen.

Vojenský personál[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam je sestaven na základě publikace The Military Balance, kterou každoročně vydává Mezinárodní institut pro strategická studia.

Vlajka Stát Aktivní vojsko Vojsko v záloze Paramilitantní jednotka Celkově Na 1000 obyvatel
(celkem)
Na 1000 obyvatel
(aktivní)
Albánie Albánie 7 500 0 500 8 000 2,6 2,4
Belgie Belgie 24 450 5 900 0 30 350 2,6 2,1
Bulharsko Bulharsko 36 950 3 000 0 39 950 5,8 5,3
Černá Hora Černá Hora 2 350 2 800 10 100 15 250 25,1 3,9
Česko Česko 31 500 4 000 0 26 600 2,5 2,5
Dánsko Dánsko 15 400 44 200 0 59 600 10,1 2,6
Estonsko Estonsko 7 200 17 500 15 800 40 500 33,2 5,9
Francie Francie 203 250 41 050 100 500 344 800 5,1 3
Chorvatsko Chorvatsko 16 700 21 000 3 000 40 700 9,7 4
Island Island 0 250 250 500 1,4 0
Itálie Itálie 161 550 17 900 176 350 355 800 5,7 2,6
Kanada Kanada 66 500 34 400 4 500 105 400 2,8 1,8
Litva Litva 23 000 7 100 14 150 44 250 16,3 8,5
Lotyšsko Lotyšsko 8 750 11 200 0 19 950 10,7 4,7
Lucembursko Lucembursko 410 0 600 1 010 1,6 0,6
Maďarsko Maďarsko 34 200 20 000 12 000 66 200 6,8 3,5
Německo Německo 183 400 30 050 0 213 450 2,7 2,3
Nizozemsko Nizozemsko 33 600 6 000 6 500 46 100 2,7 1,9
Norsko Norsko 25 400 40 000 0 65 400 11,9 4,6
Polsko Polsko 114 050 0 75 400 189 450 5 3
Portugalsko Portugalsko 27 250 211 700 24 700 263 650 25,7 2,7
Rumunsko Rumunsko 71 500 55 000 57 000 183 500 8,6 3,4
Řecko Řecko 143 300 221 350 4 000 368 650 34,8 13,5
Severní Makedonie Severní Makedonie 8 000 4 850 7 600 20 450 9,6 3,8
Slovensko Slovensko 17 950 0 0 17 950 3,3 3,3
Slovinsko Slovinsko 6 950 1 200 0 8 150 3,9 3,3
Spojené království Spojené Království 153 200 75 450 0 228 650 3,5 2,3
Spojené státy americké Spojené státy americké 1 395 350 843 450 0 2 238 800 6,7 4,2
Španělsko Španělsko 122 850 14 900 75 800 213 550 4,5 2,6
Turecko Turecko 355 200 378 700 156 800 890 700 10,8 4,3
NATO NATO 3 292 810 2 108 950 745 550 6 147 310 6,5 3,5

Vojenské výdaje[editovat | editovat zdroj]

Výdaje Spojených států na obranu jsou více než dvojnásobkem výdajů na obranu všech ostatních členů NATO dohromady. Kritika tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mnohé členské státy nepřispívají svým dílem v souladu s mezinárodní dohodou, vyvolala různé reakce amerických a evropských politických představitelů, od posměchu až po paniku.[8][9]

Průzkum Pew Research Center z roku 2016 ukázal, že ačkoli většina zemí vnímá NATO pozitivně, většina členů NATO dává přednost zachování stejných vojenských výdajů. Také odpovědi na otázku, zda by jejich země měla vojensky pomoci jiné zemi NATO, pokud by se dostala do vážného vojenského konfliktu s Ruskem, byly smíšené. Zhruba polovina nebo méně v šesti z osmi dotazovaných zemí uvedla, že by jejich země měla použít vojenskou sílu, pokud Rusko zaútočí na sousední zemi, která je spojencem NATO. A nejméně polovina ve třech z osmi zemí NATO uvedla, že by jejich vláda za takových okolností neměla použít vojenskou sílu. Nejsilnější odpor proti odpovědi ozbrojenou silou je v Německu (58 %), následuje Francie (53 %) a Itálie (51 %). Více než polovina Američanů (56 %) a Kanaďanů (53 %) je ochotna reagovat na ruskou vojenskou agresi proti některé ze zemí NATO. Většina Britů (49 %) a Poláků (48 %) by rovněž dostála svému závazku podle článku 5. A Španělé jsou v této otázce rozděleni: 48 % jej podporuje, 47 % je proti.[10][11]

Členský stát Obyvatelstvo HDP (nominální) Výdaje na obranu (v USD) Personál
V milionech % reálného HDP Na obyvatele
Albánie Albánie 3 074 579 16,75 198 1,26 58 6 800
Belgie Belgie 11 720 716 529,55 4 921 0,93 392 26 000
Bulharsko Bulharsko 6 966 899 70,13 1 079 1,61 132 25 000
Chorvatsko Chorvatsko 4 227 746 63,17 1 072 1,75 238 15 000
Černá Hora Černá Hora 609 859 5,69 92 1,65 126 1 600
Česko Česko 10 702 498 261,73 2 969 1,19 236 26 000
Dánsko Dánsko 5 869 410 360,51 4 760 1,35 760 17 000
Estonsko Estonsko 1 228 624 32,74 669 2,13 429 6 300
Francie Francie 67 413 000 2 938,00 50 659 1,84 709 208 000
Island Island 350 734 24,24 bude oznámeno bude oznámeno bude oznámeno bude oznámeno
Itálie Itálie 60 317 116 2 106,00 24 482 1,22 385 179 000
Kanada Kanada 38 436 447 2 016,00 21 885 1,27 569 72 000
Litva Litva 2 731 464 56,23 1 084 2,13 336 20 521
Lotyšsko Lotyšsko 1 881 232 36,77 724 2,01 325 6 400
Lucembursko Lucembursko 628 381 72,99 391 0,55 552 900
Maďarsko Maďarsko 9 771 827 180,50 2 080 1,21 178 20 000
Německo Německo 83 190 556 4 319,00 54 113 1,36 591 184 000
Nizozemsko Nizozemsko 17 674 000 1 012,99 12 419 1,35 655 41 000
Norsko Norsko 5 467 439 422,06 7 179 1,70 1 308 20 000
Polsko Polsko 38 282 325 606,73 11 971 2,01 296 123 000
Portugalsko Portugalsko 10 344 802 251,70 3 358 1,41 299 30 000
Rumunsko Rumunsko 21 302 893 261,87 5 043 2,04 225 69 000
Řecko Řecko 10 718 565 211,64 4 844 2,24 431 105 000
Severní Makedonie Severní Makedonie 2 125 971 13,33 108 1,09 51 7 200
Slovensko Slovensko 5 440 602 111,87 1 905 1,74 322 13 000
Slovinsko Slovinsko 2 102 678 56,85 581 1,04 253 6 800
Spojené království Spojené království 67 081 000 3 108,00 60 376 2,13 979 144 000
Spojené státy americké Spojené státy americké 332 639 102 22 320,00 730 149 3,42 2 072 1 338 000
Španělsko Španělsko 47 450 795 1 450,00 13 156 0,92 264 121 000
Turecko Turecko 83 614 362 794,53 13 919 1,89 225 435 000
NATO NATO 951 214 086 42 444,53 1 036 077 2,51 1 045 3 258 000

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Member states of NATO na anglické Wikipedii.

  1. NATO. FAQ. NATO [online]. [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. What is NATO?. web.archive.org [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-28. 
  3. Member countries [online]. NATO, 24 March 2020 [cit. 2020-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 March 2020. (anglicky) 
  4. Field Listing :: Area [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 January 2014. (anglicky) 
  5. AREA [online]. Statistics Denmark [cit. 2022-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2019. (anglicky) 
  6. NATO. Denmark and NATO - 1949. NATO [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Why the concept of Gaullo-Mitterrandism is still relevant. IRIS [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. Ex-US ambassador in withering criticism of Trump on Nato. The Independent [online]. 2017-03-19 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Shaken by Trump’s Criticism of NATO, Europe Mulls Building Own Military Force. VOA [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. CUDDINGTON, Danielle. Support for NATO is widespread among member nations [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. U.S. would defend NATO despite Trump's criticism, Europeans believe: study. Reuters. 2017-05-23. Dostupné online [cit. 2022-04-18]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]