Göschenen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Göschenen
Centrum obce
Centrum obce
Göschenen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1102 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonUri
Göschenen
Göschenen
Göschenen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha104,15 km²
Počet obyvatel428 (31. 12. 2020)
Hustota zalidnění4,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.goeschenen.ch
PSČ6487
Označení vozidelUR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Göschenen (rétorománsky Caschanutta) je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 24 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Reusstal na řece Reuss, v nadmořské výšce 1 102 metrů. Žije zde přes 400 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Göschenen na snímku z roku 1978

Pouze 1 % území obce tvoří osídlená plocha, z toho polovinu dopravní plochy (silnice, železnice). Také zemědělská plocha dosahuje pouze 7 % podílu se 759 ha, z toho především alpské oblasti v Göschenertalu s 689 ha. Pouze 70 ha tvoří louky a orná půda. Kromě 11 % lesů tvoří neproduktivní plochy většinu území obce, celkem 8 372 ha, tj. 80,4 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti s malou nebo žádnou vegetací ve vysokých horách.

Na pravém břehu řeky Reuss se nachází velmi strmý vrchol Riental, který patří obci Göschenen. Na východě ji ohraničuje pohoří Schijenstock, Bächenstock a Rienzenstock. Na velmi obtížně zdolatelný vrchol Rientalalp se lze dostat po strmé horské stezce, která vede přes horský hřeben na Oberalp z Andermattu.

Údolí Göscheneralptal je přístupné pro vysokohorské túry. Na území obce Göschenen se nachází pět útulen a bivaků Švýcarského alpského klubu SAC: Salbit, Voralp, Chelenalp, Bergsee a Dammahütte, z nichž první dvě jsou od roku 2010 propojeny pro vysokohorské turisty mostem Salbit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1280 pod názvem Geschenden.[1] Kaple Početí Panny Marie byla postavena nejpozději v 11. nebo 12. století, nová budova ve 14. století (odpustkový list z roku 1341). Kaplanská kurie, založená v roce 1556, je trvale obsazena od roku 1641. Göschenen původně patřil k farnosti Silenen a od roku 1439 k farnosti Wassen. V roce 1875 byla farnost oddělena od Wassenu a v roce 1900 byl postaven nový farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň se farnost politicky osamostatnila.

V roce 1290 se obyvatelé Göschenenu postavili proti výměně majetku mezi klášterem Wettingen a opatstvím Fraumünster v Curychu. Po dlouhá staletí byly hlavními odvětvími místního hospodářství zemědělství, obchod s koňmi a křišťálem. Gotthardská silnice, otevřená v roce 1830, a Gotthardská dráha, otevřená v roce 1882, podpořily dopravu a učinily z Göschenenu centrum povoznictví až do zahájení provozu Schöllenenské dráhy v roce 1917. Kolem roku 1900 se v obci rozvíjel průmysl těžby a zpracování žuly, v roce 1905 byla postavena městská elektrárna, v roce 1962 elektrárna Göschenen a v roce 1980 Gotthardský silniční tunel, jehož dispečink zde sídlí.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj populace[editovat | editovat zdroj]

Výrazné výkyvy v počtu obyvatel v Göschenenu souvisejí s velkými stavebními projekty (výstavba Gotthardské dráhy kolem roku 1880, její elektrifikace kolem roku 1920, výstavba elektrárny kolem roku 1960). Jinak je v posledních staletích relativně stabilní, s postupným poklesem od 2. poloviny 20. století.

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1837 1850 1880 1888 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005 2010
Počet obyvatel 344 348 2992 703 974 860 850 698 1284 888 708 585 511 473 428

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 95 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2 % portugalštinu a 1 % španělštinu.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Z 473 obyvatel na konci roku 2005 bylo 440 (93 %) švýcarských státních příslušníků. Přistěhovalci pocházejí ze střední Evropy (Německo, Lichtenštejnsko a Rakousko), jižní Evropy (Portugalsko, Itálie a Španělsko) Islandu a Brazílie. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 483 osob (94 %) švýcarské občanství, z toho 15 osob mělo dvojí občanství.

Gotthardské tunely[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Göschenen

Železniční tunel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Gotthardský železniční tunel.

Na území osady se nachází severní portál železničního Gotthardského tunelu, který byl vybudován v letech 18721882 na Gotthardské dráze. U obce Wassen (928 m n. m.) je vybudována soustava vratných stoupajících tunelů, které trať vyvedou cca o 200 m výše k portálu vrcholového Gotthardského tunelu.

V roce 2007 se uskutečnily akce k 125. výročí Gotthardské dráhy.

Gotthardský úpatní tunel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Gotthardský úpatní tunel.

Od konce 20. století byl ve výstavbě nový železniční tunel, který je budován „při základně“ (basis) a stal se součástí 57 km dlouhé nové tratě (NEAT, Neue Eisenbahn-Alpentransversale). Zkušební provoz v tunelu započal v prosinci 2013 a po jeho otevření pro běžný provoz v prosinci 2016 došlo k citelnému snížení provozu na původní trati. Od otevření úpatního tunelu tak slouží pouze regionální osobní dopravě a turistickým vlakům, případně jako záložní trať v případě nečekaných mimořádností v úpatním tunelu.

Silniční tunel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Gotthardský silniční tunel.

V oblasti se nachází také severní portál silničního Gotthardského tunelu, který byl otevřen v roce 1980.

Schöllenenbahn[editovat | editovat zdroj]

Göschenen je rovněž výchozím bodem dráhy Schöllenenbahn, spadající dnes pod Matterhorn Gotthard Bahn (MGB), ozubnicové dráhy o metrovém rozchodu, která vede do Andermattu a spojuje tak Gotthardskou dráhu se systémem úzkorozchodných železnic jihu jihu Švýcarska (Furka-Oberalp-Bahn, nyní také součást MGB). Železnice stoupá těsným údolím kolem řeky Reuss do soutěsky Schöllenenschlucht se známým mostem Teufels-brücke (Čertův most). Na skalní stěně soutěsky se nachází památník generála Suvorova.

Přehrada[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 8 km nad údolím leží přehradní nádrž Göscheneralp-Stausee, která slouží jako zásobárna vody pro elektrárnu v Göschenen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Göschenen na německé Wikipedii.

  1. a b c STADLER, Hans. Göschenen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-09-14 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]