Isenthal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Isenthal
Pohled na centrum obce
Pohled na centrum obce
Isenthal – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška771 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonUri
Isenthal
Isenthal
Isenthal, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha60,97 km²
Počet obyvatel476 (31. 12. 2020)
Hustota zalidnění7,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.isenthal.ch
PSČ6461
Označení vozidelUR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isenthal je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 7 kilometrů severozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Isental v nadmořské výšce 771 metrů. Žije zde necelých 500 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Údolí Grosstal u osady St. Jakob

Isenthal leží na západní straně jezera Urnersee v odlehlém, hustě zalesněném bočním údolí, kterým protéká potok Isentaler, v nadmořské výšce asi 780 metrů. Obec je obklopena vysokými horami a leží v místě, kde se Isental (na rozdíl od obce se píše bez h) rozděluje na údolí Grosstal a Kleintal (Chlital) s potokem Chlitalerbach. Isentalerbach nakonec protéká úzkou roklí dolů k jezeru Urnersee.

Z malé osady Isleten, která patří k sousední vesnici Bauen (část obce Seedorf), vede při vstupu do Isentalu úzká, klikatá silnice vzhůru do vnitřního údolí k vesnici Isenthal. Nejvýše položená osada v obci Isenthal leží na vrcholu Gitschenen Alp.

Pouze 35 ha, tj. 0,6 % rozlohy obce, tvoří sídelní oblasti. Z toho je 20 ha stavebních pozemků, 2 ha průmyslových pozemků a 12 ha dopravních ploch. Rozsáhlejší je zemědělská plocha s rozlohou 1702 ha, což představuje podíl 27,9 %. Mezi ně patří rozsáhlé alpské oblasti. Ty se rozkládají na ploše 1352 ha. Naproti tomu pouze 350 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho je 1598 ha, tj. 26,2 %, pokryto lesy a lesními porosty. Neproduktivní půda pokrývá téměř polovinu území obce, přesněji 2764 ha, tj. 45,3 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).

Isenthal sousedí na západě s obcí Wolfenschiessen (kanton Nidwalden), na severozápadě s Beckenriedem, na severu s Emmettenem (oba také v Nidwaldenu) a Seelisbergem, na východě s Lucernským jezerem a Seedorfem a na jihu s Attinghausenem a obwaldenskou obcí Engelberg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Isenthal kolem roku 1880

Obec připomínána před rokem 1280 pod názvem Yseltal.[1] Polní názvy naznačují, že Isenthal byl osídlen mezi 5. a 9. stoletím. Prvními obyvateli byli pravděpodobně lovci a pastevci, kteří stoupali po strmých stezkách do tohoto divokého vysoko položeného údolí nebo údolí osídlili shora, tedy z Nidwaldenu. Isenthal patřil k farnosti Altdorf a od roku 1591 k Seedorfu, odkud již získal pastorační péči. Ta byla roku 1621 zkrácena. Kaple svatého Theodula je doložena v roce 1409, současný stejnojmenný kostel byl postaven v letech 1819-20. Obec Iseltal vznikla jako samostatná již v roce 1407, v roce 1774 byl zřízen obecní soud a úředník. Spolu se Seelisbergem a Bauenem vytvořil Isenthal desátou genossame (obec) Uri a vyslal svého zástupce do okresní rady.[1]

Lesy byly vždy největším zdrojem půdy v Isentalu a spolu s vysokohorským zemědělstvím a chovem dobytka tvořily jeden z hlavních zdrojů příjmů. Isenthal zažil hospodářský rozmach na přelomu 16. a 17. století, kdy Hans Jakob Madran začal v Kleintalu těžit železnou rudu. V 19. století bylo domorodým odvětvím česání a tkaní hedvábí. V Isletenu se usadily obchodní a od roku 1853 i průmyslové podniky. Skromný cestovní ruch se rozvíjel od konce 19. století. Silnice Isleten–Isenthal byla postavena v roce 1901. Spojení se zbytkem kantonu tehdy vedlo pomocí lodní dopravy z Isletenu. Teprve dokončení silnice Isleten–Seedorf, vedoucí těsně podél břehu jezera, v roce 1951, poprvé umožnilo příjezd vozidel do Isenthalu pozemní cestou. Toto napojení na silniční síť mělo velký vliv na hospodářský rozmach obce. Elektrárny Isenthal a Kleintal byly postaveny v letech 1954–1955, resp. 1957.[1]

Sponzorskými obcemi Isenthalu jsou obec Hergiswil a město Zug.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Tradiční architektura v obci

Vývoj populace[editovat | editovat zdroj]

Za sto let mezi lety 1743 a 1850 došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel (1743–1850: +185,2 %). V 50. letech 19. století došlo k první vlně emigrace (1850–1860: -12,9 %). To však bylo v následujících dvou desetiletích (1860–1880: +36,4 %) více než vykompenzováno. Až do roku 1900 byl počet obyvatel stabilní. Následovala další vlna vystěhovalectví v prvním desetiletí 20. století (1900–1910: -12,9 %). Po deseti letech beze změny došlo v letech 1920–1970 k novému mírnému růstu (+9,6 %). Třetí vlna vystěhovalectví v letech 1970–1990 vedla k tomu, že počet obyvatel v roce 1990 byl stejný jako v roce 1850. V 90. letech 20. století došlo k mírnému přistěhovalectví, ale od roku 2000 počet obyvatel opět stagnuje.

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1743 1799 1850 1860 1880 1900 1910 1920 1950 1970 1980 1990 2000 2005 2010 2015
Počet obyvatel 176 360 502 437 596 595 518 520 550 570 535 505 539 538 524 512

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,26 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,37 polštinu a 0,19 % francouzštinu.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Všech 538 obyvatel na konci roku 2005 bylo švýcarskými státními příslušníky. Několik málo přistěhovalců pochází původem z Polska a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 538 lidí (99,81 %) švýcarské občanství, z toho jeden člověk měl dvojí občanství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isenthal na německé Wikipedii.

  1. a b c d STADLER, Hans. Isenthal [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-01-28 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]