Friedrich Gerstenberger von Reichsegg

Friedrich Gerstenberger von Reichsegg
Velitel v Prešpurku
Ve funkci: 19. listopadu 1915 – 1. prosince 1918
Předchůdce	Rudolf Schmidt
Nástupce	funkce zanikla
Velitel 27. pěchotní divize (Košice)
Ve funkci: 10. prosince 1913 – 25. září 1914
Předchůdce	Hugo Meixner von Zweienstamm
Nástupce	Ferdinand Kosak
Velitel 36. pěchotní divize (Záhřeb)
Ve funkci: 11. března 1912 – 8. června 1913
Předchůdce	Viktor Dankl
Nástupce	Claudius Czibulka
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál jezdectva (1917), polní podmaršál (1912), generálmajor (1909)
Titul	rytíř
Ocenění	Řád Leopoldův, Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Valentin rytíř Gerstenberger von Reichsegg und Gerstberg (6. března 1860 Debrecín – 14. prosince 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, s přestávkami byl téměř dvacet let důstojníkem u husarského pluku č. 5 Graf Radetzky. Na začátku první světové války byl divizním velitelem na východní frontě. V září 1914 byl kvůli zranění z fronty odvolán a odeslán do penze. V roce 1915 byl reaktivován a v letech 1915–1918 zastával funkci vojenského velitele v Prešpurku. V roce 1917 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva.

Životopis

Pocházel ze Slezska, jeho předkové žili na Krnovsku. Narodil se jako nejmladší ze čtyř synů c. k. vrchního finančního rady Johanna Nepomuka Gerstenbergera (1811–1900) povýšeného v roce 1879 do šlechtického stavu. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1875–1879) a do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 5. husarskému pluku v Pardubicích. V letech 1882–1884 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1884) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Deset let strávil s 5. husarským plukem v Kőszegu (1885–1895) a mezitím byl povýšen na kapitána (1892). V letech 1895–1896 byl štábním důstojníkem u 12. armádního sboru v Sibiu a v roce 1896 byl povýšen na majora. Poté byl šéfem štábu jezdecké divize v Jarosławi (1896–1900) a následně se vrátil k 5. husarskému pluku, s nímž pak pobýval v Neusidlu a Prešpurku. Mezitím byl v roce 1899 povýšen na podplukovníka a u tohoto pluku se stal zástupcem velitele.

V roce 1902 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se šéfem štábu 11. armádního sboru ve Lvově (1903–1908). V letech 1908–1909 byl velitelem 15. jezdecké brigády v Tarnopolu a v roce 1909 byl povýšen na generálmajora. Poté převzal velení 16. jezdecké brigády v Prešpurku (1909–1912). V roce 1912 obdržel hodnost polního podmaršála a v letech 1912–1913 byl velitelem 36. pěší divize v Záhřebu. V červnu 1913 byl ze zdravotních důvodů dočasně mimo aktivní službu, ale již v říjnu téhož roku převzal velení 27. pěší divize v Košicích. S touto jednotkou byl na začátku první světové války povolán na východní frontu. Během bojů v Haliči byl v září 1914 zraněn a převezen do nemocnice ve Vídni. K datu 1. prosince 1914 byl penzionován, ale o necelý rok později znovu povolán do aktivní služby a od listopadu 1915 do konce války zastával funkci vojenského velitele v Prešpurku. K datu 11. srpna 1917 obdržel hodnost titulárního generála jezdectva. Po rozpadu monarchie dožil v soukromí ve Vídni.

Tituly a ocenění

Po otcově nobilitaci v roce 1883 užíval šlechtický titul rytíř s predikátem von Reichsegg, v roce 1907 obdržel další predikát von Gerstberg. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání.

Rakousko-Uhersko

• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Bronzová vojenská záslužná medaile (1906)
• Řád železné koruny III. třídy (1907)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Mobilizační kříž (1913)
• rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
• Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916)

Zahraničí

• rytíř Řádu Albrechtova (1893, Sasko)
• Řád lva a slunce II. třídy (1906, Persie)

Rodina

V roce 1886 se ve Vídni oženil s baronkou Klementinou Gemmelovou (*1866), dcerou úředníka finanční prokuratury barona Maximiliana Gemmela. Manželství zůstalo bez potomstva. Tímto sňatkem získal mimo jiné vazby na českou šlechtickou rodinu Koců z Dobrše, jeho švagrem byl dělostřelecký důstojník c. k. hejtman baron Alexandr Koc z Dobrše (1851–1893).

Friedrichův starší bratr Karl Theodor (1853–1922) působil u armády jako vrchní intendant. Nejstarší z bratrů byl Johann Nepomuk (1852–1934), který sloužil také v armádě a později byl dlouholetým správcem knihovny arcivévody Evžena na zámku Bruntál. Byl ženatý s baronkou Irmou Miske de Magyar-Czesztve (*1862) ze staré uherské šlechty. Jejich syn Eugen (*1886) byl maďarským diplomatem a adopcí svého strýce Józsefa Miske (1858–1930) získal v roce 1918 jméno a titul baron Miske-Gerstenberger von Magyar-Czesztve und von Reichsegg.

Odkazy

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 138–139 (heslo Friedrich Gerstenberger) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 144–146 ISBN 978-80-905324-0-3