Friedrich Gerstenberger von Reichsegg
Friedrich Gerstenberger von Reichsegg | |
---|---|
![]() | |
Velitel v Prešpurku | |
Ve funkci: 19. listopadu 1915 – 1. prosince 1918 | |
Předchůdce | Rudolf Schmidt |
Nástupce | funkce zanikla |
Velitel 27. pěchotní divize (Košice) | |
Ve funkci: 10. prosince 1913 – 25. září 1914 | |
Předchůdce | Hugo Meixner von Zweienstamm |
Nástupce | Ferdinand Kosak |
Velitel 36. pěchotní divize (Záhřeb) | |
Ve funkci: 11. března 1912 – 8. června 1913 | |
Předchůdce | Viktor Dankl |
Nástupce | Claudius Czibulka |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generál jezdectva (1917), polní podmaršál (1912), generálmajor (1909) |
Titul | rytíř |
Ocenění | Řád Leopoldův, Řád železné koruny |
Friedrich Valentin rytíř Gerstenberger von Reichsegg und Gerstberg (6. března 1860 Debrecín – 14. prosince 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, s přestávkami byl téměř dvacet let důstojníkem u husarského pluku č. 5 Graf Radetzky. Na začátku první světové války byl divizním velitelem na východní frontě. V září 1914 byl kvůli zranění z fronty odvolán a odeslán do penze. V roce 1915 byl reaktivován a v letech 1915–1918 zastával funkci vojenského velitele v Prešpurku. V roce 1917 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze Slezska, jeho předkové žili na Krnovsku. Narodil se jako nejmladší ze čtyř synů c. k. vrchního finančního rady Johanna Nepomuka Gerstenbergera (1811–1900) povýšeného v roce 1879 do šlechtického stavu. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1875–1879)[1] a do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 5. husarskému pluku v Pardubicích.[2] V letech 1882–1884 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1884) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Deset let strávil s 5. husarským plukem v Kőszegu (1885–1895)[3] a mezitím byl povýšen na kapitána (1892).[4] V letech 1895–1896 byl štábním důstojníkem u 12. armádního sboru v Sibiu[5] a v roce 1896 byl povýšen na majora. Poté byl šéfem štábu jezdecké divize v Jarosławi (1896–1900)[6] a následně se vrátil k 5. husarskému pluku, s nímž pak pobýval v Neusidlu a Prešpurku. Mezitím byl v roce 1899 povýšen na podplukovníka a u tohoto pluku se stal zástupcem velitele.[7]
V roce 1902 dosáhl hodnosti plukovníka[8] a stal se šéfem štábu 11. armádního sboru ve Lvově (1903–1908).[9][10][11] V letech 1908–1909 byl velitelem 15. jezdecké brigády v Tarnopolu[12] a v roce 1909 byl povýšen na generálmajora.[13] Poté převzal velení 16. jezdecké brigády v Prešpurku (1909–1912).[14] V roce 1912 obdržel hodnost polního podmaršála[15][16] a v letech 1912–1913 byl velitelem 36. pěší divize v Záhřebu.[17] V červnu 1913 byl ze zdravotních důvodů dočasně mimo aktivní službu, ale již v říjnu téhož roku převzal velení 27. pěší divize v Košicích.[18][19][20] S touto jednotkou byl na začátku první světové války povolán na východní frontu.[21] Během bojů v Haliči byl v září 1914 zraněn a převezen do nemocnice ve Vídni. K datu 1. prosince 1914 byl penzionován,[22] ale o necelý rok později znovu povolán do aktivní služby[23] a od listopadu 1915 do konce války zastával funkci vojenského velitele v Prešpurku.[24] K datu 11. srpna 1917 obdržel hodnost titulárního generála jezdectva.[25][26] Po rozpadu monarchie dožil v soukromí ve Vídni.
Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]
Po otcově nobilitaci v roce 1883 užíval šlechtický titul rytíř s predikátem von Reichsegg, v roce 1907 obdržel další predikát von Gerstberg. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání.[27]
Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Bronzová vojenská záslužná medaile (1906)
Řád železné koruny III. třídy (1907)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Mobilizační kříž (1913)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916)
Zahraničí[editovat | editovat zdroj]
rytíř Řádu Albrechtova (1893, Sasko)
Řád lva a slunce II. třídy (1906, Persie)
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1886 se ve Vídni oženil s baronkou Klementinou Gemmelovou (*1866), dcerou úředníka finanční prokuratury barona Maximiliana Gemmela. Manželství zůstalo bez potomstva. Tímto sňatkem získal mimo jiné vazby na českou šlechtickou rodinu Koců z Dobrše, jeho švagrem byl dělostřelecký důstojník c. k. hejtman baron Alexandr Koc z Dobrše (1851–1893).[28]
Friedrichův starší bratr Karl Theodor (1853–1922) působil u armády jako vrchní intendant. Nejstarší z bratrů byl Johann Nepomuk (1852–1934), který sloužil také v armádě a později byl dlouholetým správcem knihovny arcivévody Evžena na zámku Bruntál. Byl ženatý s baronkou Irmou Miske de Magyar-Czesztve (*1862) ze staré uherské šlechty. Jejich syn Eugen (*1886) byl maďarským diplomatem a adopcí svého strýce Józsefa Miske (1858–1930) získal v roce 1918 jméno a titul baron Miske-Gerstenberger von Magyar-Czesztve und von Reichsegg.[29][30]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 83 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 503 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 537 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 604, 676 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 110, 169 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeń, 1901; s. 200, 726 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 278 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 132, 170 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 283 dostupné online
- ↑ Přehled velení armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 145 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 315 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 141 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 5 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 318 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 163 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 93 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 4 dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Friedricha Gerstenbergera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 54 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 14 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů v Prešpurku 1914–1918 na webu weltkriege.at dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 16 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Friedricha Gerstenbergera in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 167 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1901; Gotha, 1901; s. 219 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 74–75 ISSN 0036-5246
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 297 dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 138–139 (heslo Friedrich Gerstenberger) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 144–146 ISBN 978-80-905324-0-3
- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Rakouští šlechtici
- Absolventi Tereziánské vojenské akademie
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Nositelé Řádu Albrechtova
- Nositelé Řádu slunce a lva
- Narození 6. března
- Narození v roce 1860
- Narození v Debrecínu
- Úmrtí 14. prosince
- Úmrtí v roce 1920
- Úmrtí ve Vídni