Frederik III. Dánský
| Frederik III. Dánský | |
|---|---|
| král dánský a norský | |
[[Soubor: |220px|alt=Portrét|Frederik III. na portrétu J.P. Trapa]]Frederik III. na portrétu J.P. Trapa | |
| Doba vlády | 1648 – 1670 |
| Tituly | vévoda šlesvicko-holštýnský |
| Narození | 18.jul. / 28. března 1609greg. Haderslev |
| Úmrtí | 9.jul. / 19. února 1670greg. (ve věku 60 let) Kodaň |
| Pohřben | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Kristián IV. |
| Nástupce | Kristián V. |
| Potomci | Kristián V. Anna Žofie Frederika Amálie Vilemína Ernestina Frederik (1651–1652) Jiří Ulrika Eleonora Dorothea Juliana (1657–1658) (nemanželský) Ulrich Frederik Gyldenløve |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Kristián IV. Dánský |
| Matka | Anna Kateřina Braniborská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frederik III. (18. března 1609, Haderslev – 9. února 1670, Kodaň) byl dánský a norský král v letech (1648–1670).
Frederik III. zavedl v Dánsku a Norsku absolutismus, který trval v Norsku přes 150 let a v Dánsku přes 200 let.
Život
Frederik III. byl třetí syn dánského krále Kristiána IV. a jeho první manželky Anny Kateřiny Braniborské. Protestant Frederik získal v průběhu třicetileté války následující tituly:
- 1619 koadjutor biskupství Verden, v letech 1623 – 1629 také biskup
- 1626 koadjutor biskupství Osnabrück
- 1631 koadjutor biskupství Brémy
- 1634 jako Frederik II. arcibiskup brémský a opět biskup verdenský
Těchto titulů, jež byly spojeny se současným držením nejvyšších statků, pozbyl v roce 1648, když Brémy a Verden přešly v důsledku vestfálského míru v držení švédské koruny.
Již v brémském období byl blízkým Frederikovým důvěrníkem Christoffer von Gabel, jenž se staral o jeho finanční záležitosti do konce Frederikova života. Ten později učinil z Gabela nejmocnějšího muže u dvora.
Po smrti svého staršího bratra, korunního prince Kristiána (1647) a po smrti svého otce 28. února 1648 se stal Frederik králem. V tomtéž roce založil Dánskou královskou knihovnu, nynější Národní knihovnu země.
Válka proti Švédsku
V roce 1657 vyhlásil Frederik válku Švédsku. Vhodná příležitost se naskytla, když se domníval, že je švédský král Karel X. Gustav zaměstnán válkou v Polsku. Ten však vtáhl do Dánska a ohrožoval Kodaň. Proto přistoupil Frederik 28. února 1658 na Roskildský mír, v jehož důsledku musel odstoupit Švédsku Skåne, Halland, Blekinge a Bohusland, ostrovy Bornholm a Hven a výběžek Trondheimu a uznat suverenitu vévody von Schleswick-Holstein-Gottorf.
V srpnu 1658 zaútočili Švédové na Kodaň znovu. Frederik povolal Hanse von Schack, zkušeného vojáka a velitele pevnosti k vrchnímu velení a mohl ve spojení s holandskou flotilou a s pomocí braniborského kurfiřta Fridricha Viléma útok odrazit (14. listopadu 1659 u Nyborgu) a zachránit tak suverenitu Dánska. Po smrti švédského krále byla ve smlouvě z Kodaně ze dne 5. června 1660 ve značném rozsahu ustanovení Roskildského míru potvrzena, avšak Trondheim a Bornholm připadly zpět Dánsku.
"Smluvní puč"
Frederik nato svolal Říšský sněm, aby se s ním poradil o konzolidaci financí, armády, námořnictva a obchodu. Duchovenstvo a měšťanstvo považovali za cestu k tomu oslabení šlechty a posílení královské moci, pročež bylo Dánsko 4. října roku 1660 prohlášeno dědičnou monarchií v mužské a ženské linii a král prohlášen plným suverénem. 10. ledna roku 1661 mu byly odevzdány patřičné dokumenty a 14. listopadu roku 1665 podepsal královský zákon (Lex Regia), podle nějž v Dánsku a Norsku byla ustanovena absolutní monarchie a Říšská rada i Říšský sněm byly zrušeny; tyto novoty však byly plně zavedeny až při korunovaci Frederikova nástupce (Kristiána V.) v roce 1709.
Manželství a potomci
1. října roku 1643 se Frederik v Glücksburgu oženil s Žofií Amálií Brunšvickou (1628–1685), dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hessensko-Darmstadtské (1601–1659). Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.
Z manželství vzešlo osm potomků, z nichž dva však zemřeli v útlém věku:
- Kristián V. (* 15. dubna 1646; † 25. srpna 1699), dánský král (manželka Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská)
- Anna Žofie (* 1. září 1647; † 1. července 1717) – 1666 provdána za saského kurfiřta Jana Jiřího III. Saského
- Frederika Amálie (* 11. dubna 1649; † 30. října 1704) – 1667 provdána za Kristiána Albrechta, vévodu von Holstein-Gottorp,
- Vilemína Ernestina (* 20. června 1650; † 23. dubna 1706), falcká kurfiřtka
- Frederik (* 11. října 1651; † 14. března 1652)
- Jiří (* 21. dubna 1653; † 8. listopadu 1708), manžel britské královny Anny Stuartovny
- Ulrika Eleonora (* 11. září 1656; † 26. července 1693) – v roce 1680 provdána za švédského krále Karla XI.
- Dorothea Juliana (* 16. listopadu 1657; † 15. května 1658)
Kromě toho byl Frederik otcem nemanželského syna Ulricha Frederika, hraběte von Güldenlöw-Laurvig (1638–1704)
Vývod z předků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik III. Dánský na Wikimedia Commons - http://www.thepeerage.com/p10228.htm#i102272
- http://www.rosenborgslot.dk/v1/person.asp?PersonID=3&countryID=2&PersonTypeID=1
- http://www.kunstkammer.dk/H_R/H_R_UK/FrIII-eng-download.pdf
- http://runeberg.org/dbl/5/0295.html
| Nevložen titul! 1648–1670 s bratrancem Frederikem III. Gottorpským, do r. 1659 s Kristiánem Albertem Gottorpským, od r. 1659 |