František Páta

PhDr. František Páta
PhDr. František Páta
Jiná jména	literární pseudonymy F. P. Mirko, F. P. Sehnoutka, F. P. Vávra
Narození	26. března 1885; Němčice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. července 1942 (ve věku 57 let); Praha; Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Národnost	česká
Vzdělání	vysokoškolské
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	pedagog, spisovatel, překladatel
Děti	Zora Pátová, Jarmila Vrchotová-Pátová
Příbuzní	bratři Jindřich a Josef Páta
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Páta (26. března 1885 Němčice^[1] – 2. července 1942 Praha) byl český pedagog, literární historik, spisovatel, překladatel, vydavatel, redaktor a knihovník popravený nacisty.

Život

Mládí

František Páta se narodil 26. března 1885 v Němčicích na Svitavsku. Po jeho narození se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde se mu narodili ještě dva bratři Josef a Jindřich. V Litomyšli vystudoval místní gymnázium stejně jako jeho bratr Josef. Oba zde pro budoucnost ovlivnil profesor českého jazyka Jan Voborník, vydávali zde časopis. František Páta pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor moderní filologie, doktorát zde obdržel v roce 1909. Byl členem Sokola.

Dospělost

Mezi lety 1911 a 1912 vyučoval na dívčích školách v Praze, poté tamtéž na Státní grafické škole. Od roku 1920 působil i jako knihovník české knihovny Národního muzea, dále jako překladatel (např. Taras Bulba) a editor (např. díla Zdeňka Nejedlého, Jaroslava Vrchlického). Na přání Aloise Jiráska prováděl jazykové revize a úpravy jeho spisů a stejně tak Babičky Boženy Němcové. Byl spolutvůrcem Literárního atlasu československého, působil ve spolcích Český čtenář, Klub rodáků a přátel Litomyšle, Spolek českých bibliofilů. Četné literární práce věnoval Litomyšli a jeho okolí. Byl zastáncem slovanství a slovanské vzájemnosti, už od mládí udržoval s bratrem styky zejména s Lužickými Srby což se oběma stalo nakonec osudným. Nacistům, kteří plánovali asimilaci event. vysídlení Lužických Srbů byla činnost obou bratrů nepříjemná, Josef byl navíc aktivní v odbojovém Výboru revoluční inteligence Vladislava Vančury. Oba byli postupně zatčeni gestapem, vyslýcháni a v obdobní Heydrichiády popraveni na kobyliské střelnici, Josef Páta 24. června 1942, František Páta 2. července 1942.

Po smrti

Pamětní deska Františka Páty se nachází na domě v Praze 4 v ulici Na Krčské stráni 693/19^[2]
Jména bratrů Pátových jsou uvedena na pamětní desce padlým a umučeným Sokolům na sokolovně v Litomyšli^[3]

Rodina

10. září 1912 se v Němčicích oženil s Josefou Sehnoutkovou. Dcera Františka Páty Zora Pátová byla dlouholetou předsedkyní Klubu rodáků a přátel Litomyšle, dcera Jarmila Vrchotová-Pátová byla operní pěvkyní a pedagožkou na AMU.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Páta
Digitalizovaná díla Františka Páty v České digitální knihovně
Milan Báča - Seriál Svitavského deníku: Literární toulky, část třináctá, 2012
František Páta v informačním systému abART
František Páta v Databázi knih
Profil Františka Páty na stránkách Příjmení.cz

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Pamětní deska Františka Páty na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

[3] Pamětní deska padlým a umučeným Sokolům z Litomyšle na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

[4] Životopis Jarmily Vrchotové-Pátové na stránkách Databáze knih.cz

[1]

[2]

[3]

[4]