František Bubák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. František Bubák
František Bubák
František Bubák
Narození 22. července 1866
Rovensko pod Troskami
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. září 1925 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Františka Bubáka (matrika N 1857-1873 Rovensko pod Troskami (SOA Zámrsk))

František Bubák (22. července 1866 Rovensko pod Troskami19. září 1925 Praha-Podolí[1]) byl český botanik, učitel a spisovatel odborných publikací.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na gymnasiích v Jičíně, Praze a Příbrami pokračoval na universitách v Praze, Halle a Berlíně. Když získal aprobaci, začal učit. Nejdříve na středních školách v Praze, pak v Zábřehu a když dosáhl doktorátu filozofie, stal se docentem fytopathologie na české technice v Praze. V roce 1900 začal vydávat Zprávy o chorobách kulturních rostlin v Čechách. Roku 1903 byl jmenován profesorem na Královské české akademii hospodářské v Táboře, kde založil velkou botanickou zahradu a fytopatologickou stanici pro choroby rostlin a začal každoročně vydávat zprávy v němčině. Botanickou zahradu v Táboře přebudoval a použil zde vlastní koncepci, která se v podstatě zachovala dodnes.

Od roku 1919 byl František Bubák jmenován profesorem botaniky a fytopathologie na nově zřízenou Vysokou zemědělskou školu v Brně, zároveň i prvním tamním rektorem. O rok později se stal profesorem fytopathologie na Vysoké škole zemědělství a lesního inženýrství při české technice (ČVÚT) v Praze. Vykonal řadu vědeckých cest na Balkán.[2] Zaobíral se neustále studiem hub a rostlinných chorob. Uveřejnil velké množství odborných článků v různých časopisech, sbornících a to nejen v ČSR, sestavil odborné publikace a velký mykologický herbář, který se stal později majetkem musea botanické zahrady v Brooklynu.

Zemřel roku 1925 v Praze.[3] Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově[4].

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. února 1900 se v Praze u sv. Ludmily oženil[5] s Bertou Tellerovou (1878–??). Manželé Bubákovi měli dceru Jarmilu (1898–??).[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odborné publikace:

  • Některé nejdůležitější choroby rostlin kulturních(Beroun, A. Kolárský, 1902)
  • Hraboš jako škůdce obilí a cukrovky (Praha, vl. nákl., 1903)
  • Nová choroba cukrovky v Čechách (Praha, nákl. vl., 1903)
  • Pokusy, kterak ničiti kořenomorku cukrovky (Rhizoctonia violacea Tul.) v půdě (Praha, nákl. vl., 1903)
  • Nová choroba cukrovky v Čechách (1903)
  • Houby české – 1. díl Rezy (1906)
  • Houby české – 2. díl Sněti (1912)
  • Fungi imperfecti exsiccati (sbírka nižších hub, společně s E. J. Kabátem)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých okresní správy politické na Vinohradech, sign. OSPVIN Z3, s. 56
  2. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Bubák, s. 306. 
  3. Úmrtní oznámení. Lidové noviny. 20. 9. 1925, s. 16. Dostupné online. 
  4. Stoletá Mendelova univerzita adoptovala hrob svého prvního rektora Bubáka - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  5. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1900-1902, snímek 7
  6. Soupis pražských obyvatel: Bubák František

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 80. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 151. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 264–265. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]