Filipova Huť
| Filipova Huť | |
|---|---|
 Filipova Huť s výhledem na Roklan | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Modrava |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′47″ s. š., 13°31′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 33 (2021)[1] |
| Katastrální území | Filipova Huť (57,4 km²) |
| Nadmořská výška | 1093 m n. m. |
| PSČ | 34192 |
| Počet domů | 7 (2011)[2] |
  Filipova Huť | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 97853 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filipova Huť (německy Philippshütten) je částí obce Modrava v okrese Klatovy. Nachází se na jižních svazích rozsochy hory Antýgl (1254 m), v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 metrů. Je tak nejvýše položeným sídlem v České republice.[3] V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[4] Z osady se otevírá výhled na bavorskou horu Roklan.
V katastrálním území Filipovy Hutě je také samota Březník.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Filipova Huť vznikla jako osada kolem sklářské huti na duté sklo, kterou založili v roce 1785 Franz Denk a Franz Weber z Horních Hrádků (Schlösselwald). Jméno dostala po tehdejším majiteli prášilského panství Filipu Kinském. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 bylo v osadě postaveno 17 domků pro rodiny dřevorubců. Sklárna zanikla v roce 1820 a další prosperita obce byla plně spojena s dřevařstvím.
V roce 1930 ve Filipově Huti žilo 12 Čechů a 488 Němců. Po druhé světové válce byli odtud, stejně jako z ostatních pohraničních obcí, Němci vysídleni.
Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť (okres Vimperk) o rozloze 5745 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.[5]
Územní příslušnost[editovat | editovat zdroj]
- v letech 1869–1890 byla osada Filipová Huť osadou obce Prášily[6]
- k 1. lednu 1948 patřila obec Filipova Huť do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě[7]
- k 1. únoru 1949 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[8][9][10]
- k 1. lednu 1950 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[11]
- k 1. červenci 1952 byla Filipova Huť, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, vedena jako samostatná obec[12]
- k 1. lednu 1955 byla osada Filipova Huť částí obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický[13]
- k 1. červenci 1960 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský[14]
- k 1. lednu 1980 byla osada Filipova Huť částí obce Srní, okres Klatovy, kraj Západočeský[6]
- k 24. listopadu 1990 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský[6]
Matriční příslušnost[editovat | editovat zdroj]
- od 1. ledna 1950 patřila obec Filipova Huť pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda[11]
- od 1. ledna 1955 patřila osada Filipova Huť - obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk[13]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Venkovská usedlost ev.č. 2 byla v roce 1958 vyhlášena jako kulturní památka – má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. V osadě stávala čtvercová kaple, která byla v letech 1962–1964 zbořena. Připravuje se její obnova.
Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]
Ve Filipově Huti je dostupné ubytování v řadě hotelů a penzionů. Osada je nástupním místem na rozsáhlou síť turistických, cykloturistických a běžkařských tras.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. 815 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2580-2. S. 63.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 232.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2.
- ↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.
- ↑ Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17.
- ↑ a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.
- ↑ a b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.
- ↑ Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filipova Huť na Wikimedia Commons - Historie místních částí obce Modrava
- Historie o Filipově Huti
