Přeskočit na obsah

Fidesz – Maďarská občanská unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fidesz – Maďarská občanská unie
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség
Logo
ZkratkaFidesz, Fidesz-MPSZ
Datum založení30. březen 1988
Předseda Viktor Orbán
Tiskový mluvčíLászló Horváth
Róbert Zsigó
SídloVisi Imre u. 6.
1089 Budapest
(Polgárok Háza)
IdeologieSoučasné:
antikomunismus[1]
euroskepticismus
křesťanská demokracie
národní konzervatismus
sociální konzervatismus
pravicový populismus
Historické:
liberalismus
liberální konzervatismus
Politická pozicepravice
Mezinárodní org.Mezinárodní demokratická unie (IDU)
Centristická demokratická internacionála (IDC-CDI)
Evropská stranaLiberální internacionála (1992–2000)
Evropská lidová strana (2000–2021)
Politická skupina EPEPP (2004–2021)
Nezařazení (2021–2024)
Patrioti pro Evropu (2024– )
Mládežnická org.Fidelitas
Počet členů35 000 (2015)
SloganÚj többség, erős Magyarország
Barvyoranžová
Volební výsledek44,82% (volby 2024)
Oficiální webfidesz.hu
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament
116/199
Evropský parlament
10/21
Župní sněmy
227/381
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fidesz – Maďarská občanská unie; zkráceně Fidesz [ˈfides]IPA nebo Fidesz–MPSZ; maďarsky Fidesz – Magyar Polgári Szövetség, je parlamentní pravicová politická strana v Maďarsku, která od svého historického vítězství ve volbách 2010 disponuje v maďarském Zemském sněmu absolutní většinou a v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou i většinou ústavní. Jejím předsedou je od roku 2003 Viktor Orbán.

Jako název strany se nejčastěji všeobecně používá Fidesz.

Vývoj názvu strany:
Název Zkratka Překlad Období
Fiatal Demokraták Szövetsége Fidesz Svaz mladých demokratů 19881995
Fidesz – Magyar Polgári Párt Fidesz – MPP Fidesz – Maďarská občanská strana 19952003
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség Fidesz – MPSZ Fidesz – Maďarská občanská unie od roku 2003

Fiatal Demokraták Szövetsége (1988–1995)

[editovat | editovat zdroj]
Původní sídlo Fideszu

Fidesz byl založen dne 30. března 1988 třiceti sedmi mladými intelektuály a univerzitními studenty v areálu Odborného semináře Istvána Bibó Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti,[2] jako nezávislá mládežnická organizace, protiklad ke komunistickému svazu mládeže KISZ.[3] Jelikož členy v té době byli jen studenti a mladí lidé pojmenovali svou organizaci jednoduše Fiatal Demokraták Szövetsége, česky Svaz mladých demokratů. Dokonce byla stanovena horní věková hranice členství 35 let. Tato podmínka byla na sjezdu v roce 1993 zrušena. Fidesz se ihned stal jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů pádu komunismu v Maďarsku. Rovněž již od počátku svého působení měl kontakty na česká protikomunistická hnutí. Někteří členové Fidesz, například Tamás Deutsch, se účastnili posledních protestních vzpomínkových akcí na 21. srpen 1968 v pražských ulicích.[4]

V prvních svobodných volbách 1990 volilo Fidesz v prvním kole 8,95 % voličů. Strana se tak dostala do parlamentu s 21 mandáty a stala se opozicí vůči tehdy vládnoucí koalici v čele s MDF.

Prvním předsedou strany byl v roce 1993 zvolen zakládající člen Viktor Orbán. V té době vystupoval on i strana ještě v duchu liberální politiky. Ovšem po prohraných volbách 1994, kdy Fidesz získal v prvním kole jen 7,02 % hlasů, došlo k výrazné přeměně ideologie strany, spočívající v přechodu od liberalismu k národně-konzervativní orientaci.

Fidesz – Magyar Polgári Párt (1995–2003)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledky voleb 1998:
     Fidesz
     MSZP
     MDF
     FKgP
     SZDSZ

Do voleb 1998 šel již Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem, jenž obhajoval zájmy celého maďarského národa, včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Tyto volby Fidesz vyhrál a společně s MDF a FKgP utvořil koaliční vládu. Viktor Orbán se stal na čtyři roky premiérem Maďarské republiky. Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko spolu s Českou republikou a Polskem roku 1999 do vojensko-politického uskupení NATO. Vláda kladla větší důraz na podporu zahraničních Maďarů, což vyvrcholilo dne 19. června 2001 přijetím takzvaného Krajinského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území Maďarska stejná práva, jako mají občané Maďarské republiky.[5] Po celou dobu vlády Fideszu se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostly potřeby obyvatelstva. Většina ministrů měla kolem 30. let a měla tak blízko k mladé generaci, rodinám s dětmi, ale také ke starším občanům. Již v lednu 2000 Orbán, jako premiér, odstoupil z funkce předsedy strany a jeho nástupcem se stal László Kövér. V září téhož roku se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a v listopadu získal přídružné členství v Evropské lidové straně.[6]

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel a MSZP jen 178 křesel, stal se opoziční stranou, jelikož vládu utvořila MSZP a SZDSZ, které spolu dohromady měly 198 mandátů. Křeslo předsedy vlády obsadil Péter Medgyessy.

Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (2003–)

[editovat | editovat zdroj]

Fidesz se v čele s Viktorem Orbánem, který se v roce 2003 opět stal předsedou strany, vrátil do opozice, kde zůstal i po volbách 2006. Ovšem od masivních demonstrací proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu (MSZP) v roce 2006 a stále se zhoršující hospodářské krize, která v roce 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku, rostla popularita pravicových stran, především Fideszu.[7]

Volební billboard Fideszu

Po ohlášení odstupu premiéra Gyurcsánye dne 21. března 2009 požadoval Fidesz stejně jako prezident republiky László Sólyom vypsání předčasných voleb.[8] Když se 14. dubna 2009 rozhodovalo o zvolení Gordona Bajnaie do úřadu premiéra, asi 5000 příznivců opozičního Fideszu se shromáždilo na náměstí před parlamentem a vyzvalo poslance, aby při hlasování Bajnaie nepodpořili. Vyzvali také prezidenta Sólyoma k vypsání nových parlamentních voleb.[9] Poslanci z MSZP a SZDSZ však Bajnaie premiérem zvolili a ten pak vedl úřednickou vládu až do termínu řádných voleb 2010. Popularita Maďarské socialistické strany, hlavního rivala Fideszu, se tehdy pohybovala na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany.[10] A tak se Viktor Orbán už v květnu 2009 cítil být příštím maďarským premiérem.[11]

Růst popularity pravicových stran a především Fideszu se projevil během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 14 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do Evropského parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik, která získala 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.[12][13]

Volby 2010

[editovat | editovat zdroj]
Výsledky voleb 2010:
     Fidesz-KDNP (173)
     MSZP (2)
     Nezávislí (1)
Podrobnější informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2010.

Parlamentní volby 2010 byly pro Fidesz nejúspěšnější volby od jeho vzniku. Po zkušenostech z voleb 2006 byla opět vytvořena koalice a společná kandidátka s menší křesťansko-konzervativní Kereszténydemokrata Néppárt jako Fidesz-KDNP. Podle veškerých očekávání ve volbách Fidesz s přehledem zvítězil se ziskem 263 mandátů, což je 68,13 %. Získal tak ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů, a měl tedy otevřenou cestu k reformám. V jednomandátových obvodech získal 173 mandátů ze 176 celkových, a to 119 hned prvním kole, zbylé ve druhém kole. Dalších 90 hlasů pak získal z celostátní a župních kandidátek.

Za Fidesz kandidoval na post premiéra předseda strany Viktor Orbán, který již premiérem byl v letech 19982002.[14] Dne 29. května 2010 se stal v pořadí již osmým premiérem Maďarské republiky a sestavil svou v pořadí druhou vládu, složenou z členů Fidesz, KDNP a nestraníků.

Dne 29. června 2010 byl novým prezidentem Maďarské republiky zvolen Pál Schmitt. Úřad oficiálně převezme 5. srpna. Hlasovalo pro něj 263 poslanců (Fidesz-KDNP), zatímco jeho protikandidát András Balogh z MSZP získal jen 59 hlasů.[15]

Volby 2014, 2018 a 2022

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách 2014 opět zvítězila koalice Fidesz-KDNP s výsledkem 44,87 % a se ziskem 133 mandátů potvrdila ústavní většinu. Jednalo se o první volby po reformě ústavy, kdy byl počet poslaneckých mandátů v parlamentu snížen z 386 na 199. Viktor Orbán sestavil svou třetí vládu složenou z členů Fidesz, KDNP a nestraníků.

Ve volbách do EP na jaře 2014 byli za Fidesz mimo jiné zvolení poprvé také Andrea Bocskor, jako kandidátka za „podkarpatské Maďary“ žijící v Berehove, která je držitelkou maďarského a ukrajinského státního občanství, a Andor Deli, kandidát za „vojvodinské Maďary“ žijící v Bečej, který má maďarské a srbské občanství. Tímto krokem získaly dva zatím neunijní státy Srbsko a Ukrajina své poslance v Evropském parlamentu. Ve volbách do EP 2019 byli oba europoslanci opětovně zvoleni na další pětileté období.

V parlamentních volbách 2018 získala koalice Fidesz–KDNP potřetí v řadě ústavní většinu, kdy potvrdila svých 133 ze 199 mandátů se ziskem 49,27 % odevzdaných hlasů. Viktor Orbán sestavil svoji čtvrtou vládu složenou z členů Fidesz, KDNP a nestraníků.

V květnu 2018 se vyostřil rozkol mezi antikomunistickým[1] Fideszem a vedením Evropské lidové strany (EPP), kdy maďarští europoslanci zvolení za Fidesz protestovali proti účasti Jeana-Clauda Junckera na odhalení sochy levicového filosofa Karla Marxe v německém městě Trevír: „Marxistická ideologie vedla ke smrti desítek milionů lidí a zničila životy stovkám milionů osob, (...) Oslava jejího zakladatele je výsměchem jejich památce.“[16] K odchodu Fidesz ze struktur Evropské lidové strany i politické frakce EPP v Evropském parlamentu však došlo až v roce 2021, tedy po volbách do EP v roce 2019, ve kterém maďarská koalice Fidesz–KDNP získala 13 mandátů v barvách EPP, což bylo mnohem více, než kolik europoslanců za EPP bylo zvoleno v lidnatějších státech jako Francie (8), Itálie (7), Nizozemsko (6) či Španělsko (12).

V parlamentních volbách 2022 získala strana Fidesz v koalici s KDNP počtvrté v řadě ústavní většinu, když tato koalice získala 135 ze 199 mandátů se ziskem 54,13 % hlasů. Šlo o absolutně nejlepší výsledek v historii politického života Maďarska od pádu komunistického režimu v roce 1989, neboť pro stranu hlasovalo více než 3 miliony voličů.[1] Následně opět Viktor Orbán sestavil svou v pořadí pátou vládu složenou z členů Fidesz, KDNP a nestraníků. Dne 22, září 2022 přesedl ministr Tibor Navracsics z parlamentní frakce Fidesz do frakce KDNP, čímž počet poslanců Fidesz v parlamentu klesl ze 117 na 116, zatímco počet poslanců KDNP vzrostl z 18 na 19.[17] Touto změnou však nikterak nebyla dotčena ústavní většina, kterou koalice Fidesz–KDNP v parlamentu stále drží.

Stranický aparát

[editovat | editovat zdroj]

Předsedové strany

[editovat | editovat zdroj]
Viktor Orbán při zasedání parlamentu roku 1997
Od Do Předseda
1988 1993 Celostátní výbor (Országos választmány)
1993 2000 Viktor Orbán
2000 2001 László Kövér
2001 2002 Zoltán Pokorni
2002 2003 János Áder (Výkonný předseda)
2003 Viktor Orbán

Prezidenti Maďarska

[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Zemského sněmu

[editovat | editovat zdroj]

Poslanci Evropského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Zemského sněmu

[editovat | editovat zdroj]
Volby Celostátní
kandidátní
listina
OEVK (1. kolo) OEVK (2. kolo) Mandáty Status
Hlasy % Hlasy % Hlasy % Počet %
19901 439 649 8,95 235 558 4,75 63 064 1,85
21/386
5,44 Opozice
19941 379 344 7,02 416 116 7,70 29 391 0,69
20/386
5,18 Opozice
1998 1 340 826 29,48 956 008 21,40 1 706 155 37,83
148/386
38,34 Vláda
20022 2,306,763 41,07 2,217,755 39,43 2,196,540 49,97
164/386
42,49 Opozice
20063 2 272 979 42,03 2 269 241 41,99 1 511 426 46,65
141/386
36,53 Opozice
20104 2 706 292 52,73 2 732 965 53,43 620 232 53,81
227/386
58,80 Vláda
20145 2 264 780 44,87 2 165 342 44,11
117/199
58,79 Vláda
20185 2 824 551 49,27 2 636 201 47,89
117/199
58,79 Vláda
20226 3 060 706 54,13 2 823 419 52,80
117/199
58,79 Vláda

1: Nízký zisk ve 2. kole voleb v OEVK z důvodu odstoupení kandidátů Fidesz ve prospěch kandidátů jiných pravicových stran, především MDF a SZDSZ.
2: Fidesz kandidoval v koalici s MDF. Společně získaly 188 mandátů.
3: Fidesz kandidoval v koalici s KDNP. Společně získaly 164 mandátů.
4: Fidesz kandidoval v koalici s KDNP. Společně získaly 263 mandátů.
5: Fidesz kandidoval v koalici s KDNP. Společně získaly 133 mandátů.
6: Fidesz kandidoval v koalici s KDNP. Společně získaly 135 mandátů.

Volby do Evropského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]
Volby Počet
hlasů
Hlasy
v %
Počet mandátů Politická
skupina EP
Evropská
strana
2004 1 457 750 47,40
12/24
EPP-ED EPP
20091 1 632 309 56,36
14/22
EPP EPP
20141 1 193 991 51,48
12/21
EPP EPP
20191 1 824 220 52,56
13/21
EPP/Nezařazení EPP (do 2021)
20241 2 048 211 44,82
11/21
P4E

1: Fidesz kandidoval v koalici s KDNP, která po přerozdělení získala vždy 1 mandát europoslance.

Podrobnější informace naleznete v článku Fidelitas.

Fidelitas, celým názvem Fidelitas – az új nemzedék, je mládežnická politická organizace Fideszu. Vznikla v roce 1996 a jejím předsedou je od prosince 2022 Dániel Farkas. Partnerskou organizací jsou čeští Mladí konzervativci.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fidesz – Magyar Polgári Szövetség na maďarské Wikipedii.

  1. a b c ORBÁN, Viktor. Másként. Budapest: Méry Ratio, 2023. 298 s. ISBN 9786156284419. (maďarsky) 
  2. A keresett elem nem található [online]. Dostupné online. 
  3. PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedicé heslo, s. 122. 
  4. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 10. ČESKO-MAĎARSKÉ VZTAHY, s. 508. 
  5. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATÍMNÍ EPILOG (1989–2008), s. 432. 
  6. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATÍMNÍ EPILOG (1989–2008), s. 433. 
  7. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATÍMNÍ EPILOG (1989–2008), s. 436. 
  8. Maďarsko může vést muž, který zemi z krize pomohl už jednou. Ihned.cz [online]. 25. 03. 2009. Dostupné online. 
  9. Maďarský parlament potvrdil nového premiéra. CT24.cz [online]. 14. 04. 2009. Dostupné online. 
  10. Maďarský premiér Gyurcsány oznámil rezignaci. Novinky.cz [online]. Borgis, 21. 03. 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-22. 
  11. Vůdce Maďarské opozice volá po autonomii pro Maďary žijící v zahraničí. Novinky.cz [online]. Borgis, 15. 05. 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-17. 
  12. 2009 Európai Parlamenti Választások [online]. valasztas.hu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27. (maďarsky) 
  13. AZ EURÓPAI PARLAMENT TAGJAINAK VÁLASZTÁSA 2009. június 7. [online]. valasztas.hu. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-07-2014. (maďarsky) 
  14. Orbán a Fidesz kormányfőjelöltje [online]. Origo, 20091003 [cit. 2009-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (maďarsky) 
  15. Schmitt Pál nyerte az államfőválasztást [online]. fn.hu, 2010-06-29 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. (maďarsky) 
  16. JAMES, Luke. EU chief defends Marx in controversial speech to mark communist's birth. Yahoo Finance [online]. Yahoo, 2018-05-04 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Navracsics Tibor [online]. Budapest: KDNP.hu [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (maďarsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]