Přeskočit na obsah

László Trócsányi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Dr. László Trócsányi
László Trócsányi v roce 2019
László Trócsányi v roce 2019
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
2. červenec 2019
Volební obvodMaďarsko
Ministr spravedlnosti Maďarska
Ve funkci:
6. červen 2014 – 30. červen 2019
PrezidentJános Áder
Předseda vládyViktor Orbán
PředchůdceTibor Navracsics
NástupceJudit Vargová
Maďarský velvyslanec ve Francii
Ve funkci:
2010 – 2014
PředchůdceLászló Nikicser
NástupceGyörgy Károlyi
Maďarský velvyslanec v Belgii a v Lucembursku
Ve funkci:
2000 – 2004
Stranická příslušnost
Členstvínestraník

Narození6. března 1956 (68 let)
Budapešť, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Národnostmaďarská
ObčanstvíMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ChoťKrisztina Doór
DětiDorottya, Gábor, Hanna
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse
Zaměstnánípolitik, právník
Profesepedagog, právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

László Trócsányi (* 6. března 1956 Budapešť) je maďarský diplomat, právník, univerzitní profesor, bývalý soudce ústavního soudu a velvyslanec Maďarska v Bruselu a Paříži. V letech 2014 až 2019 zastával post ministra spravedlnosti ve třetí a čtvrté vládě Viktora Orbána.[1] V červenci 2019 se stal poslancem Evropského parlamentu zvoleným jako nezávislý za stranu Fidesz – Maďarská občanská unie a zasedajícím nejprve v řadách frakce Evropské lidové strany (EPP), od roku 2021 v parlamentní politické skupině Nezařazených (NI).

Narodil se v revolučním roce 1956 v Budapešti v tehdejší Maďarské lidové republice. Roku 1975 započal studium práv na Právnické fakultě na József Attila Tudományegyetem (dnes Szegedi Tudományegyetem) v Szegedu, ale v roce 1977 přestoupil na Fakultu státních a právních věd na Univerzitě Loránda Eötvöse (ELTE) v Budapešti, kde získal v roce 1980 právnický diplom.[1] Poté začal pracovat v Knihovně maďarského parlamentu (Országgyűlési Könyvtár), v roce 1981 se stal pracovníkem Maďarské akademie věd (MTA) a působil v Institutu státní a právní vědy. Roku 1987 byl jmenován adjunktem na katedře ústavního práva na Univerzitě v Szegedu. V roce 1991 založil svou vlastní právnickou kancelář. Roku 1992 byl jmenován univerzitním docentem a v roce 2000 univerzitním profesorem.[2]

Od roku 2000 do 2004 zastával post velvyslance Maďarska v belgickém Bruselu, v letech 2000 až 2003 i s rozšířenou působností pro Lucembursko. V letech 2005 až 2013 byl členem Benátské komise. V únoru 2007 byl Zemským sněmem zvolen členem maďarského Ústavního soudu (Alkotmánybíróság), a tento post vykonával až do jmenování velvyslancem Maďarska v Paříži v říjnu 2010.[1]

Dne 6. června 2014 byl jmenován do úřadu ministra spravedlnosti ve třetí vládě Viktora Orbána (2014–2018). V souvislosti s úspěchem v parlamentních volbách 2018 byl jako ministr dne 18. května 2018 znovu pověřen a setrvává ve funkci i ve čtvrté vládě Viktora Orbána (2018–2022).[1]

Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 kandidoval na 1. místě společné kandidátní listiny vládní koalice Fidesz–KNDP a byl zvolen poslancem EP.

V srpnu 2021 byl navržen jako jeden z uvažovaných kandidátů vládní koalice Fidesz–KNDP na post prezidenta ve volbách 2022,[3] ve kterých byla nakonec zvolena Katalin Nováková.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Hovoří anglicky, francouzsky a maďarsky.

Je ženatý, s manželkou Krisztinou Doór mají tři děti: dcera Dorottya (* 1984), syn Gábor (* 1994) a dcera Hanna (* 1997).

Je autorem více než 130 odborných článků a publikací, které vydává v maďarštině, angličtině, francouzštině a němčině.[4]

  • Alkotmányozás és rendszerváltozás Közép- és Kelet-Európában (1995)
  • La justice constitutionnelle en Hongrie (1997)
  • Les opinions dissidentes (2000)
  • A parlamenti jog forrásai (2000)
  • Az összehasonlító alkotmányjog alapkérdései és korunk jogrendszerei. Összehasonlító alkotmányjog (2006)
  • Nemzeti szuverenitás és európai integráció (2008)
  • Az alkotmányozás dilemmái. Alkotmányos identitás és európai integráció; HVG-ORAC, Bp., 2014
  • The dilemmas of drafting the Hungarian fundamental law. Constitutional identity and European integration; Schenk, Passau, 2016
  • Párizsi Napló - avagy, ami a nagyköveti jelentésekből kimaradt... 2010. július - 2014. június; Századvég Kiadó, Budapest, 2018
  • Francie Řád akademických palem (1996)
  • Belgie Ordre de Léopold II. (2002)
  • Maďarsko Pro Universitate (SZTE, 2005)
  • Maďarsko Eötvös Károly díj (Budapesti Ügyvédi Kamara, 2005)[1]
  • Maďarsko Čestné občanství župy Csongrád (2018)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trócsányi László na maďarské Wikipedii.

  1. a b c d e Trócsányi László életrajza [online]. Kormany.hu [cit. 2018-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-05-2015. (maďarsky) 
  2. Az MTA köztestületének tagjai
  3. NÉPSZAVA. Trócsányi László válthatja Áder Jánost [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. Trócsányi László publikációs listája [online]. Magyar Tudományos Művek Tára, 2018-05-09 [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]