Ferrari 365

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ferrari 365 byl luxusní sportovní vůz značky Ferrari s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Byl představen na ženevském autosalonu 1966 a nahradil modely Ferrari 330 a Ferrari 500 Superfast. Byl vyráběn jako dvoumístný kabriolet nebo kupé 2+2 nebo dvoumístné kupé či spider (roadster) v následujících variantách:

  • Ferrari 365 California: designér Tom Tjaarda, kabriolet, výroba 1966–1967.
  • Ferrari 365 GT 2 + 2: designér Aldo Brovarone, kupé 2+2, výroba 1967–1971.
  • Ferrari 365 GTC: dvoumístné kupé, výroba 1968–1970.
  • Ferrari 365 GTS: dvoumístný spider, výroba 1968–1970.


Ferrari 365 California[editovat | editovat zdroj]

Ferrari 365 California
1966 Ferrari 365 California
1966 Ferrari 365 California
VýrobceFerrari
Roky produkce1966–1967
Vyrobeno14 kusů
KarosárnaPininfarina
PředchůdceFerrari 330
Ferrari 500 Superfast
Karoseriedvoumístný kabriolet
DesignérTom Tjaarda ve studiu Pininfarina
Technické údaje
Délka4900 mm
Šířka1780 mm
Výška1330 mm
Rozvor2650 mm
Pohotovostní hmotnost1320 kg
Motor
Motorupravený Colombo 330
Objem4,390
Počet válcůV12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Designérem vozu Ferrari 365 California byl Tom Tjaarda ve studiu Pininfarina.[1] Je třeba nezaměňovat s názvem Ferrari California, které označuje automobil vyráběný od roku 2008. Model Ferrari 365 California nahradil v roce 1966 předchozí model Ferrari 500 Superfast, který byl nejvyšší verzí řady Ferrari America.

Ve voze Ferrari 365 California byl poprvé použit upravený agregát Colombo 330: původní motor měl objemu 4,0 litru, upravený motor V12 měl objem přibližně 4,4 litru (4390 cm³), čehož bylo dosaženo zvětšením vrtání na 81 milimetrů. Tato inovovaná verze motoru Colombo měla výkon 320 koní, v běžném ladění používala tři karburátory Weber.[2]

Model Ferrari 365 California používal stejný podvozek jako předchozí Ferrari 500 Superfast, ale novou karoserii typu kabriolet ze studia Pininfarina. Debutoval na ženevském autosalonu v roce 1966 a do ukončení výroby v roce 1967 bylo vyrobeno pouhých 14 exemplářů (z toho dva s pravostranným řízením).[2] Zatímco prototyp byl postaven na podvozku 330 GT 2+2 typu 571, sériové vozy měly podvozek typu 598. Podvozky byly zasílány do závodu Pininfarina Grugliasco, kde byly karosovány a upravovány, a později byly vráceny zpět do Ferrari k dokončení.

Dne 28. června 2005 se prodala vůz Ferrari 365 California téměř v původním stavu za 736 000 EUR (přibližně 890 000 USD).

Ferrari 365 GT 2+2[editovat | editovat zdroj]

Ferrari 365 GT 2+2
1968 Ferrari 365 GT 2+2
1968 Ferrari 365 GT 2+2
VýrobceFerrari
Roky produkce1967–1971
Vyrobeno800 kusů
KarosárnaPininfarina
PředchůdceFerrari 330 GT 2+2
NástupceFerrari 365 GT4 2+2, 400 a 412
Karoseriekupé 2+2
DesignérAldo Brovarone ve studiu Pininfarina
Technické údaje
Délka4974 mm
Šířka1786 mm
Výška1345 mm
Rozvor2650 mm
Pohotovostní hmotnost1480 kg
Motor
MotorColombo 365
Objem4,390
Počet válcůV12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejpopulárnější verzi bylo Ferrari 365 GT 2+2, jehož designérem byl Aldo Brovarone, opět ve studiu Pininfarina. Vůz se vyráběl od roku 1967 do roku 1971 a celkem bylo vyrobeno 800 kusů. Zatímco předchozí model 330 GT 2+2 používal pro zadní nápravu listová pera, novější model Ferrari 365 GT 2+2, který ho nahradil, již měl nezávislé zavěšení zadních kol.[3]

Model 365 GT 2+2 byl luxusní vůz s koženými sedadly, posilovačem řízení a brzd, elektrickým ovládáním oken a volitelnou klimatizací. Rychle se stal nejprodávanějším modelem společnosti, za čtyři roky se jich vyrobilo asi 800, z toho 52 kusů mělo pravostranné řízení. Standardně byl model 365 GT 2+2 vybaven pneumatikami Pirelli Cinturato 205VR15 (CN72).

Ferrari 365 GTC a GTS[editovat | editovat zdroj]

Ferrari 365 GTC
Ferrari 365 GTS
Ferrari 365 GTC
Ferrari 365 GTC
VýrobceFerrari
Roky produkce1968–1970
VyrobenoGTC: 168
GTS 20
PředchůdceFerrari 365 GTC/GTS
NástupceGTC/4, Ferrari Daytona
KaroserieGTC: 2místné kupé
GTS: 2místný spider (roadster)
Technické údaje
Délka4470 mm
Šířka1670 mm
Výška1300 mm
Rozvor2400 mm
Pohotovostní hmotnost1350 kg
Motor
MotorColombo 365
Objem4,390
Počet válcůV12
Výkon235 kW
Převodovky
Druhmanuální
Počet převodových stupňů5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Automobily Ferrari 365 GTC a GTS v roce 1968 nahradily předchozí modely Ferrari 330 GTC, resp. Ferrari 330 GTS. V podstatě šlo o velmi podobné vozy, lišící se hlavně motorem. Starší modely 330 GTC/GTS používaly motory o objemu 4,0 litru s výkonem 300 koní, zatímco modely 365 GTC/GTS používaly motory o zvětšeném objemu 4,4 litru a výkonu 320 koní.[4] Design vozů zůstal téměř nezměněn: na obou karosářských verzích se rozdíly omezily na větrací otvory přesunuté z prostoru za předními koly na kapotu.

Stejně jako všechny ostatní vozy Ferrari 365 byly i modely GTC a GTS poháněny upraveným motorem Colombo V12, jehož objem byl zvýšen na 4390 cm³, konkrétně jeho variantou Tipo 245/C. Používal tři dvoukomorové karburátory Weber 40 DFI a dosahoval výkonu 320 k (235 kW) při 6600 otáčkách za minutu.[5][6] Díky umístění převodky u zadní nápravy měly tyto vozy vyvážené rozložení hmotnosti v poměru 50:50. Vozy 365 GTC a GTS používaly stejné nezávislé zavěšení zadních kol jako předchozí model. Brzdy byly všude kotoučové se servopohonem a děleným okruhem.

V letech 1968 až 1970 bylo vyrobeno 168 exemplářů kupé (z toho 22 bylo s pravostranným řízením). Poté ho na krátkou dobou nahradil model Ferrari 365 GTC/4, kterých bylo vyrobeno pouze 20 kusů a tento přechodný model byl záhy nahrazen modelem Ferrari Daytona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cars by Tom Tjaarda [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Ferrari 365 California [online]. ferrari.com [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Ferrari 365 GT 2+2 [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. AHLGRIM, Steve. 1969 Ferrari 365 GTC. Sports Car Market. December 2013, s. 50–51. (anglicky) 
  5. Autotest: Ferrari 365 GTC 4,390 c.c.. Autocar. 29 May 1969, s. 10–15. (anglicky) 
  6. 365 GTC [online]. Ferrari S.p.A. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]