Evangelický kostel (Roudnice nad Labem)
| Evangelický kostel v Roudnici nad Labem | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Roudnice nad Labem |
| Souřadnice | 50°25′21,36″ s. š., 14°15′9,25″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roudnici nad Labem |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1909 |
| Další informace | |
| Adresa | Roudnice nad Labem, Česko |
| Kód památky | 12962/5-5462 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelický kostel je sakrální budova z počátku 20. století v Roudnici nad Labem. Kostel postavený v modernistickém stylu s prvky secese je památkově chráněný od roku 1993.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla kazatelská stanice evangelického reformovaného sboru z Krabčic zřízena v Roudnici nad Labem v letech 1868–1875, farářem v té době byl Václav Šubert (1825–1885). V roce 1875 zanikla, obnovena byla roku 1897.[1][chybí lepší zdroj]
Po dokončení stavby kostela a jeho otevření se 9. února 1910 v Roudnici nad Labem ustavil filiální sbor zásluhou krabčického faráře Eduarda Gustava Adolfa Molnára (1859–1927).[1]
V roce 1919 byla nedaleko kostela zakoupena secesní vila a upravena na faru. Vzápětí vznikl samostatný sbor Českobratrské církve evangelické a dosavadní krabčický farář (1913–1920) Bedřich Jerie (1885–1965) byl zvolen prvním roudnickým evangelickým farářem (1920–1923).
Členové sboru již od roku 1900 zvažovali stavbu vlastního kostela, pro kterou byl založen zvláštní fond. Úvahy byly mj. podníceny příslibem finančního daru z Německa, kde duchovní Zimmermann organizoval finanční sbírky. Dárkyně z Porýní se rozhodly darovat na stavbu 10 000 marek. Podmínkou bylo, že kostel bude postaven podle plánu německého architekta; vybrán byl Augustin Otto Kuhlmann z Berlína-Charlottenburgu.
Sbor zakoupil stavební pozemek v nynější Aleji 17. listopadu. Stavba podle Kuhlmannova projektu byla zahájena 30. července 1908. Realizovala ji roudnická stavební firma Kohlík-Plechatý, která zakázku dokončila v roce 1909. Rozpočet činil 45 000 korun, ale prostavěno bylo 72 000 korun. Finanční prostředky nestačily na původně plánovanou věž ani na budovu fary.
Kostel byl slavnostně otevřen 10. října 1909. Bylo rozhodnuto na počest Jana Husa kostel pojmenovat Chrámem Betlémským.[2]
Na vchodem byla v roce 1915 umístěna kovová deska s reliéfní podobiznou Jana Husa a textem „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti. Jan Hus 1415–1915“, kterou věnovali vděční evangelíci.
Teprve v roce 1938 bylo rozhodnuto o přistavění věže u boku chrámu a jejím osazení třemi zvony. Věž postavila roudnická firma Hádl-Hájek dle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, autora několika evangelických kostelů a modliteben v Praze, evangelických kostelů v Čáslavi, Poličce nebo Prostějově. Bohumír Kozák byl synem Františka Kozáka, faráře v Čáslavi. Zvony odlila zvonařská firma Rudolf Matoušek st. v Brně.
Věž i se zvony měla být hotova k výročí 28. října 1938, ale vzhledem k politickým událostem nebyl termín dodržen. Zvony byly dodány později a na věž vyzvednuty 21. prosince 1938. Poprvé se rozezněly o vánočních svátcích 1938.
V průběhu druhé světové války musely být všechny tři zvony odevzdány pro válečné účely, dva byly zrekvírovány. Podařilo se zachránit a na věž vrátit jen nejmenší, na kterém je vyryto věnování k 20. výročí Československé republiky a je na věži dodnes.[3] Chrám byl opravován v roce 1957, částečnou rekonstrukcí prošel v roce 1998.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel je cenným příkladem sakrální architektury počátku 20. století.[4] Jednolodní podélná stavba s výrazně vypouklým průčelím byla postavena ve stylu moderny s prvky secese s historizujícími motivy a výraznými národními prvky.[4] Exteriér i interiér má náročné architektonické řešení. Hlavní sál je silně prosvětlen vysokým počtem velkých oken, okenní skla jsou rozdělena tabulkami.
Ve dvacátých letech 21. století byl kostel nově ozvučen a byly rekonstruovány varhany. Současně je revitalizována zahrada kolem kostela. Kromě nedělních bohoslužeb je kostel využíván ke koncertům, výstavám a kulturním akcím Večer s hostem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Evangelický kostel Roudnice nad Labem [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 403-404.
- ↑ Roudnice nad Labem. Historické památky. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum, 2011. 39 s. ISBN 978-80-86924-15-1. S. 30.
- ↑ a b Evangelický kostel [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CIHLA, Michal (ed.). Roudnice nad Labem - historické památky. Roudnice nad Labem: Městský úřad Roudnice nad Labem ve spolupráci s Podřipským muzeem Karla Rozuma, [2003?]. ISBN 80-260-0100-1.
- KARAFIÁT, Jan. Paměti spisovatele Broučků III. Část čtvrtá, Na školách ještě vyšších: Doba: A. rýnokolínská, B. roudnická, C. edinburská, D. čáslavská. V Praze: Ferd. Kavka, 1922. 331 s.
- MAREK, Vitalij a ROTTER, Josef. Roudnice nad Labem v proměnách času. Hostivice: Baron, 2010. ISBN 978-80-86914-20-6.
- MORAVEC, Miroslav. Roudnice nad Labem na starých pohlednicích. Knihy se starými pohlednicemi, sv. 3. Hostivice: P. Prášil, 2003. ISBN 80-903067-4-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický kostel v Roudnici nad Labem na Wikimedia Commons - Roudnice nad Labem, evangelický kostel na webu Noc kostelů
