Brukentálie klasnatá
 Brukentálie klasnatá | |
|---|---|
 Brukentálie klasnatá (Erica spiculifolia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
| Rod | brukentálie (Erica, syn. Bruckenthalia) |
| Binomické jméno | |
| Erica spiculifolia Salisb., 1802 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brukentálie klasnatá[1][2] (Erica spiculifolia, dříve Bruckenthalia spiculifolia), alternativně též bruckentálie klasnatá,[3] je druh rostliny z čeledi vřesovcovité (Ericaceae). Je to nevysoký vřesovcovitý keřík, rostoucí v jihovýchodní Evropě. Pěstuje se jako okrasná vřesovištní dřevina.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Jihovýchodní Evropa. Na kamenitých stráních a svazích
Popis[editovat | editovat zdroj]
Keřík vysoký 10–25 cm vysoký, bohatě větvený,tenké větvičky bývají vystoupavé až přímé, hustě olistěné čárkovitými, 3–5 mm dlouhými listy, nahloučenými v přeslenech. Zvonkovité, světle růžové květy v hustých klasech, u 2–3 cm dlouhých. Kvete V až IX.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Druh byl v minulosti řazen do samostatného monotypického rodu Bruckentalia, v současné taxonomii je však řazen do obsáhlého rodu vřesovec (Erica).[4][5]
Nároky[editovat | editovat zdroj]
Kyselá půda, rašelina, roste v polostínu, ale nejlépe se jí daří na slunci, zaléváme dešťovou vodou.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Při výsadbě jako okrasné rostliny je můžeme kombinovat s kultivary jalovců a vřesovištními a acidofilními druhy dřevin.
Množení[editovat | editovat zdroj]
Množí se řízkováním v červenci až srpnu, do rašeliny, nebo směsi písku (či perlitu) a rašeliny. Můžeme použít hřížení.
Upozornění[editovat | editovat zdroj]
Neřezat. Na zimu vyžaduje kryt.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ http://botany.cz/cs/bruckenthalia-spiculifolia/
- ↑ Hieke, Karel: Praktická dendrologie, nakladatelství SZN, 1978
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu brukentálie klasnatá na Wikimedia Commons
