Emanuel Schustekh

Emanuel svobodný pán Schustekh von Hervé
Zemský velitel v Sedmihradsku
Ve funkci: 1820 – 1827
Předchůdce	Michael von Kienmayer
Nástupce	Johann Friedrich Mohr
Zemský velitel na Moravě a ve Slezsku
Ve funkci: 1814 – 1820
Předchůdce	arcivévoda Ferdinand d'Este
Nástupce	Michael von Kienmayer
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	generálmajor 1800, polní podmaršálek 1808
Narození	10. října 1752 Segedín
Úmrtí	2. června 1827 (ve věku 74 let)
Profese	voják a důstojník
Ocenění	Vojenský řád Marie Terezie 1796, Řád čestné legie 1814
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Emanuel svobodný pán Schustekh von Hervé (uváděný též jako Schustek nebo Schusteckh) (11. července 1750 Nymburk – 2. června 1827 Sibiu) byl rakouský generál. V armádě sloužil 57 let, vyznamenal se především ve válkách proti revoluční Francii a napoleonských válkách. V roce 1797 získal titul barona a v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1808). Aktivní kariéru zakončil jako zemský velitel v Sedmihradsku (1820–1827).

Životopis

Pocházel z rodiny důstojníka a po studiích na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě vstoupil do armády jako podporučík (1770). V roce 1775 byl jmenován poručíkem a za války o bavorské dědictví padl do pruského zajetí. Později byl v hodnosti rytmistra (1787) přeložen do Rakouského Nizozemí, kde se zúčastnil bojů proti francouzské revoluční armádě. V roce 1793 vynikl v bojích u Hervé, kde ukořistil sedmnáct nepřátelských děl a zachránil před zajetím pluk myslivců. V roce 1794 byl povýšen na majora a téhož roku se vyznamenal v bitvě u Tournai, za zásluhy obdržel Ŕád Marie Terezie. V roce 1796 byl zraněn v tažení v Německu, byl povýšen na plukovníka a převzal velení 8. pluku husarů. V roce 1797 získal rakouský titul barona s predikátem von Hervé, titul mu byl v roce 1801 potvrzen i pro Uherské království spolu s uherským indigenát. Poté byl převelen do Itálie, kde se zúčastnil několika bitev a byl zraněn u Marenga (1800). Téhož roku dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1801–1805 byl velitelem v Bukovině se sídlem v Černovicích. Znovu se vyznamenal v tažení roku 1805, v následujících mírových letech byl velitelem v Pezinku, Prešově a Jarosławi. V roce 1808 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V dalších bojích v roce 1809 byl nejprve velitelem divize, poté převzal velení vlastního armádního sboru o síle 10 000 mužů a byl poražen maršálem Massénou na Dunaji.

V roce 1810 byl jmenován generálním inspektorem jezdectva v Českém království a v roce 1813 orgnizoval zemskou obranu proti napoleonským vojskům vracejícím se z Ruska. V závěru napoleonských válek obdržel francouzský Řád čestné legie. V letech 1814–1819 byl zemským velitelem pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně a v roce 1817 byl jmenován c. k. tajným radou. V Brně se v roce 1818 zúčastnil slavnostního odhalení Památníku míru v Denisových sadech pod Petrovem; tato událost je zachycena na rozměrném obraze Franze Richtera uloženém v Moravské galerii v Brně. Svou kariéru zakončil jako zemský velitel v Sedmihradsku (1820-1827).

Odkazy

Externí odkazy

• Biografie Emanuela Schustekha na webu napoleon-series
• Biografie Emanuela Schustekha in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Autoritní data	GND: 138355592 ISNI: 0000 0000 6229 2847 VIAF: 89908500

Portály: Historie | Lidé | Rakousko | Válka a vojenství