Elīna Garanča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elīna Garanča
Elīna Garanča v Paříži roku 2012
Elīna Garanča v Paříži roku 2012
Základní informace
Narození 16. září 1976 (43 let)
Riga
Žánry opera
Povolání operní pěvkyně a zpěvačka
Nástroje hlas
Hlasový obor mezzosoprán
Vydavatel Deutsche Grammophon
Ocenění Řád tří hvězd 4. třídy (2007)
Řád tří hvězd 3. třídy (2016)
Manžel(ka) Karel Mark Chichon
Rodiče Anita Garanča
Web elinagaranca.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elīna Garanča (* 16. září 1976 Riga) je lotyšská mezzosopranistka, která vystupuje na řadě významných scén jako jsou Metropolitní opera v New Yorku a Vídeňská státní opera.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Elīna Garanča pochází z hudebnické rodiny. Otec byl vedoucím pěveckého sboru. Matka Anita Garanča působila jako pěvkyně. Poté vyučovala zpěv na rižské konzervatoři a byla také pedagožkou na Lotyšské národní opeře v Rize.

Jejím manželem je gibraltarský dirigent Karel Mark Chichon OBE (* 1971 Londýn).[1] Mají spolu dvě dcery, Catherine Louise (* 22. září 2011) a Christinu Sophie (* 10. ledna 2014).[2] Chicon je v současnosti šéfdirigentem symfonického orchestru na ostrově Gran Canaria (Orquesta Filármonica de Gran Canaria).

Pěvecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po studiu zpěvu na konzervatoři v rodné Rize v Lotyšsku začala její mezinárodní pěvecká kariéra v Bukurešti a Athénách. Průnik v kariéře se jí zdařil v roce 2003 na Salcburském festivalu v roli Annia v opeře Wolfganga Amadea Mozarta La clemenza di Tito pod řízením dirigenta Nicolase Harnoncourta.

Jednou z jejích stěžejních rolí v několika operních domech, zvláště ve Vídeňské státní opeře, se stalo ztvárnění postavy Giovanny Seymourové v Donizettiho opeře Anna Bolena po boku Anny Netrebko v hlavní roli Anny Boleynové (2011). Představení bylo také zfilmováno a nahrávka vydána ve formě DVD.

Koncem března 2018 vystoupila při koncertu v německém lázeňském městě Baden-Baden, konaném v rámci tamějšího Velikonočního festivalu. Přednesla Sedm písní od Albana Berga a tři písně z cyklu Šeherezáda od Maurice Ravela. Doprovázeli ji Berlínští filharmonikové pod řízením Simona Rattlea. Bylo to její první vystoupení s dirigentem Rattlem, manželem její pěvecké kolegyně Magdaleny Kožené.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

DVD: Gaetano Donizetti: Anna Bolena, Deutsche Gramophon, DDD 0440 073 4725 6 GH2. Zpívají: Anna Netrebko (Anna Boleynová), Ildebrando D'Arcangelo (Jindřich VIII.) a Elīna Garanča (Giovanna Seymour). Dirigent: Evelino Pidò, orchestr a sbor Vídeňské státní opery (2011).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elīna Garanča na anglické Wikipedii.

  1. CHRISTIANSEN, Rupert: Elina Garanca: We mezzos get to have such fun" (My mezzosoprány máme mít takovou legraci). http://www.telegraph.co.uk/culture/music/opera/9568889/Elina-Garanca-We-mezzos-get-to-have-such-fun.html. The Daily Telegraph, 26. září 2012 (anglicky).
  2. Oficiální webová stránka Elīny Garanči, http://elinagaranca.com.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]