Druhá světová válka na Blízkém východě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Druhá světová válka na Blízkém východě
konflikt: Druhá světová válka
Sovětští tankisté v Íránském Tabrízu
Sovětští tankisté v Íránském Tabrízu
trvání: květen - září 1941
místo: Sýrie, Libanon, Irák, Írán
výsledek: Obsazení Sýrie a Libanonu silami Svobodné francie, okupace Iráku a části Íránu Brity a části Íránu SSSR
strany
Spojené království Spojené království

Austrálie Austrálie
Nový Zéland Nový Zéland
Sovětský svaz Sovětský svaz
Free France 1940-1944 Svobodná Francie
Československo Československo

Nacistické Německo Německá říše

Italské království Itálie
Irácké království Irák
Francie Francouzský stát

State Flag of Iran (1964-1980).svg Írán

Druhá světová válka na Blízkém východě je souhrnné označení pro boje mezi Spojenci a Osou v rámci druhé světové války v oblasti jihozápadní Asie. Společně s boji v Africe se též souhrnně označuje jako válka ve Středomoří. Spojeneckým silám se podařilo v relativně krátké době zajistit před mocnostmi Osy tuto oblast bohatou na ropu, což byl ze strany Spojenců strategický tah. Bylo tak však učiněno ze cenu porušení suverenity dvou neutrálních států (Iráku a Íránu).

Syrsko-Libanonské tažení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Exporter.

Syrsko-libanonské tažení, známé pod kódovým označením operace Exporter, vedli Spojenci proti jednotkám Vichistické Francie v oblasti Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu. Příčinou byla obava ze zdejší přítomnosti a vlivu Němců, zejména že by zdejší letiště mohla posloužit pro mezipřistání letadel Luftwaffe, tak jako při nedávném povstání v Iráku. Operace se účastnil i 11. československý pěší prapor - Východní. Boje skončily uzavřením příměří a odchodem Vichistů, z nichž se část (přibližně jedna sedmina) přidala k svobodným Francouzům.

Anglo-irácká válka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Anglo-irácká válka.

Anglo-irácká válka bylo vojenské střetnutí britské armády s iráckou vzbouřeneckou vládou, vedenou Rašídem Alím al-Kajláním a podporovanou Německem a Itálií. Probíhalo od 2. do 31. května 1941. Skončilo britským vítězstvím, zamezením vlivu Osy na dění v Iráku a návratem probritské vlády prince Abd al-Iláha k moci.

Anglo-sovětská invaze do Íránu[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí druhé světové války vedla proněmecká politika Íránců k tomu, že se SSSR i Británie začaly vážně obávat o své pozice v oblasti. Dne 24. srpna 1941 vtrhla sovětská a britská vojska do Íránu, oficiálně neutrálního státu, a donutila Rezu Šáha k rezignaci ve prospěch mladého prince Muhammada Rezy Pahlavího. Sám Rezá odešel do exilu, kde roku 1944 zemřel. Ve dnech 28. listopadu až 1. prosince 1943 se konala v íránském hlavním městě Teheránská konference za účasti Roosevelta, Churchilla a Stalina.

Galerie[editovat | editovat zdroj]