Dohoda mezi EU a Spojeným královstvím o obchodu a spolupráci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dohoda mezi EU a Spojeným královstvím o obchodu a spolupráci
Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé
     Evropská unie (EU) a Euratom      Spojené království
     Evropská unie (EU) a Euratom
     Spojené království
TypSmlouva o obchodu a spolupráci
Data
Vypracováno24. prosince 2020
Podepsáno30. prosince 2020
Místo podepsáníBrusel a Londýn
Ratifikováno30. dubna 2021
V platnosti od1. května 2021
Podmínky účinnostiRatifikace oběma stranami (článek 783)
Strany
Vyjednavači
Podepsané země
Obsah
Jazykvšechny úřední jazyky EU

Dohoda mezi EU a Spojeným královstvím o obchodu a spolupráci je dohoda o volném obchodu podepsaná 30. prosince 2020 Evropskou unií (EU), Evropským společenstvím pro atomovou energii (Euratom) a Spojeným královstvím. Provizorně se uplatňovala od 1. ledna 2021,[1] kdy skončilo přechodné období. Formálně vstoupila v platnost 1. května 2021, poté, co byly dokončeny ratifikační procesy na obou stranách: parlament Spojeného království dohodu ratifikoval 30. prosince 2020;[2] Evropský parlament a Rada Evropské unie dohodu ratifikovaly koncem dubna 2021.

Dohoda, která upravuje vztahy mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu, byla uzavřena po osmi měsících jednání.[3] Popisuje podmínky volného obchodu se zbožím a vzájemného přístupu na trh se službami, jakož i mechanismy spolupráce v řadě oblastí politiky, přechodná ustanovení o přístupu EU k rybolovu ve Spojeném království a účasti Spojeného království v některých programech EU. Ve srovnání s předchozím statusem Spojeného království jako členského státu EU k 1. lednu 2021 skončilo následující: svoboda pohybu mezi Spojeným královstvím a státy EU; členství Spojeného království v evropském jednotném trhu a celní unii; účast Spojeného království ve většině programů EU; část spolupráce EU a Spojeného království v oblasti vymáhání práva a bezpečnosti, jako je přístup k údajům o trestné činnosti v reálném čase; spolupráce v oblasti obranné a zahraniční politiky; a pravomoc Evropského soudního dvora řešit spory (s výjimkou protokolu o Severním Irsku).

Kromě toho byly přibližně ve stejnou dobu vyjednány, podepsány a ratifikovány další dvě samostatné smlouvy mezi Spojeným královstvím a EU/Euratomem: dohoda o výměně utajovaných informací[4] a další dohoda o spolupráci v oblasti jaderné energie.[5]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Spojené království se stalo členem Evropských společenství, která se později přeměnila na EU a Euratom, v roce 1973.[6] Od té doby se Spojené království podílelo na tvorbě a podléhalo právu EU, jehož uplatňování řídil Evropský soudní dvůr.

Poté, co se Spojené království v referendu v roce 2016 rozhodlo opustit EU („brexit“), 31. ledna 2020 tak učinilo. Do 31. prosince 2020 platilo přechodné období, ve kterém bylo Spojené království ve většině záležitostí stále považováno za součást EU. Jednání mezi Spojeným královstvím a EU vedla k dohodě o vystoupení Spojeného království z EU.[7] Po skončení přechodného období byla zahájena jednání o dohodě, která by definovala obchodní a další vztahy mezi EU a Spojeným královstvím.

Vyjednávání[editovat | editovat zdroj]

Vláda Spojeného království vedená Borisem Johnsonem chtěla volně obchodovat s EU a zároveň podléhat co nejmenšímu počtu pravidel EU, a zejména ne jurisdikci Evropského soudního dvora.[8] EU trvala na tom, že cenou za přístup Spojeného království na evropský jednotný trh bude dodržování sociálních, ekologických a dalších předpisů a pravidel udělování evropských dotací, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu.[8] Dalším hlavním sporným bodem byl rybolov. Součástí brexitu byla britská touha znovu získat plnou kontrolu nad svými vodami. Pobřežní státy EU požadovaly zachování všech nebo většiny rybolovných práv, která jim náležela v rámci společné rybolovné politiky EU.[8]

Obchodní dohoda, vyjednaná pod rostoucím časovým tlakem kvůli konci přechodného období 31. prosince 2020, musela všechny tyto otázky řešit.[9] Formální obchodní jednání, ve kterých Michel Barnier zastupoval EU a David Frost zastupoval Spojené království, začala 31. března 2020. Původně měly být uzavřeny do konce října 2020.[10] Jednání však pokračovala[11] a formálně skončila 24. prosince 2020, kdy bylo po deseti kolech jednání v zásadě dosaženo dohody.

Podpis a ratifikace[editovat | editovat zdroj]

Podpis[editovat | editovat zdroj]

Po schválení Radou Evropské unie 29. prosince podepsali dohodu 30. prosince 2020 jménem EU předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dohoda byla poté letecky převezena do Londýna a podepsána za Spojené království premiérem Borisem Johnsonem.

Ratifikace[editovat | editovat zdroj]

Oznámení Spojeného království o dohodě

Při ratifikaci musely být dodrženy vnitřní postupy Spojeného království a EU/Euratomu. Pro EU to znamenalo rozhodnutí Rady Evropské unie po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.[12] V členských státech nebyly zapotřebí žádné vnitrostátní ratifikační postupy.[13][14][15] Pro Spojené království je ratifikace královskou výsadou, kterou vykonává vláda. Aby dohoda nabyla účinnosti ve vnitrostátním právu Spojeného království a umožnila vládě dohodu uzavřít, bylo vyžadováno uzákonění zákona o budoucích vztazích s Evropskou unií. Návrh zákona byl předložen v parlamentu 30. prosince 2020.[16] Téhož dne návrh zákona prošel Dolní sněmovnou 521 hlasy proti 73 a byl schválen Sněmovnou lordů.

Dne 4. března 2021 Evropský parlament odložil své rozhodnutí o souhlasu, které bylo plánováno na 25. března. EU obvinila Spojené království z toho, že chce podruhé porušit mezinárodní právo poté, co ministři Spojeného království oznámili jednostranné prodloužení doby odkladu určitých obchodních kontrol z Velké Británie do Severního Irska.[17] Dne 27. dubna dal Evropský parlament souhlas s dohodou po hlasování na plenárním zasedání (660 pro, 5 proti, 32 se zdrželo).[18] Rada Evropské unie dohodu schválila rozhodnutím ze dne 29. dubna.

Územní platnost[editovat | editovat zdroj]

Dohoda se vztahuje na území Spojeného království a EU. Nevztahuje se na Gibraltar, který byl rovněž součástí EU, ale o kterém se vede samostatné jednání mezi Spojeným královstvím, Španělskem a EU. Dohoda se vztahuje na ostrovy Man, Guernsey a Jersey (které k tomu daly svůj souhlas[19][20]) s ohledem na obchod a rybolov.[21]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

V EU[editovat | editovat zdroj]

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dohodu za „spravedlivou a vyváženou dohodu“, která Evropě umožní „nechat brexit za námi a dívat se do budoucnosti.“[21] Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že dohoda „plně chrání základní zájmy Evropské unie a vytváří stabilitu a předvídatelnost pro občany a společnost.“ Bývalý irský Taoiseach John Bruton věří, že dohoda poskytla Spojenému království větší suverenitu nad ostrovem Velká Británie, ale tento zisk přichází za cenu ztráty značné váhy britské suverenity nad Severním Irskem.[22]

Ve Spojeném království[editovat | editovat zdroj]

Premiér Boris Johnson řekl, že dohoda umožní Spojenému království „převzít zpět kontrolu nad našimi zákony, hranicemi, penězi, obchodem a rybolovem“ a od základu změní vztah mezi EU a Spojeným královstvím. Vůdce opozice, sir Keir Starmer, řekl, že jeho Labouristická strana dohodu podpoří, protože alternativou by byl brexit „bez dohody“, ale že jeho strana bude v parlamentu usilovat o další ochranu práce a životního prostředí. Přesto se mnozí z jeho strany proti dohodě postavili.[23] Skotská národní strana se postavila proti dohodě kvůli ekonomickým škodám, které by podle ní opuštění jednotného trhu způsobilo Skotsku.[24] Všechny ostatní opoziční strany byly proti dohodě.[25]

Mezi skupinami podporující brexit dohodu podpořili euroskeptičtí konzervativní poslanci Evropské výzkumné skupiny[26][27] a vůdce Brexit party Nigel Farage,[28][29] ale Bow Group napsala, že dohoda adekvátně neobnoví suverenitu Spojeného království.[30] Britský rybářský průmysl byl zklamán tím, že dohoda výrazněji neomezila přístup EU do britských vod.[31][32][33]

Průzkum YouGov z 29. až 30. prosince 2020 uvedl, že 57 % respondentů si přálo, aby parlament Spojeného království dohodu přijal a 9 % bylo proti.[34] 17 % respondentů považovalo dohodu za dobrou, 21 % za špatnou, 31 % nemělo názor a 31 % si nebylo jistých.[34]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku EU–UK Trade and Cooperation Agreement na anglické Wikipedii.

  1. ↑ EUR-Lex - 22021X0101(01) - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Johnson’s Brexit Deal Clears Parliament With Just Hours to Spare. Bloomberg.com. 2020-12-30. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. (anglicky) 
  3. ↑ BOFFEY, Daniel; O'CARROLL, Lisa. UK and EU agree Brexit trade deal. The Guardian. 2020-12-24. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. ↑ EUR-Lex - L:2021:149:TOC - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ EUR-Lex - L:2021:150:TOC - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ NELSSON, Richard; NELSSON, compiled by Richard. We're in: the UK enters Europe - archive, 1 January 1973. The Guardian. 2020-01-22. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ NEWSTATESMAN. Brexit isn’t done: a guide to the EU-UK trade negotiations [online]. 2020-02-03 [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c MUELLER, Benjamin; ROBINS, Peter. What Is Brexit? And How Is It Going?. The New York Times. 2021-11-08. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  9. ↑ LANDLER, Mark; CASTLE, Stephen. Britain and E.U. Reach Landmark Deal on Brexit. The New York Times. 2020-12-24. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. ↑ RAYNER, Gordon; FRAYNE, James. UK sets October deadline for post-Brexit trade deal as Michel Barnier warns agreement 'unlikely'. The Telegraph. 2020-07-23. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  11. ↑ BRUNSDEN, Jim. Negotiators hunker down in Brussels in search of Brexit breakthrough. Financial Times. 2020-10-30. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. 
  12. ↑ Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. ↑ UK–EU future relationship: EU ratification and provisional application. Institute for Government [online]. 2020-04-23 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ SAYS, Ignacio Borrajo Iniesta. ’In view of the exceptional and unique character’ of the EU-UK Trade and Cooperation Agreement – an Exception to Separation of Powers within the EU? [online]. 2021-04-15 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ The European Parliament flexes its muscles on the EU–UK trade deal. www.epc.eu [online]. [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ WALKER, Peter; SYAL, Rajeev. From Brussels to the Palace: how Brexit deal will be passed in a day. The Guardian. 2020-12-30. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. ↑ BOFFEY, Daniel; CARROLL, Rory. EU postpones setting date for ratifying Brexit trade deal. The Guardian. 2021-03-04. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  18. ↑ Parlament schválil dohodu o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím | Zpravodajství | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2021-04-28 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ EXPRESS, Bailiwick. Jersey signs up to Brexit trade deal. Bailiwick Express Jersey [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Brexit deal: Guernsey backs UK agreement. BBC News. 2020-12-27. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  21. ↑ a b Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ NETWORK, Readables. UK’s Sovereignty over Northern Ireland Partially Sacrificed under EU-UK Deal [online]. 2021-01-16 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ ELGOT, Jessica; EDITOR, Jessica Elgot Deputy political. Labour will not seek major changes to UK’s relationship with EU – Keir Starmer. The Guardian. 2020-12-29. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  24. ↑ WALKER, Peter; CORRESPONDENT, Peter Walker Political. SNP confirms it will vote against 'extreme Tory Brexit' deal. The Guardian. 2020-12-27. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  25. ↑ Brexit: MPs overwhelmingly back post-Brexit deal with EU. BBC News. 2020-12-29. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  26. ↑ RAYNER, Gordon. Tory Brexiteers to back deal after ERG 'Star Chamber' says it passes 'acid test'. The Telegraph. 2020-12-29. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  27. ↑ UK's Brexit hardliners agree to vote for EU trade deal. Reuters. 2020-12-29. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  28. ↑ FISHER, Lucy. Nigel Farage declares 'war is over' as Brexit deal is done. The Telegraph. 2020-12-24. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  29. ↑ FARAGE, Nigel. Boris has betrayed our fishermen but he still deserves credit for bringing the Brexit wars to an end. The Telegraph. 2020-12-27. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  30. ↑ SPARROW, Andrew. Brexit deal: Boris Johnson signs EU-UK trade deal after MPs vote to pass agreement - as it happened. the Guardian. 2020-12-30. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  31. ↑ UK fishing industry disappointed by Brexit deal "fudge". Reuters. 2020-12-24. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  32. ↑ 'Boris the betrayer' has swindled us over Brexit, England's fishermen say. Reuters. 2020-12-30. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  33. ↑ PM sold out fish in Brexit trade deal, fishermen say. Reuters. 2020-12-26. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. (anglicky) 
  34. ↑ a b Few think the EU trade deal is good for Britain, but most want MPs to accept it | YouGov. yougov.co.uk [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vstup a vystoupení členských států a území z a do Evropské unie
Vstup států do Evropské unie
Vystoupení států a území z Evropské unie
Zakládající smlouvy Evropských společenství (1951–1993) a Evropské unie (od roku 1993) a související politické dokumenty
Zakládající smlouvy
Konsolidované verze
Dodatky
Obecné
Platné
Neratifikované
Změny v členství
Přistoupení
Vystoupení
Neratifikované
Platnost vypršela nebo byla ukončena
  • Bruselská (Západní unie, 1948)
  • Upravená Bruselská (Západoevropská unie, 1954)
  • Pařížská (Evropské společenství uhlí a oceli, 1951)
    		•
    Související politické dokumenty
    Portál Evropské unie
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dohoda_mezi_EU_a_Spojeným_královstvím_o_obchodu_a_spolupráci&oldid=23747842“