Diskuse:Geopatogenní zóna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Frenologie – první veřejně označená pseudověda Tento článek je sledován účastníky projektu Pseudověda.

Pojem[editovat zdroj]

Pojem geopatogenní zóny jsem dosud vždy zaznamenával pouze u proutkařů, záhadologů a podobných pseudovědců či jak to nazvat. Že by tímto pojmem operovali geologové, jsem nezaznamenal. Přesto je článek zařazen do kategorie geologie a tváří se, že geopatogenní zóny jsou neoddiskutovatelný fakt. Mám-li si nastudovat literaturu, je nutné ji uvést, ale autor pahýlu žádný odkaz či referneci, odkud čerpal své informace, neuvedl. A nebyly by nějaké interwiki? Je-li to vědecký pojem, určitě existuje přinejmenším anglický termín a v anglické Wikipedii na toto téma jistě bude článek. --Luděk 20:39, 5. 4. 2006 (UTC)

Z žádné literatury jsem nečerpal, protože to co píši jsou obecně známá fakta. Pokud Vás to ale zajímá, zeptejte se na katedrách geologie našich vysokých škol (ČVUT, UK...)--Juan de Vojníkov 10:06, 6. 4. 2006 (UTC)
no, ona ta obecne znama fakta byvaji obcas vcelku diskutabilni :) ac jsem absolvoval obor geofyzika a navstevoval i prednasky na geologii, s pojmem geopatogenni zona jsem se na akademicke pude nejak nesetkal. to, co popisujete, je realita vsedniho dne (kazdy je nejak citlivy na prostredi, ve kterem zije), ale zdrahal bych se to nazvat geopatogenickymi (patogenni - smrtelny?) zonami. i anglicka interwiki uvadi, ze jde o pseudovedu, tak bych se velmi divil, kdyby renomovani geologove u nas tvrdili opak. --Power 13:44, 6. 4. 2006 (UTC)
No vídíš to, já jsem byl na 2 přednáškách z geologie a hned na druhý jsem o tom slyšel, tak nevím.--Juan de Vojníkov 15:21, 6. 4. 2006 (UTC)
No - já jsem hned na první přednášce jednoho bývalého ministra školství, kterou jsem kdysi navštívil (a bylo to na akademické půdě), slyšel o mentionech. Přestože si nemyslím, že by ta teorie měla reálný podklad, má zde místo jako heslo. Proto si myslím, že i o pojmu Geopatogenní zóny (mimochodem - proč množné číslo?) je dobré zde podat informaci a dodat zdroje, které tvrdí předkládaná tvrzení, případně dodat kontexty použití pojmu . --Postrach 16:17, 6. 4. 2006 (UTC)
netvrdil jsem, ze takovy pojem neexistuje, jen, ze seriozni geovedy ho nepouzivaji a naopak ruzni pseudovedci ano. to by take melo byt – domnivam se – na wikipedii. --Power 17:14, 6. 4. 2006 (UTC)

Ad Juan de Vojníkov: Na katedry geologie našich vysokých škole se dojít optat nemohu, jsa v zahraničí. Ale hledal jsem v googlu, kolikrát se slovo "geopatogenní" objevuje v doméně cuni.cz (Univerzita Karlova). Dvakrát. Jednou v seznamu různé literatury (vydávané mimo UK) a podruhé na http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lmotm275/RUZE/paraveda.htm, kde je asi nejvýstižnější definice: "Geopatogenní zóny. Oblasti definované tak, že o nich speciálně pověřený člověk, takzvaný senzibil, prohlásí, že jsou patogenní a mají tedy neblahé zdravotní efekty na lidi, kteří se v nich nacházejí. Obvykle jsou velmi ostře odděleny od zdravých zón (geopatogenita je binární parafyzikální veličinou, odhlédneme-li od dvojitě patogenních zón) :-) a střídají se s nimi prakticky v poměru 50:50, navzdory "zkostnatělé" logice statistiky reálných jevů libovolného geologického původu, tak, že entropie a hodnota senzibilovy rádoby předpovědi je vždy maximální. Geopatogenní zóny vyhlížejí na první pohled jako poměrně rozumná teorie o jakémsi záření, proto jim mohou uvěřit i hůře informovaní, ale inteligentní lidé." V doméně cvut.cz jich bylo více, až na jeden všechny z mailové konference (přispívající lidé byli mimo ČVUT), ten jeden byl název článku z Pokroků matematiky, fyziky a astronomie z let 1986-2000: "Luděk Pekárek, Milan Rojko: Geopatogenní zóny a fyzika. 36 (1991), 24-37". V doméně cas.cz (Akademie věd ČR) ani jeden výskyt, stejně tak ani jeden výskyt v doméně cgu.cz (dříve Český geologický ústav, nyní Česká geologická služba). --Luděk 21:07, 8. 4. 2006 (UTC)

Nechápu proč se zde plete pojem patogenní zóna a Curryho pás. Sice jsou oba patogenní ale jsou jiné. Pokud tedy je zde i tento pás, proč zde není zmíněn i Hartmannův pás? Vždyť tyto 2 pásy jsou ruku v ruce. Zase to psal někdo kdo jen četl a nic o tom neví sám...
Odkaz, ktery tu Ludku uvadis na UK, je hned na prvni pohled irelevantni, protoze na domene kolej.mff.cuni.cz nemuzeme cekat, nejake vedecke opodstatneni. Jedna se nespis o nejake soukrome studentske nebo sysopske stranky. Navic ja netvrdim, ze geologie uznava patogenni pusobeni {to neni de facto ani mozne dokazat}, ale ze zna tyto zony v ramci geologie. A to jeste nehovorim o atmochemii.--Juan de Vojníkov 18:57, 10. 4. 2006 (UTC)
Jsem si vědom toho, že doména kolej nezaručuje přesnost informací (proto jsem také zviditelnil celou adresu, aby to bylo hned na první pohled vidět a neskryl ji jako u odkazů na google). Jestliže geologie zná tyto (geopatogenní) zóny, tak jak jim tedy říká, když google na doménách cuni.cz, cgu.cz a cvut.cz nenasel slovo geopatogenní (viz výše)? ("Zde se vyskytují zóny, jejichž název je zapovězeno vyslovovat nahlas..."?) --Luděk 19:07, 10. 4. 2006 (UTC)
On jako Luboš Motl občas ví, co píše, když nepíše o politice. --Miraceti 19:11, 10. 4. 2006 (UTC)

Kategorie:Záhady[editovat zdroj]

Tento článek je momentálně špatně zakategorizován (v kategorii Kategorie:Psychotronika, Kategorie:Záhady, které jsou vedeny jako nadřazené, tj. Psychotronika patří pod Záhady), jde o vertikální kategorizaci, což je dle Wikipedie:Kategorizace nežádoucí. Chtěl jsem to napravit, ale Karel mé úpravy revertuje s poukazem na jakousi "autonomnost" kategorií. Nechci se s nikým přetahovat, něco je asi špatně, nebudu spekulovat co, možná i celá místní struktura kategorií. Tak to uvádím zde, aby se mohli vyjádřit i ostatní. --Beren 22:03, 8. 4. 2006 (UTC)

Ono je vubec otazkou jestli ma byt kategorie zahady, pod kategorii veda. unika mi co to ma spolecneho.--Juan de Vojníkov 19:00, 10. 4. 2006 (UTC)
Otázkou je zda psychotronika patří do záhad... Záhadná snad moc není, ale věnuje se zádaným věcem.... --Li-sung 22:08, 8. 4. 2006 (UTC)
Jak nedávno v nějaké diskuzi napsal tuším -jkb-, tak ketegorizaci neděláme pro sebe a své potěšení, ale pro čtenáře až se budou chtít něčeho dobrat. A myslím si, že jako autor asi 95% článku o GPZ a asi 90% článků v Kategorii Záhady bych měl mít možnost zařadit článek do takových kategorií, jak uznám za užitečné. A pokud to opakovaně vrátím, pokládám to zřejmě za opravdu důležité a považoval bych minimálně za základní slušnost to také v této podobě ponechat!--Karel 07:31, 9. 4. 2006 (UTC)
Tak to není šťasný argument, pokud ho uznáme, bude si každý autor moci dát "svůj" článek třeba nejnadřazenější kategorie dostupné hned z hlavní strany. Proto jsou určité postupy jak ho zařadit do nejnižší odpovídající kategorie. --Li-sung 07:36, 9. 4. 2006 (UTC)
A na druhou stranu, pokud budeme jako argumentů používat hledání "Katastrofických scénářů", tak se asi brzy dobereme toho, že je zbytečné vůbec do Wikipedie přispívat.--Karel 11:00, 9. 4. 2006 (UTC)
zajímavé... odpor ke způsobu argumentace na svou podporu argumentuje stejným způsobem... --Li-sung 11:06, 9. 4. 2006 (UTC)
 ?????????????????????????????? --Karel 11:37, 9. 4. 2006 (UTC)
Nedělat si kategorizaci jen tak pro sebe znamená právě to, že si nikdo nemůže nárokovat kategorizaci, jakou sám uzná za vhodnou. Způsobu Vaší argumentace také nerozumím. --Miraceti 19:08, 10. 4. 2006 (UTC)

Uvozovky nebo cico?[editovat zdroj]

Vsiml jsem si, ze v clanku jsou pouzity jak ceske tak anglicke uvozovky. Ty anglicke by se snad daly nahradit apostrofy. Ale nemuze to zustat takto. Zadne takove interpunkční znaménko v cestine podle meho nazoru neexistuje. --Juan de Vojníkov 19:06, 10. 4. 2006 (UTC)

Podstata geopatogenní zóny[editovat zdroj]

Éter, aura a kosmická energie

  • V době, kdy Aristoteles seznámil svět fyziky s novým názvem „éter,“ byl předešlými kulturami tento fenomén již několik tisíciletí využíván jako produkt energie, kterou lidé na různých místech označovali odlišnými názvy. Číňané ji nazývali „čchi“, Indové „Ódžas“, Japonci „reiki“, Hebrejci „rauch“, Tibeťané „dorž.“, Reichenbach ód a někdy byla označována jako magnetismus. Je pravděpodobné, že v dohledné době uvedená energie vyvolá ve výzkumu větší pozornost, proto se jeví vhodné sjednotit její název. V literatuře bývá často označována jako kosmická energie, tak jsme ji také nazvali v našem empirickém výzkumu a myslím, že tento název je výstižný. Ze stejného důvodu bude prospěšné, když první energetickou složku kosmické energie budeme nazývat zažitým názvem aura.
  • Vlastnosti aury se vztahují na veškerou hmotu, nejen na organismy, jak je někdy uváděno. Experimentováním s aurou jsme dospěli k poznatku, že při vzájemném kontaktu aury dvou nebo více hmot splynou jejich aury v jednu větší společnou auru. Z dalších experimentů vyplynulo, že mezi hmotami, které společnou auru vytvářejí, dochází k pozvolným přestupům energie až do vyrovnání jejich energetických potenciálů. Tento fenomén, který nebyl dosud nikde popsán, umožňuje výklad pro mnohé nevysvětlené jevy. Nejde o nic nového - vlastnosti aury, které se budeme učit poznávat, využívali lidé již 2 000 roků před stavbou první pyramidy. Na www.miroslavprovod.com , v části „diagrams“ naleznete grafické znázornění tří složek kosmické energie - aury, zón a interzón, s podrobným výkladem jejich vlastností.
  • Dosud nikdo neuspěl při hledání přesvědčivé motivace pro budování statisíců megalitických staveb, přičemž vlastnosti aury nabízejí průkazná vysvětlení. Umístíme-li horninu do aury vodního toku, aury obou hmot splynou v jednu společnou a hornina získává energii. Funguje to stejně umístíme-li do aury vodního toku i jinou hmotu včetně organismů. Funguje to tak mezi hmotami všech prvků – ve společné auře hmota s menším energetickým potenciálem přejímá energii od hmoty s větším energetickým potenciálem. Příkladů energetického spolupůsobení hmot je bezpočet, podobně jako u jiného fyzikálního zákona. Velikostí aury je snadné manipulovat, nejrychleji a nejúčinněji toho lze dosáhnout pomocí skupin velkokapacitních kondenzátorů. Nedoporučujeme ale experimentovat s kondenzátory o vyšším napětí, dochází při tom ke zvyšování napětí na buněčných membránách, což se může projevit nejrůznějšími zdravotními anomáliemi Vlastnosti aury nelze dát do souvislosti s účinkem, jaký bychom předpokládali. Negativně nás ovlivní aura skupiny kondenzátorů o poloměru 40 cm, naproti tomu je časem ověřeno, že aura mobilního telefonu o poloměru šesti metrů lidské zdraví neovlivní.
  • Aura – první energetická složka každé hmoty – je známý název. V souvislosti s kosmickou energií jsou neznámými názvy zóny a interzóny, druhá a třetí energetická složka každé hmoty. Zóny kopírují tvar aury jako slupky a v různých rozestupech, většími vzdálenostmi od zdroje nabývají obří rozměry a jejich dosah nelze zjistit. Nevíme proč ale každá třetí zóna je desetkrát širší než první a druhá zóna. V prostoru mezi zónami se nacházejí energeticky slabší interzóny. Jsou zpravidla čtyři, v některých případech je jich více a vždy se nacházejí blíže u zóny, která směřuje ke zdroji. Společně se zónami je jich velké množství a vytvářejí hustý trojrozměrný rastr. Uvedený rastr je éter.
  • V oblastech jakékoliv hmoty, tj. i v oblasti plynných planet nebo mraků, se tedy vždy setkáme se třemi složkami kosmické energie. Samostatnou auru, zóny a interzóny může mít kámen, hromada kamení, budova, seskupení budov, člověk, lidmi zaplněný sportovní stadion, potok, bouřkový mrak, strom, planeta – až do okamžiku, než dojde ke kontaktu s aurou jiné hmoty. V takovém případě obě splynou v jednu energeticky společnou hmotu se společnými energetickými složkami. Tak to funguje v převážné většině případů, jsou ale i výjimky. Naše planeta Země má nepochybně největší auru podle pravidla, které výše uvádím, všechny aury na Zemi by tedy měly mít se Zemí auru společnou. Není tomu tak, snad v budoucnosti něco napoví měřící přístroje
  • Protínající se zóny a interzóny vyplňují povrch a okolní prostor naší nebo jakékoliv jiné planety. Tyto éterické složky jsou v prostoru celého vesmíru doslova všudypřítomné a od jejich proměnlivé éterické intenzity jsme schopni určit hustotou a složení jejich energetického zdrojového jádra, neboli strukturálního složení a podstaty jejich „mateřské“ hmoty. Každá hmota vytváří specifické šířky a vnitřní vzdálenosti mezi zónami a interzónami a také vytváří, resp. vysílá do okolního prostoru své specifické éterické složky – jakýsi pro danou hmotu charakteristický čárový kód. Není daleko doba, kdy za pomoci speciálních snímačů a výpočetní techniky budeme schopni identifikovat druh, množství a vzdálenost určitých prvků pod zemským povrchem a to do vzdálenosti několika kilometrů. Na naší planetě se tedy vždy v souvislosti s éterem setkáme se zónami a interzónami.
  • Kosmickou energii a její tři energetické složky využívají lidé již tisíce let. Einstein existenci éteru svou neochvějnou logikou zavrhl a popřel. Éter nepodléhá gravitaci, je nehmotný – éter je „nic.“ Není vidět, nelze změřit ani zvážit. Vypočítat jej neumíme „NIC“ nemůže tedy existovat. Logika a znalosti současné fyziky nedovolují vědcům proti Einsteinovu vetu protestovat a existenci éteru znovu přijmout. Současná fyzika prostě není schopna na základě svých poznatků existenci éteru akceptovat proto ji musí odmítat.
  • Nehmotný nebo spíše jemně hmotný energetický éter však přesto existuje.
  • Existenci éteru podporuje také satelitní optikou zadokumentovaná skutečnost, že oblaky nevysílají blesky o náboji 100 000 000 V pouze k jiným oblakům nebo k zemi, ale také na druhou stranu, někam do neznáma, směrem od Země. Kudy a kam teče tato nesmírná energie? Důvod a princip tohoto jevu nebyl dosud nikde vysvětlen. Stejné fyzikální vakuum se týká vzniku nesmírné energie až 1000 x energeticky vyšších nábojů blesků na Saturnu, jak je zdokumentovala sonda Cassini.
  • Einstein byl bezesporu geniální, nebyl ale neomylný. V současnosti již např. víme, že rychlost světla není rychlostí maximální. Za nějaký čas již budeme také vědět, že tím, kdo se s hypotézou o éteru zmýlil, nebyl Aristoteles, nýbrž Einstein. Někteří citlivci, kteří dokáží neopticky identifikovat pohybující se živou hmotu, např. člověka a to i často na značnou vzdálenost, hovoří mnohdy o tom, že „registrují“ pohyb lidské aury. Tento termín je ale zavádějící a nesprávný. Energeticky průměrný jedinec má auru „tlustou,“ širokou, nebo spíše vysokou přibližně třicet centimetrů. Pokud tedy osoby s extrémně vyvinutou citlivostí registrují ve statické poloze pohyb éterických energetických složek pohybujícího se člověka, pak na značnou vzdálenost neregistrují pohyb samotné aury, nýbrž éterické prostorové „nárazy“ pohybujících se a od aury do okolního prostoru se „donekonečna rozprostřených“ éterických zón a interzón.
  • Energetická hodnota hmoty (hladina kosmické energie) vzrůstá např. s rostoucím tlakem na danou hmotu. „Auru“ vody je možno mimo působícího tlaku také navýšit na ještě vyšší hladinu tepelným nebo mikrovlnným ohřevem. Dalšího energetického nárůstu u kapalin lze také docílit tzv. dynamizací. (V laboratoři dojde k dynamizaci prostým protřepáním, kterým docílíme mechanického intenzivního vzájemného tření molekul kapaliny. Zvýšeným vnitřním a vnějším třecím pohybem dynamizovaná mořská voda vykazuje u pobřeží vyšší vnitřní energetické hodnoty, jejichž navýšením dochází i k zvětšení okolní aury, resp. její kosmické energie.) Pozoruhodné je, že každá hmota má svou „energetickou paměť.“ Znamená to, že např. nerost, který po vystavení značnému tlaku získá nárůst hladiny kosmické energie, po odstranění působení tlaku svůj energetický náboj okamžitě neztrácí. Každá hmota má tedy určitou schopnost v sobě vytvořenou kosmickou energii na nějaký čas akumulovat.
  • Všichni známe místa jako jsou Lurdy, kde v souvislosti s vodními prameny došlo ke spontánnímu uzdravení. Ve většině případů jsou na těchto místech vystavěny poutní kostely nad vodními prameny. Mnozí skeptici hovoří o zázračných vyléčeních na takovýchto místech nebo o nečekaných vyléčeních v obyčejných termálních lázních s neskrývaným despektem. V těchto případech jde o energeticky velmi intenzívní vodu, neboť tato voda byla v hlubinách země vystavena značnému tlaku a byla zahřátá. Je známo, že v některých lázních získává voda také energii z hornin obsahující energeticky silné kovové rudy. Existují i lázně, kde dochází k nečekaným uzdravením vlivem odebrané energie hlubinné vody od radioaktivních hornin, které obsahují např. vysoce energetický prvek uran. V některých lázních dochází k posílení tělesné energie pitím podzemní energeticky intenzivní vody, jinde zase přechází kosmická energie do těla při koupání, kdy dochází k plošnému přenosu kosmické energie z nabité vody do organismu pacienta. Je známo, že nemocný člověk často nepotřebuje pro své vyléčení speciální léky, nýbrž pouze dostatek „vnitřní,“ tj. kosmické energie, aby jeho tělo bylo schopno samo iniciovat léčebné procesy. Zejména starším osobám se často nedostává dostatku energie pro vyléčení jejich zdravotního problému. Tělesné buňky mají u mnoha lidí mnohdy podstatně nižší intenzitu kosmické energie, než obsahují molekuly léčivé vody. Pobytem v energeticky vydatné vodě, získávají buňky léčených osob vyšší energetickou hladinu na svých buněčných membránách, která je základním předpokladem správné funkce buněk a zároveň jakýmsi spouštěcím mechanismem pro jejich uzdravení.
  • Energetické složky kosmické energie, mají ale v mnoha směrech velmi podobné vlastnosti jako energie elektrická. U složek neznámé podstaty vytvářející kosmickou energii také dochází u jakýchkoliv hrotů, podobně jako je tomu u elektronů, k fyzikálnímu jevu, který nazýváme „sání hrotem.“ Z oblastí vyšších energetických hladin se kosmická energie přesouvá do oblastí energií nižších. Zatímco u energie elektrické dochází k přesunu skokovou rychlostí, energie kosmická se přemisťuje mezi různými zdroji rychlostí mnohem pomalejší. Některé vlastnosti kosmické energie jsou od energie elektrické ale zcela odlišné. Elektromagnetické vlny nepronikají Faradayovou klecí, u kosmické energie je tomu jinak. Umístíme-li do trezoru (zdroje kosmické energie), jakýkoliv jiný zdroj kosmické energie, je s ním v interakci a výslednou hodnotou je součet obou energetických zdrojů.
  • Stopy po manipulaci s kosmickou energií a s éterem procházejí celé věky. Nahlédneme tedy do historie a budeme zde společně objevovat nezměrné úsilí našich předků, kteří velmi dobře znali rovnici přímo úměrného vztahu a souvislosti mezi intenzitou éterického potenciálu svého těla a zajištění svého pevnějšího zdraví.
  • Vyhodnotíme-li z hlediska kosmické energie megalitické stavby zjistíme, že hornina ve tvaru hrotu umístěna do aury vodního toku, nebo do místa, které je aktivováno zónami vodního toku, získává od vodního zdroje energii a stává se menhirem. S ohledem na specifickou váhu a složení horniny získává stojící hrot – menhir - větší energetickou hodnotu, než by za stejných podmínek získal stojící hrot – člověk. Hornina funguje jako jakýsi energetický akumulátor. Horní více „dynamizované“ vodní toky s rychlejším průtokem a s kamenným podložím vykazují větší energii, než toky dolní s pomalejším průtokem po měkkém dnu. Dokazuje to i situování menhirů do prostorů horních vodních toků, zejména do prostorů jejich vnitřních ohybů, kde překrytím zahuštěné zóny vytvářejí vyšší energetickou hodnotu. Lze to snadno ověřit jednoduchým experimentem. Horninu o výšce asi 2 metry ovineme plastovou hadicí. Hodnotou její aury můžeme manipulovat počtem závitů hadice, nebo množstvím protékající vody. K energetickému nárůstu ale nedojde nijak rychle. Kosmická energie se přesunuje jak jsme již uvedli velmi pomalu, nejedná se o „akceleraci,“ jako když v autě přidáváme plyn. Hmota horniny vykazuje značnou energetickou setrvačnost, k energetickému nárůstu bude docházet podle hmotnosti horniny po dobu několika hodin. Stejného energetického „dopingu,“ tj. nárůstu kosmické energie na buněčných membránách buněk lidského těla dosáhneme u osoby sedící na židli, která je desítkami závitů ovinuta plastovou hadicí s protékající vodou. Horninu lze aktivovat nejen energií vodních toků (podzemní prameny, potoky, řeky, mořské proudy), ale i jinými energetickými zdroji jako např.: kovy, ohněm, bouřkovými mraky a celou řadou jiných zdrojů.
  • Klasickým příkladem pro energetický zisk horniny z éteru byl menhir „Mené er Groah“(zničil jej úder blesku), vysoký 23,5 metru, u Locmariaqueru v Bretani. Jde o případ ojedinělý, ale nadmíru poučný, který dokumentuje znalosti dávných kultur o energetických vlastnostech éteru. Stavitelům bylo uloženo na daném místě vybudovat energetický zdroj s požadovanou kapacitou. Nejsnadnějším řešením by bylo hmotu vysokého menhiru rozložit do více menhirů. To ale nebylo možné, protože v nízkých polohách neposkytovaly zóny éteru dostatečnou hodnotu - ta se nacházela nad zemským povrchem výše. Stavitelé byli tak nuceni požadavek řešit vysokým menhirem. Obelisky budované v pozdějších kulturách měly stejnou energetickou podstatu jako menhir „Mené er Groah“.
  • Osaměle stojící menhir byl nejjednodušší megalitickou stavbou, která mohla lidem doplňovat energii. Pro doplnění či navýšení hladiny kosmické energie v organismu nebylo ale nutné si sednout na několik hodin na vrchol menhiru. Bylo postačující, když se „léčená“ osoba nacházela pouze v prostoru aury menhiru nebo i v místě od menhiru vzdálenější zóny. Lidem neuniklo, že rychleji mohou získat větší množství energie v prostoru mezi dvěma nebo více menhiry, kde dochází k zahuštění jejich aury. To je inspirovalo k překrytí hrotu menhirů další horninou. Takto vznikl energeticky „hodnotnější“ dolmen. Dosud existující dolmeny lze počítat na statisíce. Dávní stavitelé dobře věděli, že není lhostejné z jakého druhu hornin jsou „léčebné plošiny“ sestaveny. Snaha dosáhnout maximální hodnoty kosmické energie a schopnost porovnat velikost vzájemné energetické interakce související s vnitřní chemickou strukturou jednotlivých druhů hornin, přinutila dávné šamany a léčitele k mnohdy velmi náročnému transportu odlišných kamenů. Tito stavitelé museli energetické hodnoty vzniklých vzájemných interakcí velmi dobře znát, neboť přestože měli možnost na menhirovou hrotovou nohu položit desku vytvářející dolmen z kamene nacházejícího se v blízkém okolí, transportovali strukturálně chemicky odlišné velké kameny často z velkých vzdáleností.
  • Dalším vývojovým stupněm energetických staveb minulosti byly zikkuraty (Babylonská věž). Pokrok došel postupem času k poznatku, že hmota stavby, která získává energii z éterických zón, nemusí být monolit ani hornina, ale může to být také hlína ve větším množství. Navíc v zikkuratech byla hmota stavby aktivována kovem (na vrcholu byla umístěna socha božstva ze zlata). V pozdějších dobách bylo těchto poznatků využíváno u všech megalitických i sakrálních staveb. Věže se zvony, minarety s pozlacenými kopulemi apod. energii objektů dynamicky stále zvyšovaly. Nárůst kosmické energie ale není možné pro zdraví člověka využívat donekonečna stále v přímé úměrnosti. Při budování sakrálních staveb se časem dospělo k poznatku, že více znamená méně, jinými slovy bylo zjištěno, že překročení optimální hladiny náboje na buněčných membránách je pro zdraví člověka stejně nebo více nebezpečné, jako energetický deficit. Hmota stavby musela být pečlivě vyvážena energetickým ziskem, délkou pobytu ve svatyni a počtem lidí uvnitř se nacházejících. Z tohoto důvodu byly fary budovány mimo energetický dosah sakrální stavby. Energetické regulace bylo snadné dosáhnout počtem a výškou věží. Věže tak získávají energii ze tří zdrojů – při průniku zónami éteru, podle známého jevu sáním hrotem a jsou aktivovány kovem zvonů. Nelze pominout polohu zvonů. V 15. a 16. století bývaly zvony zavěšovány také opačně než je obvyklé – srdcem nahoru. Bylo to výhodné zvláště pro těžké zvony, které tak bylo snadné rozhoupat – zvon se rozhoupal vlastní vahou a v pohybu dále udržoval šlapáním. Protože tento způsob zavěšování byl v 17. století považován za nekatolický, na většině věží byly takto umístěné zvony zavěšeny srdcem dolů. Jednoduchým experimentem je snadné prokázat, že zvony zavěšené srdcem dolů zvětšují základní energetickou hodnotu věže o 250%. Pří zavěšení zvonu srdcem nahoru se základní energetická hodnota hmoty věže zmenší o 30%. Tvar hmoty zvonu funguje podobně jako tvar hmoty vodního toku, kopule, nebo klenby – vytváří větší energetickou hustotu. Věže sakrálních staveb, které mají na svém vrcholu umístěný kalich (jde o podobný případ jako u zvonu zavěšeného srdcem nahoru), tím snižují energetickou hodnotu stavby.
  • Vypočítat optimální množství hmoty a výšku věží před započetím stavby bylo s ohledem na vzniklé vztahy s energetikou okolních zón a interzón nemožné. Až v průběhu stavby se energetika objektu přizpůsobovala regulací objemu hmoty, množstvím kovů, energeticky silných krystalických polodrahokamů či výškou sacích hrotů na jejich optimální energetickou hodnotu. Charakteristickými energetickými znaky pro všechny druhy sakrálních staveb byla jejich nadměrná hmotnost, věže, oblé tvary a doplňkové aktivační prvky jako kovy, ohně apod.
  • Motivace budování menhirů, dolmenů, kromlechů, mounds, mohyl a jiných podobných staveb byla obyčejně vysvětlována důvody astronomickými, kalendářními, zemědělskými a rituálními. Nelze se tomu divit, známé skutečnosti nemohly jiná zdůvodnění nabídnout. Ale jsou zde ještě mnohem záhadnější megalitické stavby – tisíce kamenných koulí o hmotnosti až 15 tun. Nacházejí se v Kostarice, na americkém kontinentě, a některé dokonce poblíž severního pólu. Pokusy o jejich zdůvodnění nebyly přesvědčivé, ale chápu to, bez znalostí struktury éteru to není možné. Hornina ve tvaru koule umístěná v zóně éteru, je energeticky aktivována a stane se samostatným zdrojem, který do prostoru vyzařuje kulovité zóny. Ty protínají jiné energeticky silnější éterové zóny, jsou s nimi v interakci, a svou vodivostí přivedou do místa, kde je umístěna kamenná koule větší množství kosmické energie. Je pravděpodobné, že kamenné hlavy Olméků přibližně o stejné hmotnosti, mohly mít podobnou funkci.
  • Na planině Nazca jsou zvýrazněny zóny éteru v rovině terénu. Umělé podzemní toky sloužily k propojení zón a tak mohla být energie směrována na jiné místo. Neklamným důkazem o energetickém posílení zón na planině Nazca jsou řady kamenů umístěných v těsné blízkosti některých zón (kameny jsou se zónou v interakci).
  • Současná architektura se energetikou staveb nezabývá, některá stavba může být „rakovinový dům“, nebo pouze plíživě negativně ovlivňuje své obyvatele. Skeptici mohou namítnout, že na ocelových konstrukcích mrakodrapů a jejich výškou by se negativní vliv musel výrazněji projevit. Vysvětlení lze nalézt v historii, když na americkém kontinentě lidé budovali více než sto tisíc mounds, důsledně dbali na to aby hliněné valy nebyly založeny na skalním podloží, ale pečlivě jej od nich odizolovali organickou hmotou. Stejné technologické postupy respektovali lidé i na evropském kontinentě při budování mohyl. Při stavbě mrakodrapů si nelze ani představit, že by mohly být založeny jinak než na pevném skalním podloží. Z toho lze odvodit, že kontakt stavby s kamennou základní spárou funguje jako uzemnění s tím, že energii odvádí do země. Jinak tomu ale mohlo být u některých nízkopodlažních staveb, založených na hliněných základových spárách. V těchto souvislostech by mohlo být zajímavé statisticky vyhodnotit úmrtnost různých nemocnic.
  • Je nelehké uvěřit skutečnosti, že již lidé v dávnověku disponovali vědomostmi o éterické energii, kterou se naše civilizace bude učit poznávat. Průběh dvacátého století, kdy se tisíce vědců marně snažili odhalit tajemství megalitické kultury, potvrzuje, že vysvětlení se nenachází v oblasti známých skutečností. Odpověď na stavební hádanky naší historie jsme hledali jinde.

Duben 2006

Miroslav Provod sen. + jun.

Vážení Provodovi junioři i senioři. Je škoda, že jste zde nezanechali nějaký kontakt na sebe, protože pak by bylo možno prodebatovat Váš příspěvek do diskuze a případně ho i vhodným způsobem přidat k hlavnímu článku, třeba jako "Názor zastánců GPZ" nebo jiný... Takhle to vyznívá jako pouhý výkřik do tmy, nikdo neví, kdo to vlastně poslal, co tím chce říci atd. Druhá možnost pro vás je, že se řádně zaregistrujeje a doplníte článek z pozice autorů Wikipedie. S pozdravem --Karel 16:55, 27. 4. 2006 (UTC)

Překlad z anglické verze wiki praví[editovat zdroj]

Druhý odstavec, uvedený těmito slovy, se mně právě kvůli nim nezdá. Musí to být řečeno zrovna takto? --Amic 15:17, 11. 9. 2006 (UTC)

Já osobně bych zmíněnou větu vypustil úplně, protože mi podobná kategorická tvrzení připadají neseriozní a málo vědecká - člověk by podle mne měl vždy připustit možnost existence jevu, který mnoho lidí evidentně pokládá za možný a hovoří o něm například již staré čínské kroniky. Kdo ví, zda se o nich za 50 let nebude učit na univerzitách. Ale když jsem článek napsal a vypustit na Wiki, pustili se do něj světlonoši jediné a správné vědecké pravdy jako Luděk nebo Nolanus a po diskuzi s nimi jsme tuto větu nechali jako kompromis mezi totálním zatracením pseudovědy a mnou navrhovaným celkovým vynecháním kategorických záporných hodnocení. --Karel 20:03, 11. 9. 2006 (UTC)

Mně nejde o to, co odstavec říká, ale jak říká. Částečně jen opakuje informace z odstavce prvního a zbytečně hovoří o překladu z anglické Wikipedie, což tam přece nemá co dělat. --Amic 11:30, 12. 9. 2006 (UTC)

Tak jsem ty dva odstavce sloučil --Li-sung 11:41, 12. 9. 2006 (UTC)
Tak je to rozhodně lepší. --Amic 11:45, 12. 9. 2006 (UTC)

POV a neověřeno[editovat zdroj]

Na článek jsem dal šablony POV a neověřeno, jelikož tento článek se tváří, jako že GPZ je normální prokázaná věc, operuje s termíny, jejichž význam je zřejmě jen vědecky znějící, ale nejsou definovány (energoinformace).

Následující souvětí je mi prostě nesrozumitelné: "Jako geopatogenní zóna (jinak také dračí žíla) se obvykle označuje oblast na povrchu Země, která se nalézá nad nějakou geologickou anomálií (geologický zlom, proudící podzemní voda, radiační zdroje aj.), která jako zdroj energie, resp. energoinformace (prostřednictvím materiálních či formálního pole a jejich vibračního/vlnového či potenciálového/částicového působení) ovlivňuje živé i neživé objekty/struktury, vyvolává v nich účinek přímo či skrze materiální či morfickou/formální rezonanci s nimi či jejich strukturami." Co tím chce básník říci? A jsou tam další nesrozumitelné formulace.

Úvodní odstavec anglické verze mi přijde rozhodně přínosnější: "Geopathic stress is a pseudoscientific theory that maintains that various sources of energy (such as underground moving water, radiation sources and others) lead to increased vibration, and that "geopathically stressed locations" are to be blamed for a long list of ailments, ranging from headaches to cancer." --Luděk 18:00, 2. 5. 2007 (UTC)

Dal jsem {{celkově zpochybněno}}, protože blbosti zde uváděné hraničí s koncem Vesmíru. --Miraceti 19:29, 2. 5. 2007 (UTC)

Dosud chybí jakékoliv odkazy na seriózní publikace skeptiků[editovat zdroj]

Přestože pojem geopatogenních zón přinejmenším jako lingvistický a sociální jev prokazatelně existuje, zatím v článku zcela chybí odkazy na seriózní vědecké studie, které by tento pojem a s ním spojené společenské, popřípadě fyzikální jevy kriticky a vědecky analyzovaly a hodnotily.

Vědeckým hodnocením není posměšek nebo populární blábol, který ve svém "volném čase" vědec pronese pro média, ale pouze to, co je založeno na vědecké metodě. Paušální a apriorní odmítání všeho neznámého na vědecké metodě založeno není.

Rovněž zatím v článku zcela chybí údaje o původu pojmu "geopatogenní zóna". --ŠJů 14:19, 20. 8. 2007 (UTC)

Jak asi můžeš vědecky zkoumat něco, co je evidentně kravina? Jistě, určitě už někdo dělal nějakou studii o tom, jak jsou některé "předpovědi" úspěšné, ale už z principu jich moc nebude. Kdo by asi takový výzkum platil!?! Kdo by asi výsledky takového výzkumu otiskl? Je to totéž, jako když budeš chtít odkaz na nějakou studii o existenci Boha.
Text by zasloužil celý smazat a napsat od nuly znovu někým, kdo si na tom nezaložil živnost. --Miraceti 14:52, 20. 8. 2007 (UTC)

Tvrdit o něčem, že je to „evidentně kravina“ a proto na tom není co zkoumat, je také ukázkou jistého druhu nevědeckého nebo pseudovědeckého přístupu. A otázka „Kdo by asi takový výzkum platil!?!“ jistě není vědeckým argumentem. Pakliže důkazem vědecké hodnoty má být ekonomická výnosnost, pak zajisté spousta pavěd má tu nejvyšší vědeckou hodnotu!

Návrh na smazání článku je směšný. Smažeme také všechny články o těch „pravých vědeckých“ tématech jen proto, že se na jejich tvorbě podíleli lidé, kteří si z vědy udělali živnost? To rozhodně ne! Spíše by byly na smazání články od takových „fanoušků“ vědy nebo čehokoliv jiného, kteří nejsou vědeckého ani racionálního uvažování o ničem schopni a namísto toho dělí fenomény na „ty správné“ a „ty špatné“. Nezaměňujme prosím "vědecký přístup" s nevědeckými přístupy a postoji rozšířenými i mezi vědci. --ŠJů 16:13, 20. 8. 2007 (UTC)

Mimochodem, Miraceti, tvoje reakce působí dojmem, jako by sis vůbec nepřečetl moji původní připomínku, na kterou reaguješ. Vědecké a kritické zkoumání pojmu "geopatogenní zóna" přece vůbec nemusí předpokládat, že tento pojem konzistentně označuje jeden konkrétní fyzikální jev. Nesporně pojem existuje jako sociální a mentální reprezentace, přičemž seriózní vědec si nepochybně musí být vědom, že od pojmu k "objektivní realitě" vede vždycky náročná cesta. To pouze některé překonané vědecké přístupy se domnívaly, že pojem může být totožný s "holou skutečností". --ŠJů 16:19, 20. 8. 2007 (UTC)

Slibuju, že až budu mít trochu času, tak přídu trochu rozvířit prach. Bylo mi totiž vysvětleno, jak se mají tyto články psát.--Juan de Vojníkov 16:52, 20. 8. 2007 (UTC)
1) Pouze Ti vysvětluju, proč nenajdeš prakticky žádnou studii a proč jich není na každém rohu deset. Prostě nikoho seriózního to nezajímá. Vysvětlení Ti vadit může, ale nic s ním neuděláš. Můžeš se s tím jenom smířit. A nebo nesmířit a pořád požadovat nesmyslné věci.
2) Nechci článek smazat, ale požaduju jeho kompletní přepsání.
3) Pokud to budou články o oblbování lidí, tak budu chtít kompletní přepsání každého takového článku, pokud se na něm podíleli lidi mající z toho oblbování lidí živnost.
4) Nevím, kdo dělí fenomény na správné a špatné. Já je dělím na ty reálné a na ty vylhané.
5) Fajn, můžeš tady mít odkaz na jakousi sociologicko-psychologickou studii o pojmu geopatogenní zóna. Jenže to neudělá článek lepším, protože z takového odkazu stejně nikdo nevyčte, co to ta geopatogenní zóna má být a proč je to taková blbost!
6) Tvoje filozofické úvahy o mentální reprezentaci mající ospravedlnit cokoli ničemu nepomáhají. Jednej, prosím, k věci. --Miraceti 17:13, 20. 8. 2007 (UTC)

Překopávka[editovat zdroj]

Tak jsem to přepsal, informace jsou vzaty z [1]. Pokud do toho bude chtít někdo ještě přidat, může, ale ať to má dobře ozdrojované (Wikipedie:Ověřitelnost) a ať to s pojmem souvisí (smazal jsem dost dlouhé části, které souvisely jen opravdu volně). Smazal jsem také některé z uvedených odkazů, protože buď stránky neexistovaly, nebo to bylo copyvio původního článku z Wikipedie, nebo to souviselo jen volně, případně na daném webu byla o GZ jen kratičká inforamace). --Miraceti 13:39, 8. 11. 2007 (UTC)

A kam zmizelo těch 25 kB textu, byť špatně ozdrojovaného? To není překopávka, ale spíš zničení článku. Nehledě na to, že použití správcovského revertu, pokud nejde o vandalizmus, je zneužití práv správce. Honza Záruba 18:38, 11. 11. 2007 (UTC)
Sorry, z těch zdrojů se nedalo vůbec nic použít. Pokud ano, je třeba tam ty věci doplnit. Což se nedělá revertem. --Miraceti 19:10, 11. 11. 2007 (UTC)
Ale dalo. Jistě, ale tohle se neřeší dalším, a to správcovským (!) revertem. Honza Záruba 19:15, 11. 11. 2007 (UTC)
Omlouvám se za to, že jsem místo dvou kliků to udělal jedním. --Miraceti 08:42, 12. 11. 2007 (UTC)

Nebyl bych v některých věcech tak striktní, např. si myslím že informace o Georges Lakhovsky tam mohla zůstat, pokud se jasně řekne, v čem je to z hlediska vědy špatně či dobře. Správcovský revert však byl naprosto namístě; Miraceti a kdokoliv jiný má právo smazat cokoliv co není ozdrojováno a práci s ozdrojováváním je povinen dělat Karel, nikoliv jeho oponenti; i po ozdrojování je navíc třeba hledět i na kvalitu zdrojů. --Nolanus C E 01:40, 12. 11. 2007 (UTC)

Aby bylo jasno, nemám nic proti jakékoliv informaci, pokud bude smysluplná, pravdivá a řádně ozdrojovaná. Zmínka o tom, že jakýsi Lakhovsky patřil mezi oblbovatele a dokonce se mu podařilo podat patent (což není zase žádný extra výkon, patent si může každý podat prakticky na cokoli), do článku zřejmě patří.
Osobně mi dělá vrásky ten zdroj Gordon, protože nemám šajnu, co v té encyklopedii vlastně je. Tahle krátká recenze ji spíš jako spolehlivý zdroj vyřazuje. Nemůžeš to ověřit? --Miraceti 08:42, 12. 11. 2007 (UTC)

Karlovo chování, kdy dlouhodobě a i reverty odstraňuje zpochybňující šablony a šablony chybí zdroj, je, jak sem už upozorňoval jinde, naprosto nepřijatelné a přímo ohrožuje kvalitu i renomé Wikipedie. --Nolanus C E 01:40, 12. 11. 2007 (UTC)

Když jsi o tom psal, tak jsem to nepovažoval za tak velký problém, ale podobně naivní revert, co tu předvedl, mi radost neudělal. --Miraceti 08:42, 12. 11. 2007 (UTC)

Návaznost na tradiční nauky[editovat zdroj]

Z hlediska tradičních nauk uznávaných ve staré Číně, Římě a Egyptě a používaných například i renesančními staviteli je jako geopatogenní zóna označováno místo, kde se k zemskému povrchu přibližují nebo na povrch ústí či se na něj promítají tzv. dračí žíly, tedy toky a souvislá či zřetězená pole energie (či energoinformace) nebo kde se utvářejí stojaté vlny různých energií nebo kde se projevují pole takové energie vytvářená izolovaně; dle tradičních nauk se jedná o energii čchi, která vytváří tyto „magnetické“ proudy v těle Země.
  1. Co je to tradiční nauka?
  2. Která nauka byla uznáváná zároveň v Číně, Římě a Egyptě?
  3. Kde je nějaký doklad o tom, že je používali renesanční stavitelé? Jak je používali?
  4. Jak si mám vysvětlit postavení "toků energie" a "pole energie" vedle sebe, když každé znamená něco jiného? Tedy když opominu, že "pole energie" není nic (na rozdíl od "energie pole").
  5. Co je to "zřetězené pole energie"?
  6. Co je to energoinformace?
  7. Co je to "„magnetický“ proud"?
Místa nad dračími žilami či místa jejich vyústění a vedení po zemském povrchu či nad ním mohou podle tradičních nauk ovlivnit nejen zdravotní stav organizmu a fyzikální a chemický stav neživých objektů, ale i osudovost, v extrémně negativním případě hovoří tyto teorie o „oblasti geomantických katastrof“.
  1. Jak mohly podle tradičních nauk (chápu je zatím jako "starověké") dračí žíly ovlivnit chemický stav objektů, když o chemii tehdy lidi neměli ani páru? Podobně se můžu zeptat na tu fyziku (kterou sice znali, ale věděli o ní vcelku prd).
  2. Co je to "geomantická katastrofa"? Slovo "geomantická" používala tatáž čínská nauka o čchi?
Zmínky o dračích žilách lze v čínské literatuře nalézt již v období před začátkem našeho letopočtu.
  1. Tomuhle se věřit dá. Ovšem co ten Egypt?
„Celé učení feng-šuej se opírá o tok energie čchi, která je všudypřítomná, vyživuje prostor kolem nás, jejím zdrojem je neustálá dynamická přeměna energií Jin a Jang. Množství a kvalita energie čchi mají přímý vliv na naše zdraví a vitalitu.“
  1. Jak to souvisí s geopatogenními zónami? To je Jin nebo Jang?

Myslím, že už jen z otázek, které jsem tady nadhodil, je jasné, že celá ta sekce je vaření z vody, dávání nesouvisejích věcí do souvislostí a oblbování. Nemělo by to tu být a pokud se to nevyjasní, sekci smažu, protože Wikipedie oblbovat nemá. --Miraceti 08:27, 12. 11. 2007 (UTC)

Článek byl úpravou zbaven informační hodnoty a zdevastován, nové znění odporuje zásadám Wikipedie[editovat zdroj]

Miraceti svými úpravami odstranil většinu informací o tom, co geopatogenními zónami nazývají ti, kteří takový pojem zavedli a používají - tedy relevantní informace o pojmu. Namísto toho z článku udělal jakousi "antichartu" - jakýsi pamflet proti něčemu, co čtenáři nesmějí znát a o čem se jim nesmí dostat informace.

Neozdrojovaná věta „Z pohledu vědy jde o vymyšlený pseudovědecký pojem, který nemá reálný základ.“ je přímo ukázkou porušení všech základních zásad Wikipedie: do článku nebyl doplněn ani jeden odkaz na relevantní vědeckou studii, která by toto tvrzení dokládala, navíc je v něm věda, tedy mnohovrstevnatý dynamický systém, v němž působí mnoho subjektů s nejrůznějšími názory, personifikován do role jakéhosi vševědoucího neomylného monolitu.

Nevědecká a neozdrojovaná propagace jakéhosi POV považovaného jakýmsi wikipedistou za vědecký rozhodně není zkvalitňováním článku. --ŠJů 01:02, 21. 11. 2007 (UTC)

  1. Ukažte, co spolehlivě ozdrojovatelného chybí.
  2. Postoj priznivcu (tech, co ten pojem pouzivaji) v clanku je.
  3. Clanek je z vetsiny zalozen na zdroji, ktery je uveden v referencích, přičemž zdroj má uvedeny zdroje, ze kterých čerpá. Je to tedy relevantní sekundární zdroj. Rád bych, abyste předložil relevantní sekundární zdroj pro to, co byste rád do článku vložil. Děkuji. --Miraceti 09:24, 21. 11. 2007 (UTC)

Neencyklopedicky text.[editovat zdroj]

Fakt nevim, jak jinak se vyporadat s upravou [2] nez revertem. Je to ciste POV, beze zdroju, obsahujici hlouposti typu "oficialni veda" apod, jsou zmeneny citace (takze to ted vypada, ze nekdo nekde napsal neco jineho, nez skutecne napsal) a tech dalsich prohresku je vic. Takze revert. Pokud nekdo chce neco do clanku pridat, muzeme o tom mluvit. Ale beze zdroju a manipulativne to rozhodne nepujde. --Miraceti 09:05, 14. 4. 2008 (UTC)

Geopatogenní nebo geoaktivní?[editovat zdroj]

Dokud nebyl objeven radon, tak by taky někdo nevěřil, že v některých domech lidé bezdůvodně onemocní. Že se kolem něčeho pohybují různí šarlatáni nebo lidé za šarlatány považovaní ještě nemusí znamenat, že je to nesmysl. Pojem geopatogenní zóna jako takový je nesprávně vytvořený, jeden můj známý hovořil raději o geoaktivních zónách. Proč? Říká se, že některá zvířata (např. pes, kráva) se GPZ vyhýbají, jiná je vyhledávají (kočky, pavouci). Tedy "geopatogenní" zóny některým organizmům prospívají, zatímco jiným škodí. Nejsem senzibil, ale řekl bych že na tom cosi bude. --Pteryx 21. 7. 2010, 16:57 (UTC)

Wikipedie není místem pro publikaci originálních myšlenek a výzkumu, proto pokud nemáte k něčemu takovému věrohodné zdroje, tak to do článku nepatří. Jistě si dovedete představit, jak by vypadal třeba článek mimozemšťan, kdyby se takové pravidlo nedodržovalo;-)--Formol 21. 7. 2010, 21:19 (UTC)

Celkově zpochybněno[editovat zdroj]

Od sekce Historie dolů to nemá nic společného s informacemi, natož s NPOV. Prakticky každá věta podsouvá, že GP skutečně existují, ačkoli neexistuje jediné měření, které by na ně ukazovalo. Miraceti 22. 6. 2014, 17:25 (UTC)

Ješče si nejsem na úplně na 100% jist jejich existenci, ale u mě doma radiovy signál v mistech gde měl fíkus poškozene listy (pokud nějake zbyly, většina jich už davno opadala) opravdu i dost silně vypadával, zato tam kde byl signal dobry už měl zdrave listy. S překvapenim sem zistil i to, že sem měl to štěsti a při spani v posteli sem měl hlavu přimo na GPZ, po přestěhovani postele se mi mnohem lip usinalo. Mama kera tam chvilu spala tež řikala, že se ji tam velmi špatně usinalo a děda kery tam roky spal měl zase mrtvici. Proč bych měl jejich existenci zpochybňovat, gdyž sem si ji vlastnoručně ověřil a ta co se piše v članku je ověřitelne a velmi dobře ozdrojovane.--Toмa646 (diskuse) 23. 6. 2014, 18:09 (UTC)
Vsadil jste se s někým z Necyklopedie, kdo napíše na Českopedii větší ptákovinu. Jiné vysvětlení mě nenapadá. --Uacs451 (diskuse) 23. 6. 2014, 18:17 (UTC)
Hovadiny chodim psat do enwiki a necyklopedie. Tohle je ale plně ověřitelne. Ale existuje spousta lidi, kery tomu za boha nevěřej a cele to považujou za hovadinu, napřiklad vy. Esli něčemu polovička lidi nevěři, tak to neznamena že je to hovadina. Před 200 rokama lidi taki nevěřili že rychlost 50 km/h přežijou ve zdravi a dneska se cestuje i rychlostí několik desítek tisíckm/h bez újmy.--Toмa646 (diskuse) 23. 6. 2014, 18:25 (UTC)
Není to hovadina, nýbrž ptákovina. Ohlas na Necyklopedii si umím živě představit, i na ten poslední argument. -- Pro začátek si zjistěte, jak se šíří velmi krátké vlny. --Uacs451 (diskuse) 23. 6. 2014, 19:10 (UTC)
Pseudovědecký text jsem smazal, protože nesplňoval základní požadavky na WP:Ověřitelnost.--Kohelet (diskuse) 14. 7. 2014, 21:36 (UTC)

Nezaujatý pohled[editovat zdroj]

Pánové, oba zde prosazované pohledy (Miraceti+Kohelet vs. Toma646) nesou znaky výrazného POV.

  • @Kohelet+Miraceti - Wikipedie není totožná s Klubem skeptiků Sisyfos; to znamená že zde nemohou být bezdůvodně odstraňovány informace, označované nějakou částí vědecké obce za "pseudovědecké"; pokud byly tyto informace publikovány v nezávislých netriviálních věrohodných zdrojích, neexistuje důvod pro jejich mazání; můžeme se zde pochopitelně dohadovat, co znamená "věrohodný" - je třeba taková publikace "ostrakizovaného" vědce/pseudovědce věrohodná?; není ovšem věcí Wikipedie, aby sama ověřovala či rozhodovala o existenci geopatogenních zón či podobných "fenoménů" - to by bylo hrubé porušení WP:ŽVV; Wikipedie by měla pouze přebírat informace z pokud možno nezávislých a věrohodných zdrojů a tyto prezentovat veřejnosti; to ovšem klade důkaz právě na řádné zdrojování a dodržování POV; tedy jak informace "vědecké", tak "pseudovědecké" by měly být viditelně odděleny a příslušně označeny, aby čtenář nebyl maten a mohl si případně vytvořit vlastní názor
  • @Toma646 - informace obsažené ve Wikipedii musí být doložitelné pokud možno nezávislými a věrohodnými zdroji; vaše osobní zkušenosti nelze brát v úvahu - vizte závadné pravidlo WP: Žádný vlastní výzkum; řada zdrojů uvedených ve vaší verzi je přinejmenším z hlediska důvěryhodnosti pochybná; řekl bych, že o geopatogenních zónách existuje dostatek materiálu, aby informace v článku bylo možno doložit - nejlépe by bylo použít nějakou tištěnou literaturu

Jak by článek mohl vypadat ukazuje například článek z časopisu 21. století - zde. Jsou tam prezentovány oba pohledy (vědecký a pseudovědecký) a článek považuji za velmi dobře vyvážený. Nějak tak, ovšem v encyklopedické formě, by měl vypadat i tento článek. --Vachovec1 (diskuse) 15. 7. 2014, 00:38 (UTC)

Dovolím si pouze poznamenat, že váš čistě teoreticky správný přístup má v praxi dvě velmi výrazné slabiny. Tou první je, že pseudovědecké zdroje chápané jako zdroje ne-primární (autor řekl, autor tvrdí) jsou již ze své podstaty nevěrohodné. Druhou slabinou, dle mého dokonce mnohem závažnější, je to, že pokud je pseudovědecký pohled předkládán jako rovnocenný vědeckému, vede to k neoprávněnému zvyšování věrohodnosti pseudovědeckého pohledu. Pokud se nemýlím, pravidla týkající se věrohodnosti a ověřitelnosti vznikly jako prvek chránící Wikipedii právě před invazí fanoušků pseudovědy, takže přílišné lpění na nezaujatosti a vyváženost se stane nejen karikaturou nezaujatosti a vyváženosti, ale dokonce bude proti smyslu pravidel Wikipedie. Na druhou stranu máte plnou pravdu v tom, že nelze mazat encyklopedicky významné informace jen z toho důvodu, že jde o faktické pitomosti. Tedy zaznít by měly informace pseudovědecké i vědecké, důsledně oddělené. Navíc z pseudovědeckých informací by měl být pokud možno odfiltrován argumentační balast, pokud není součástí přímé citace - ukázkou takového argumentačně bezcenného balastu s demagogickým potenciálem je např. odstavec "Jak to vidí redakce 21. STOLETÍ?" ve vámi odkazovaném článku. Tedy zde konkrétně "již staří číňani" má smysl v odstavci týkajícm se historie, v odstavci týkajícím se skutečné existence to nemá jako falešný argument co pohledávat.--Aronnax (diskuse) 15. 7. 2014, 10:34 (UTC)
Aronnax to vystihl velmi dobře. Nevím, proč mě Vachovec dává do spojitosti se Sisyfem - nikdy jsem s ním neměl nic co do činění. Těžko říct, co je to "pseudovědecká informace". Znám pouze "pseudovědecká tvrzení" - za informace je nikdo soudný považovat nemůže. Miraceti 16. 7. 2014, 13:28 (UTC)

Věrohodné zdroje[editovat zdroj]

Označuji šabl. {{věrohodné zdroje}}, refy 4 až 19 jsou nevěrohodné nebo velmi pochybné. Kolego Toma646 naposledy nevkládejte falešné zdroje k vlastnímu výzkum! --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 13:32 (UTC)

Dodal sem věrohodné zdroje. Ale jeden z nich sem nemoh vložit, bo ho nedovolil uložit protispamovy filtr. A k tomu VV, z těch zdrojů sem nenapsal ani jeden.--Toмa646 (diskuse) 2. 8. 2014, 16:16 (UTC)
To snad nemyslíte vážně! --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 16:40 (UTC)
@Toma646: (po E.K.) Nenapadlo Vás, že ten protispamový filtr byl spuštěn právě kvůli nevěrohodnosti webu? --Marek Koudelka (diskuse) 2. 8. 2014, 16:42 (UTC)
To mě nenapadlo, obzvlasť gdyż vypadal tak věrohodné.--Toмa646 (diskuse) 2. 8. 2014, 17:18 (UTC)
@Toma646: O jaký šlo zdroj? Vložte to prosím sem, stačí to nějak v půlce rozdělit a neměl by být problém, třeba věrohodný je, ale moc tomu nevěřím. --Marek Koudelka (diskuse) 2. 8. 2014, 17:31 (UTC)
zdrave-bydleni,zdrave,cz/geopatogenni-zony/
Šablony {{celkově zpochybněno}} a {{věrohodné zdroje}} jsem vrátil. Na stavu článku vaše editace nic nemění. --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 16:43 (UTC)
Co je na nich nevěrohodneho, dokazete to aspoň zduvodnit?--Toмa646 (diskuse) 2. 8. 2014, 17:18 (UTC)
Úplně stejný problém jako u módní diktát. Zvláště pokud říká Referenci nebylo možné vložit. To vám příjde věrohodné?? --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 17:30 (UTC)

U sporných témat jako je toto, prosím, neodstraňujte hned zpochybňující šablony. Místo toho raději jen vložte zdroje (nebo jinak patřičně upravte článek) a požádejte vkladatele šablony, případně jiného nezainteresovaného wikipedistu, aby zvážil, jestli článek už splňuje předpoklady pro odstranění šablony. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2014, 17:01 (UTC)

Obnovil jsem verzi Koheleta. Takovou snůšku nepotvrzených tvrzení (nepravd a výmyslů), která byla vydávána jako faktický stav reality, se málokdy vidí. Tímto stylem nelze psát články. Toмa646 upozorňuji, že nelze formulovat stylem: „Další nemoce může pobyt v těchto zónách vyvolat, hlavně astma, bolesti kloubů a páteře, srdeční problémy (může vést až k infarktu),“ to jsou holé nesmysly, pokud ani samotná příčina – existence geopatog. zóny, nebyla nikdy měřeními prokázána. Nedělejme z Wikipedie směs báchorek.--Kacir 2. 8. 2014, 18:11 (UTC)

Až uvidi Jimbo jak tu vseci do článku propagujou svuj nazor, přestože zdroje říkaj neco ineho, tak doufejme že ho to nezabije. :-D --Toмa646 (diskuse) 3. 8. 2014, 08:17 (UTC)

Existuje věrohodný zdroj, který tvrdí, že ženy, které obléhají kalhoty jsou čarodejnice. Myslíte, že mohu napsat do článku Angela Merkelová, že se jedná o čarodejnici? Jedudědek (diskuse) 3. 8. 2014, 10:02 (UTC)
Problém je v tom, že ten zdroj kery tuhle pitomost rika, je jen jeden, ale těch co řikaj že GPZexistuju je mnohem víc. dokonce i zpravodajske servery kere obvykle nemaj v umyslu psat blbosti.--Toмa646 (diskuse) 4. 8. 2014, 06:47 (UTC)
Jaká pitomost, šak to už je známo minimálně od raného středověku, že žena, která obléká mužský šat je ve spojení s ďáblem a patří na hranici.
Co se týká GPZ, jistě existují věrohodné zdroje, že v jejich existenci spousta lidí věří. Neexistuje však jediný zdroj, který by opravdu dokládal skutečnou existenci.
Jedudědek (diskuse) 4. 8. 2014, 07:18 (UTC)
Problém to není. Tady platí oddíl Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy, a ty jednoduše chybí. Mohou existovat tisíce stránek, kde budou lidé tvrdit, že existují geop. zóny, andělé, astrální bytosti, duchové a já nevím co ještě, ale pokud nebude podán potvrzující důkaz, pak nemůžeme o takovém jevu psát jako o realitě, ale vždy musí být zjevné, že se jedná o domněnky, názor, spekulace apod.--Kacir 4. 8. 2014, 07:13 (UTC)
Vědecke a pseudovědecke informace sem p4ísně rozdělil.--Toмa646 (diskuse) 4. 8. 2014, 08:52 (UTC)
To je asi vtip , že nějaká esoterická příručka je věrohodný zdroj:-D , to lze snad uvadat pomatenec A tvrdi ze ucinky neexistujicí jsou takove a takove .... ne takhle obecně--H11 (diskuse) 4. 8. 2014, 09:35 (UTC)

A co tady ten prvy odshora, ten by nesel pouzit? (z Bobovy odpovědi jsem se moc nedozvěděl)--Toмa646 (diskuse) 4. 8. 2014, 15:19 (UTC)

Jak jsem odpověděl na Vaší diskusní stránce, není tam nic věrohodného. Proutkařství a podobné není žádný důkaz existence geopatogenních zon. --Wikipedista:BobM d|p 4. 8. 2014, 15:23 (UTC)
Tak nadherně si se nachytal :-) tam se totiž nepíše že by protkařeni bylo dukaz GPZ. Dokonce se tam znevazuje i to proutkařenui. Cci vyjadreni od nekoho, gdo se na ten zdroj aspon podival, ne od tebe. (leda ze by ses uracil si ten zdroj prohlednut)--Toмa646 (diskuse) 4. 8. 2014, 15:37 (UTC)
První zdroj použitelný je. Uvádí absenci jakéhokoli důkazu. Pak by bylo ovšem nutné z něho do článku odfiltrovat pouze encyklopedický obsah, tj. abychom z encyklopedie nedělali Necyklopedii, když např. uvádí, že dle názorů proutkařů GZ vyhledávají kočky a vyhýbají se jim psi, podle některých zhoršují zdrav. stav, podle druhých naopak zlepšují atd.--Kacir 4. 8. 2014, 15:47 (UTC)