Dina Štěrbová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RNDr. Dina Štěrbová
Rodné jméno Margita Schochmannová
Narození 22. dubna 1940 (79 let)
Bratislava
Bydliště Olomouc ČeskoČesko Česko
Národnost slovenská
Občanství české
Alma mater Univerzita Komenského v Bratislavě
Povolání vyučující matematiky na přírodovědecké fakultě (1964–1992)
Zaměstnavatel Univerzita Palackého v Olomouci
Známá jako československá horolezkyně
Manžel(ka) Otakar Štěrba (1964–2017)
Děti syn
Web www.czechhospital.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Dina Štěrbová (* 22. dubna 1940 Bratislava), rozená Margita Schochmannová, je bývalá československá horolezkyně slovenského původu, která vylezla na dvě osmitisícovky.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narozena v roce 1940 v Bratislavě. Zde absolvovala základní školu, gymnázium a po maturitě chtěla studovat medicínu. Od roku 1958-1963 vystudovala odbornou matematiku, specializaci matematická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. V letech 1964 až 1992 vyučovala matematiku na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.[1] [2]

Její manžel byl známý zoolog, ekolog, emeritní profesor Univerzity Palackého[3] , cestovatel a spisovatel Otakar Štěrba.

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách Civetta, Torre Venezia, Piz Badile. Účastnice výpravy Haramóš 1970, Pamír - Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Nošak (7 492 m n. m.). V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedici na Manáslu, dvě účastnice této expedice (Božena Marušincová-Nývltová a Jana Koukalová) vystoupily na severní vrchol (7 056 m n. m.). V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žije v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Ne však čistě ženský, neboť s nimi vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita (ten byl celkově desetkrát na Mount Everestu).

V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II, ačkoliv výprava vedená Róbertem Gálfym neměla na výstup povolení a vedoucí s touto změnou plánu nesouhlasil. Dina Štěrbová se poté hájila tím, že získala povolení od francouzské výpravy. Dvěma pákistánským styčným důstojníkům se výstup podařilo zlegalizovat dodatečně.

V letech 1991 a 1992 se neúspěšně pokoušela o Mount Everest. V roce 1994 vedla expedici na Broad Peak. Nejprve zde na plicní edém zahynul B. Bílek, a když vyřizovala formality v Islámábádu, na hoře zahynul A. Himer, s nímž se odtrhla převěj, a výprava definitivně skončila. Naposledy se ještě pokusila zdolat Nanga Parbat.

Humanitární projekty[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 spolupracuje s Vítězslavem Dokoupilem na humanitárním projektu Czech Hospital v pákistánském Karakorumu (západní Himálaj).[4] Je to modelový projekt zlepšení životní situace v extrémních podmínkách vysokohorských himálajských vesnic. Vyvezli, postavili a od roku 2007 provozují horskou nemocnici ve vesnici jménem Arandu v údolí Basho pod ledovcem Chogo-lungma. Každým rokem zajišťují léky na roční provoz nemocnice. Udržují a rozšiřují vybavení nemocnice: EKG, ultrazvuk, kyslíková jednotka, defibrilátor, autokláv, diagnostické přístroje, mikroskop, chirurgické vybavení a počítač pro digitalizaci evidence zdravotních výkonů, evidence pacientů a vydaných léků. V roce 2010 vybudovali fotovoltaickou elektrárnu na střeše budovy a sluneční ohřev vody. Kromě zajišťování provozu samotné nemocnice Czech Hospital vybudovali záchrannou službu v podobě dvou terénních vozidel, které slouží k odvozu těžce nemocných pacientů do státní nemocnice ve Skardu. V Arandu rekonstruovali vodovodní řád včetně jímacího jezírka u pramene. Opravili 20km nejhorší části "jeepové" cesty mezi vesnicemi Arandu a Doko, zrekonstruovali tři životně důležité mosty, vybudovali tři vodovody na vysokohorských pastvinách vysoko nad ledovcem Chogo-lungma, rozšířili místní základní školu na dnešní kapacitu 100 dětí. Pro zlepšení a zmírnění dřiny darovali vesnici traktor s příslušenstvím a mlátičku, která odstranila dřinu lidí a zvířat (jaků a krav). Ve vesnici Arandu vybudovali dům (tzv. staff house) sloužící pro ubytování inspekčních lékařů případně personálu. V roce 2012 po devastujícím stržení zavlažovacího kanálu sesuvem půdy, zatrubnili jeho kritickou části v délce cca 300 m.

Od roku 2012 staví ve Skardu spolu s lokální neziskovkou ubytovací zařízení umožní cca 50. dětem z vysokohorských vesnic přístup ke vzdělání, který je zásadním momentem pro další rozvoj vesnice jako takové.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Dina Štěrbová: Čo Oju - tyrkysová hora, Olympia Praha 1988, 1. vydání, 208+48 stran, 41 000 výtisků, 27-063-88
  • Dina Štěrbová, Otakar Štěrba: Putování po kanadských řekách 1991
  • Dina Šterbová: Die Männerwelt der hohen Berge, Auensee Verlag, 1996
  • Dina Štěrbová: Svět Himálaje, CD kniha, Oberro media, 1999
  • Dina Štěrbová: Touhy a úděl: první ženy na osmitisícovkách, vydali Dina a Otakar Štěrbovi, 2014, 1. vydání, 347 stran, ISBN 978-80-904963-1-6
  • Dina Štěrbová: Tęsknota i przeznaczenie, Stapis, 2016

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dina Štěrbová na slovenské Wikipedii.

  1. Olomoucky.denik.cz: Do hor se chci vracet neustále, říká Dina Štěrbová (21. 4. 2010)
  2. Outdoorfilms.cz: Dina (Margita) Štěrbová, čestný host 11. ročníku Mezinárodního festivalu outdoorových filmů 2013. www.outdoorfilms.cz [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-15. 
  3. AGNEW, Daniel. Emeritní profesoři [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, rev. 2015-01-20 [cit. 2015-05-11]. Dostupné online. 
  4. ČSFD: Nemocnice na konci světa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivan Dieška a kol.: Horolezectvo - Encyklopédia, Šport, Bratislava, 1989 (slovensky)
  • František Kele: K trblietavým štítom Karakoramu, Slovensko a svet, Bratislava, 1991 (slovensky)
  • Milan Vranka: Od Gašerbrumu po Everest, Vranka Šport, 1996, první vydání, 148 stran, ISBN 80-96-7486-5-3 (slovensky)
  • Milan Vranka: Za výzvou velehor, Čeští horolezci na osmitisícovkách 1969-2004, Metafora, Praha, 2004, 2. doplněné vydání, 183 stran, ISBN 80-86518-91-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]