Darmstadt

Znak	Mapa

Základní data
Spolková země:	Hesensko
Rozloha:	122,23 km²
Počet obyvatel:	138.623 (30. červen 2005)
Hustota zalidnění:	1.134 obyvatel na km²
Nadmořská výška:	144 n.m.
PSČ:	64283 - 64297 (staré: 6100)
Telefonní předvolba:	06151 (Wixhausen 06150)
Poloha:	49° 52' s.š., 08° 39' v.d.
Registrační značka:	DA
Počet městských částí:	9
Adresa magistrátu:	Luisenplatz 5 64283 Darmstadt
Oficiální webové stránky:	www.darmstadt.de
Emailová adresa:	info@darmstadt.de
Politika
Primátor:	Walter Hoffmann (SPD)
Vládnoucí politické strany :	SPD a Zelení

Vědecké město Darmstadt se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko. Je to sídlo ředitelství vládního obvodu Darmstadt a okresu Darmstadt-Dieburg. Město leží v oblasti řek Rýn a Mohan a tvoří jeden z devíti městských okresů (Kreisfreie Stadt) Hesenska.

V dubnu 2005 žilo ve městě 138 628 obyvatel. Darmstadt je tak po Frankfurtu nad Mohanem, Wiesbadenu a Kasselu čtvrté největší město Hesenska. Velká města v okolí Darmstadtu jsou již zmíněný Frankfurt nad Mohanem přibližně 30 km severně a Mannheim cca. 45 km jižně.

V roce 1997 byl Darmstadtu Ministerstvem vnitra Hesenska propůjčen titul vědeckého města. Příčinou bylo založení technické university (v roce 1877) a dvou vysokých škol (Fachhochschule) s přibližně 30 000 studenty a rovněž přítomnost mnoha výzkumných institucí např. Společnost pro výzkum těžkých iontů (Die Gesselschaft für Schwerionenforschung – GSI), Evropské centrum vesmírných operací Evropské vesmírné agentury ESA atd.

Pověst Darmstadtu jako centra secese sahá do roku 1899, kdy velkovévoda Ernst Ludwig zřídil kolonii umělců na Mathildenhöhe.

Historie

Město je poprvé zmíněno v 11. století jako "Darmundestat". Městská práva mu přiznal císař Ludvík IV. Bavor v roce 1330. Město náleželo hrabatům von Katzenelnbogen; když rod v roce 1479 vymřel, přešlo do rukou landkrabat Hessensko-Darmstadtských (1567-1918.

Město na počátku 18. století přestavěl v barokním stylu francouzský architekt Louis Remy de la Fosse (1659-1726) pro Arnošta Ludvíka Hesensko-Darmstadtského (vládl v letech 1678-1739). Mezi jiným v této době (1719-1721 vznikla půvabná Oranžerie.

Ke konci 18. století žilo ve městě na 9.000 obyvatel, v průběhu 19. století jejich počet vzrostl z 10.000 na 72.000.

V průběhu 2. světové války bylo město zničeno. První alianční kobercový nálet ho zasáhl 30. června 1940, centrum města bylo téměř úplně zničeno kobercovým náletem z 11. září 1944. V důsledku náletů zahynulo 11.000 - 12.500 obyvatel.

V současnosti je Darmstadt významným vědeckým centrem díky Technické universitě (TUD).

Název "Darmstadt"

Původ slova Darmstadt je nejasný. Nejstarší zmínka o osídlení pod názvem Darmundestat pochází z 11. století, několik století poté, co bylo osídlení založeno. Vysvětlení původu jména se velmi liší. Místní tisk upřednostňuje vysvětlení, že Darmstadt zpočátku patřil Darimundu. Další odvození je od slova darre označujícím bránu nebo překážku a slova mund znamenajícím ochranu.

Třetí pokus o vysvětlení zkouší původce jména identifikovat s Darmbachem. Darmstadt by byl buďto odvozen od města na horském potoku (die Stadt am Wildbach) Dam-unda-stat nebo od města na bažinatém potoku (die Stadt am Moorbach) Darm-unda-stat.

Všechna vysvětlení mají přednosti i slabiny. Použití neznámého šlechtice Darimunda by například vedlo k jednotnému modelu, kterým by se dalo vysvětlit založení osídlení Bessungen (dříve Bezcingon). To pochází přibližně ze stejné doby a mohlo být založeno lidmi, kteří následovali šlechtice Bezza.

Pro odvození od Darmbachu hovoří například volba názvu nedaleko ležícího města Frankfurt nad Mohanem. Jednoznačně proti svědčí fakt, že označení Darmbach pochází pravděpodobně z 17. nebo z 18. století.

Poloha a obyvatelstvo

Městské části a obyvatelstvo

Darmstadt je tvořen z devíti městských částí. Statisticky je rozdělen do oblastí (Statistische Bezirke), které jsou označeny čísly. Pět městských částí se počítá k vnitřnímu městu (oblasti 100 až 500) a čtyři k vnějšímu (oblasti 600 až 900). Městské části jsou následující:

Číslo	Název	Počet obyvatel ¹	Poznámka
100	Darmstadt-Mitte	16.626	mimo jiné s Stadtzentrum a Eichbergviertel
200	Darmstadt-Nord	27.713	mimo jiné s Johannes-, Martinsviertel a Waldkolonie
300	Darmstadt-Ost	12.768	mimo jiné s Mathildenhöhe a Woogsviertel
400	Bessungen	12.680	začleněno 1. dubna 1888
500	Darmstadt-West	14.631	mimo jiné s Heimstättensiedlung a Europaviertel
600	Arheilgen	16.468	začleněno 1. dubna 1937 ²
700	Eberstadt	21.734	začleněno 1. dubna 1937 ²
800	Wixhausen	5.733	začleněno 1. dubna 1977
900	Kranichstein	10.750	—

¹ Stav: 31. Prosince 2005
² Díky začlenění Arheilgen a Eberstadt 1. dubna 1937 patří Darmstadt mezi velkoměsta .

Vývoj počtu obyvatel

Rok	Počet obyvatel
1570	1.220
1676	1.790
1772	9.800
1816	15.391
03.12.1846	26.300
03.12.1861	28.526
03.12.1864	29.225
01.12.1871	33.800
01.12.1875	37.273
01.12.1880	41.199
01.12.1885	43.146
01.12.1890	55.883

Rok	Počet obyvatel
02.12.1895	63.168
01.12.1900	72.381
01.12.1905	83.123
01.12.1910	87.089
01.12.1916	71.410
08.10.1919	82.367
16.06.1925	89.465
16.06.1933	93.222
17.05.1939	115.196
31.12.1945	69.539
13.09.1950	94.788
25.09.1956	123.306

Rok	Počet obyvatel
06.06.1961	136.412
31.12.1965	140.066
27.05.1970	141.224
31.12.1975	137.018}
31.12.1980	138.201
31.12.1985	134.181
25.05.1987	134.272
31.12.1990	138.920
31.12.1995	138.980
31.12.2000	138.242
31.12.2005	139.103
31.12.2007	141.058

Výsledek sčítání lidu barevně podložen
Podíl cizinců je 16,6 %

Instituty a výzkumné úřady

Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity (EUMETSAT)
Evropská kosmická agentura - Řídicí středisko (ESOC)
Společnost pro výzkum těžkých iontů - Die Gesellschaft für Schwerionenforschung (GSI). Zde byl roku 1994 objeven nový prvek, v roce 2003, pojmenovaný po Darmstadtu darmstadtium.

Kultura a sport

Od roku 1946 se zde konají Kursy nové hudby, které měly zásadní vliv na vývoj poválečné avantgardy. Zúčastnili se jich m.j. Edgar Varèse, Pierre Boulez, Bruno Maderna, Karlheinz Stockhausen a jiní vrcholní představitelé soudobé hudby.