Choulostice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChoulostice
alternativní popis obrázku chybí
Choulostice Aeschynomene americana
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusDalbergieae
Rodchoulostice (Aeschynomene)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vodní druh Aeschynomene fluitans

Choulostice[1] (Aeschynomene) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to bylinykeře se zpeřenými listy, s drobnými žlutými až oranžovými květy a poltivými plody. Jsou rozšířeny v počtu asi 150 druhů v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy poskytují jedno z nejlehčích dřev světa, jiné jsou používány jako krmivo a zelené hnojení nebo jako krycí či okrasné rostliny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Choulostice jsou vzpřímené nebo plazivé byliny, polokeře a keře, výjimečně popínavé rostliny nebo stromy až do 10 metrů výšky. Stonky jsou často duté. Listy jsou lichozpeřené nebo sudozpeřené, střídavé nebo ve svazečcích, s krátkým řapíkem a složené z 1 až 40 párů drobných, celokrajných nebo zubatých, vstřícných až střídavých lístků. Květy jsou oranžové nebo žluté, řidčeji bílé či purpurové, často červeně žíhané, drobné až středně velké (asi 5 až 25 mm dlouhé), uspořádané nejčastěji v řídkých úžlabních hroznech či latách. Kalich je krátký, zvonkovitý, zakončený 5 zuby, někdy dvoupyský. Pavéza je různých tvarů, nejčastěji okrouhlá a na vrcholu vykrojená. Křídla jsou obvejčitá až podlouhlá a asi stejně dlouhá jako pavéza, člunek je prohnutý. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré nebo dvoubratré, srostlé po 5 do dvou skupin. Semeník je čárkovitý, přisedlý až stopkatý a obsahuje 2 až mnoho vajíček. Čnělka je zahnutá, zakončená drobnou bliznou. Plody jsou dlouze stopkaté až téměř přisedlé, oválné až dlouhé a úzké. Plody jsou nepukavé nebo výjimečně pukající pouze spodním švem, poltivé, rozpadající se na 2 až 18 jednosemenných dílů. Semena jsou drobná, ledvinovitá, hladká a lesklá, světle hnědá až černá.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod choulostice zahrnuje asi 150 až 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Největší druhové bohatství je v Americe. V Evropě se žádný druh tohoto rodu nevyskytuje.[3][5][6]

Asi polovina druhů tohoto rodu jsou hygrofyty, rostoucí na vlhkých místech a bažinách, zaplavovaných územích, rýžových polích a podobně. Jiné druhy rostou např. v suchých pustinách, na savanách, kamenitých svazích nebo na písčitých plážích.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy choulostic, zejména Aeschynomene americana a A. indica, jsou využívány jako kvalitní krmivo a zelené hnojení. Druh A. americana je na Jávě široce využíván jako krycí rostlina na plantážích teaku. Nemnohé druhy Aeschynomene s nápadnějšími květy jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Druh A. elaphroxylon s hrozny nápadných žlutooranžových květů je pěstován v Malajsii a Jižní Americe na březích vodních toků. Některé druhy jsou pěstovány jako důležité krmivo v oblastech s neúrodnými písčitými půdami. Africký druh A. elaphroxylon a asijský A. aspera poskytují bělavé, měkké, lehké a houbovité dřevo využívané k výrobě přileb, papíru a ozdobných předmětů, známé jako ambatch. Je to jedno z nejlehčích známých dřev, srovnatelné s balsou (hustota je 110 až 190 kg/m2. Dřevo kubánského druhu A. aspera má dokonce hustotu jen okolo 40 kg/m2 a slouží místně k výrobě plováků, sítí na ryby, sandálů, přileb, raftů a kánoí. Místně jsou jako zelenina konzumovány mladé výhonky A. fluitans.[2] Druh A. indica je využíván v medicíně.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. (anglicky) 
  3. a b c REN, Sa; SALINAS, A.D. Flora of China: Aeschynomene [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  5. International Legume Database: Aeschynomene [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]