Chocholatka zanzibarská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxChocholatka zanzibarská
alternativní popis obrázku chybí
Chocholatka zanzibarská (Cephalophus adersi)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď turovití (Bovidae)
Rod chocholatka (Cephalophus)
Binomické jméno
Cephalophus adersi
Thomas, (1834)
Rozšíření chocholatky zanzibarské
Rozšíření chocholatky zanzibarské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chocholatka zanzibarská (Cephalophus adersi) je jednou z nejmenších a nejvýrazněji zbarvených chocholatek. Tento plachý, africký přežvýkavý sudokopytník je z celého rodu Cephalophus nejvíce ohroženým druhem. Je považována za jednu z nejhezčích antilop.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tato zvířata žijí pouze na ostrově Zanzibar (svahilsky Unguja) u pobřeží Tanzanie a v malém počtu i na africkém kontinentu na pobřeží Keně. Na Zanzibaru se vyskytují v jižní a východní části ostrova a jsou rozdělená do třech oddělených populací, severní v oblasti Kiwengwa, jižní v Mtende a střední v Jozani-Chwaka Bay. Jsou tam suché křovinaté lesy rostoucích na korálovitém podkladu, kde nejvyšší stromy dorůstají do výšky jen 10 m, s množstvím otevřených skalnatých plošin. Jsou to území dlouhodobě suchá, bezvodá a zvířata tam přesto vydrží po dlouhou dobu bez pití.

V Keni se vyskytují ve stále se snižujícím počtu v národním parku Arabuko Sokoke rozkládajícím se asi 100 km severně od druhého největšího města Mombasy a v roce 2011 bylo několik jedinců spatřeno i v severněji položených rezervacích Boni a Dodori. Jejich areály se nacházejí ve starých, špatně prostupných, vysokých, pobřežních keřovitých porostech tvořených převážně hustými cynometrami. V minulosti tyto antilopy žily ještě na ostrovech Pemba u pobřeží Tanzanie a Funzi u břehů Keně, na obou je zlikvidovali domorodci a zdivočelí psi.

Po několika neúspěšných pokusech se podařilo v roce 2000 vysadit několik párů chocholatek zanzibarských na 70 km od Zanzibaru vzdálený soukromý ostrov Chumbe, na který je vstup zakázán a okolo byl vyhlášen první tanzanský mořský národní park. Je to pokus o založení náhradní populace, neboť původní není daleko zániku. V roce 2005 bylo na malý ostrov Mnemba kde již žijí antilopky pižmové, vzdálený asi 5 km od ostrova Zanzibaru, přesídleno šest jedinců. Jeden z nich, vystresovaný převozem, ihned po vypuštění vběhl do moře a utopil se, zbytek přepravu přežil a zabydlel se. Jsou to zvířata velice citlivá na stres, odchyt málo kdy přežijí a v zajeti nejsou chována.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chocholatka zanzibarská je malá a podsaditá, přizpůsobena pohybu v hustém lesním podrostu, samec i samice jsou stejně velcí i zbarvení. Bývá dlouhá od 66 do 71 cm, vysoká 30 až 32 cm a váží od 7 do 12 kg, její krátký ocas zakončený bílých chomáčkem je dlouhý 9 až 12 cm. Má poměrně krátké a tenké přední nohy a silné zadní se široce rozevíratelnými prsty umožňující pohyb po močálovité půdě. Její měkká, až hedvábná srst je většinou žlutohnědá, na krku lehce šedivá, zadní partie a přední i zadní nohy mají načervenalou barvu a nad kopyty bílé a černé skvrny. Nejzřetelnějším poznávacím znamením je bílý pruh přes záda a břicho. Čenich je špičatý, vpředu zakončený nozdrami a širokými ústy, mají vystouplé pachové žlázy pod očima a 8 cm dlouhé uši. Obě pohlaví jsou vybavena krátkými, dozadu směřujícími rohy dlouhými asi 5 cm, u samců bývají o něco delší. V případě pocitu ohrožení vydávají frkavé zvuky.

Na hlavě mezi ušima mají typický chomáč srstí, odtud pochází české rodové jméno "chocholatka", z řečtiny vzniklo vědecké rodové jméno Cephalophus (na hlavě "kephalé" mají hřeben "lophus"). Druhové jméno aders poskytl na Zanzibaru působící zoolog W. Mansfield Aders.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je denní typ, hlavní období jejich aktivity probíhá v denní době. Nejčilejší jsou od rozbřesku do 11 hodin, pak odpočívají a přežvykují, opět se pasou od 15 hodin do soumraku. Konzumují trávu, listy, mladé výhonky, pupeny, květy, semena i plody. Převážně se živí rostlinami druhů Canthium, Cassytha, Ficus, Grewia, Guettarda, Mimusop, Mystroxylon, Suregada, Polyspheria, Tetracera a plody stromů eben, kasinie a tomel, které s korun shazují opice kočkodani diadémoví (Cercopithecus mitis) a guerézy zanzibarské (Piliocolobus kirkii) nebo ptáci, tehdy na lahůdky čekají pod stromy ve skupinkách.

Mnohé chocholačky příležitostně sežerou také hmyz a drobné obratlovce, u zanzibarské to není potvrzeno.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Bývají viděny pást se jednotlivě, v páru nebo v páru s mládětem. Svá malá území si označují černým lepkavým sekretem z pachových žláz na tváří a trusem, spory o území nebyly pozorovány. Samice se páří v období mezi červnem a listopadem a rodí jedno mládě, které po několik prvních týdnů života zůstává ukryto v podrostu. Jsou to ostražitá zvířata s velmi dobrým sluchem a hbitě reagují na hluk, po kterém rychle vklouznou do houští. Proto není o průběhu jejich rozmnožování, vzájemných vztazích či délce života mnoho vědomostí.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Někdy žiji na společném prostoru s velikostně i barvou podobnými chocholatkami červenými (Cephalophus natalensis) a antilopkami pižmovými (Neotragus moschatus), tyto však nemají vzadu charakteristický bílý pruh. Vzájemně se tolerují, ale nestýkají se.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Chocholatka zanzibarská je v Keni i na Zanzibaru chráněným druhem, její ochrana se však těžce prosazuje. Domorodci tradičně všechny druhy chocholatek loví pro maso a pěknou kůži a na území kde žijí se i přes zákaz těží dřevo a mýtí lesy za účelem získání zemědělské půdy nutné k obživě. Nejchudší lidé v lese těží palivové dříví na prodej, což bývá jejich jediný zdroj příjmů. Životní prostor zvířat se stále zmenšuje a fragmentuje, snižuje se tak možnost k páření nepříbuzných jedinců a zachování genetické rozmanitosti.

Přestože již dlouho existují zákony k jejich úplné ochraně, nejsou účinně vynucovány. Do osvobození v roce 1964 (kdy odešli britští kolonialisté) byl jejich lov řízen a kontrolován, pak nová vláda neměla prostředky k prosazení předpisů o ochraně zvěře. Teprve v roce 1994 byly učiněny prvé pokusy o regulaci, která se jen těžce uskutečňuje. Lov tak stále zůstává nejvážnější hrozbou pro budoucí existenci chocholatky zanzibarské. Ostrov Zanzibar je přelidněn, rozmáhá se tam turistika a není dost prostoru pro divoká zvířata. Kromě lidí jsou hlavní nepřátele levharti a krajty, jakož i volně pobíhající psi.

V roce 1982 byl jejich počet na Zanzibaru odhadován okolo 5000 a v roce 1999 jen 640 zvířat. Novější informace o počtech nejsou, předpokládá se však, že i nadále klesají. Podle IUCN jsou chocholatky zanzibarské považované za nejvíce ohrožený druh chocholatek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • LUPTÁK, Peter. Vzácní savci Zanzibaru 2. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2009 [cit. 27.02.2017]. Čís. 1, s. 42-43. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky) 
  • FISKE, Aviva. The Cephalophus adersi of Mnemba Island, Zanzibar: A Study of the Behavior and Diet of a Critically Endangered Species [online]. University of California, Davis, CA, USA, rev. 2011 [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  • ARKive: Cephalophus adersi [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FINNIE, D. Coleman. IUCN Red List of Threatened Species: Cephalophus adersi [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2016 [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Foto chocholatky zanzibarské