Činčila

Činčila
	Činčila vlnatá v ZOO Wroclaw
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	hlodavci (Rodentia);
Čeleď	činčilovití (Chinchillidae);
Rod	činčila (Chinchilla);
	Areál rozšíření Areál rozšíření tmavě zeleně– činčila vlnatá (Chinchilla lanigera); světle zeleně – činčila krátkoocasá (Chinchilla brevicaudata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Činčila (Chinchilla) je rod hlodavců z čeledi činčilovití (Chinchillidae). Původně pochází z jihoamerických And. Jejich teritorium se táhlo od Talca (v Chile) podél pobřeží na sever až do Argentiny, Bolívie a Peru. Činčily vlnaté (Chinchilla lanigera) žily v jižní části tohoto rozsáhlého území, činčily krátkoocasé (Chinchilla brevicaudata) v severní části; jejich teritoria se pravděpodobně setkávala v oblasti Potrerillos.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Činčila dorůstá v dospělosti délky těla 25 – 35 cm, délky ocasu 15 – 20 cm a hmotnosti 400 – 600 gramů. Barva srsti je světle až tmavě šedá. Délka života se v přírodě pohybuje mezi 10 až 14 lety, v zajetí se dožívá při dobré péči klidně i 15 až 18 let ale jsou i výjimky, kdy činčily žijí 20 let. V přírodě mívá činčila 1–3 vrhy po 1–6 mláďatech. Březost trvá 111–113 dní, mláďata se rodí značně vyvinutá – hned po narození vidí a jsou osrstěná. Pohlavně dospívají v 5. až 6. měsíci.

Druhy činčil[editovat | editovat zdroj]

Oba druhy činčil rodu Chinchilla jsou v současnosti vedeny na Červeném seznamu IUCN jako ohrožené.^[1]^[2]

Činčila krátkoocasá (Chinchilla chinchilla) žije v nadmořských výškách 3000–6000 m v severní Argentině a Chile, pravděpodobný je i výskyt v Bolívii.^[1]

Činčila vlnatá, též činčila dlouhoocasá (Chinchilla lanigera) byla ve volné přírodě již téměř vyhubena. Obývá nadmořské výšky 400–1650 m ve střední Chile. V současnosti jsou známy pouze dvě oddělené populace, asi 250 km od sebe vzdálené. Jedna z nich se nachází v Reserva nacional Las Chinchillas (Národní rezervaci činčil) poblíž města Auco a v jejím okolí.^[2]

Domestikace[editovat | editovat zdroj]

Jako kožešinové zvíře lovili činčily již Inkové.^[3] Od 18. století se pak datuje vzestup zájmu o činčilí kůže v Evropě, což vedlo k nekontrolovatelnému lovu a přivedlo činčily téměř až na pokraj vyhubení.^[3] Ve 20. století se však podařilo zvládnout chov v zajetí, který poptávku po kůžích dokázal z velké části pokrýt.^[3] I přesto činčily stále patří mezi ohrožené druhy. V současnosti jsou činčily chovány i jako domácí mazlíčci, jejich chov je však náročnější něž u běžných hlodavců jako třeba morčat.^[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ROACH, N.; KENNERLEY, R. Chinchilla chinchilla [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016-03-01 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ROACH, N.; KENNERLEY, R. Chinchilla lanigera [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2015-10-31 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ČERVENÁ, Alena; ANDĚRA, Miloš, a kol. Domácí zvířata. Praha: Albatros, 2001. (Svět zvířat; sv. XII). ISBN 80-00-00974-9. S. 70.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu činčila na Wikimedia Commons
Taxon Chinchilla ve Wikidruzích

[IUCN_CHCH-1] ROACH, N.; KENNERLEY, R. Chinchilla chinchilla [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016-03-01 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky)

[IUCN_CHL-2] ROACH, N.; KENNERLEY, R. Chinchilla lanigera [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2015-10-31 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky)

[SZ-3] ČERVENÁ, Alena; ANDĚRA, Miloš, a kol. Domácí zvířata. Praha: Albatros, 2001. (Svět zvířat; sv. XII). ISBN 80-00-00974-9. S. 70.

[1]

[2]

[3]