Céline Naefová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Céline Naef)
Céline Naefová
Céline Naefová ve Wimbledonu 2023
Céline Naefová ve Wimbledonu 2023
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození25. června 2005 (18 let)
Místo narozeníFeusisberg, Švýcarsko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek242 989 USD
Dvouhra
Poměr zápasů82–33
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění121. místo (16. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2024)
French Open1. kolo kvalifikace (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open2. kolo kvalifikace (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–15
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 3 ITF
Nejvyšší umístění262. místo (4. března 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240304a4. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Céline Naefová (* 25. června 2005 Feusisberg, Schwyz) je švýcarská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2023 na 121. místě a ve čtyřhře v březnu 2024 na 262. místě.[2]

V juniorském tenisu si zahrála finále čtyřhry French Open 2022. S Češkou Nikolou Bartůňkovou v něm podlehly české dvojici Lucie Havlíčková a Sára Bejlek.[3] V červenci 2022 pak podlehla Andořance Jiménezové Kasintsevové ve finále juniorského mistrovství Evropy v Klostersu.[4] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v prosinci 2022 na 4. místě.[1]

Ve švýcarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. Ve dvouhře základní skupiny proti Česku podlehla Lindě Noskové. Švýcarky prohrály 0:3 na zápasy.[5][6] Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[7]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V dětství ji trénovala Melanie Molitorová, matka Martiny Hingisové.[8]

Hlavní soutěž na okruhu ITF si poprvé zahrála v červnu 2021, když na turnaj v Klostersu, dotovaný 25 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Ve třetím kole podlehla Němce Sině Herrmannové z páté stovky žebříčku. Výkonnostní růst učinila mezi zářím 2022 a červnem 2023. V tomto období zaznamenala zápasovou bilanci 47–10, v jejímž rámci vyhrála tři singlové a dva deblové turnaje ITF. Bodový zisk ji posunul z 904. až na 165. místo žebříčku WTA, které jí poprvé patřilo v závěru června 2023.[8]

Na okruhu WTA Tour debutovala v sedmnácti letech na travnatém Libéma Open 2023 v 's-Hertogenboschi. Na úvod vyřadila 42letou americkou veteránku Venus Williamsovou, přestože ztratila úvodní sadu.[9] Do prvního kariérního čtvrtfinále prošla přes další zástupkyni amerického tenisu, Caty McNallyovou ze sedmé světové desítky, než ji stopku vystavila nejvýše nasazená světová čtrnáctka Veronika Kuděrmetovová.[10][8] Po časném vyřazení v úvodní fázi kvalifikace French Open 2023 s Američankou Elizabeth Mandlikovou prožila premiéru v hlavní grandslamové soutěži ve Wimbledonu 2023. V závěru tříkolové kvalifikace zdolala Ukrajinku Dajanu Jastremskou. Na úvod wimbledonské dvouhry však nenašla recept na světovou třiadvacítku Anastasiji Potapovovou.[11][12][1]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 2. prosince 2023 Andorra la Vella, Andorra tvrdý (h)   Erika Andrejevová Maďarsko Tímea Babosová
Spojené království Heather Watsonová 		6–2, 6–1

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (6 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. březen 2022 Monastir, Tunisko tvrdý Německo Lara Schmidtová 3–6, 6–2, 7–5
2. říjen 2022 Reims, Francie tvrdý (h) Francie Manon Léonardová 6–2, 6–7(3–7), 6–3
3. říjen 2022 Cherbourg-en-Cotentin, Francie tvrdý (h) Španělsko Irene Burillo Escorihuelová 3–6, 7–5, 6–2
4. leden 2023 Loughborough, Velká Británie tvrdý (h) Spojené království Eliz Maloneyová 6–0, 6–4
5. leden 2023 Porto, Portugalsko tvrdý (h) Itálie Lucrezia Stefaniniová 6–2, 6–4
6. září 2023 Féminin Le Neubourg, Francie tvrdý   Alina Kornějevová 4–6, 6–2, 7–6(9–7)

Čtyřhra (3 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2022 Reims, Francie tvrdý (h) Slovensko Irina Balusová Francie Mallaurie Noëlová
Francie Margot Yerolymosová 		6–2, 6–0
2. únor 2023 Porto, Portugalsko tvrdý (h) Belgie Yanina Wickmayerová Francie Alice Robbeová
Chorvatsko Tara Würthová 		6–1, 6–4
3. únor 2024 Porto, Portugalsko tvrdý (h) Maďarsko Anna Bondárová Portugalsko Francisca Jorgeová
Portugalsko Matilde Jorgeová 		6–4, 3–6, [11–9]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2022 French Open antuka Česko Nikola Bartůňková Česko Lucie Havlíčková
Česko Sára Bejlek 		3–6, 3–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Céline Naef na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Céline Naefová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231108a8. listopadu 2023
  2. ↑ Céline Naefová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240304a4. března 2024
  3. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vítězkou Roland Garros je opět česká juniorka! 17letá Havlíčková ovládla dvouhru i čtyřhru. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ ARBENZ, Anouk. Céline Naef holt in Klosters Silbermedaille. March24 [online]. Portal24, 2026-07-25 [cit. 2023-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-05. (německy) 
  5. ↑ Naef: I may have lost but my debut was a magical moment. Billie Jean King Cup [online]. 2023-11-07 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Nosková: První výhru si vždycky pamatujete. Pořád jsem věřila, že dokážu zápas otočit. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-11-08 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Céline Naefová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231110a10. listopadu 2023
  8. ↑ a b c MACPHERSON, Alex. Wimbledon 2023's Grand Slam debuts: Stevanovic, Naef, Bai and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-01 [cit. 2023-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-01. (anglicky) 
  9. ↑ With Serena on hand, Venus falls to Naef in 's-Hertogenbosch opener. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-13 [cit. 2023-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  10. ↑ NET, Denise van der. Kudermetova and Hruncakova final semi-finalists. libema-open.nl [online]. Libéma Open, 2023-06-16 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Tennis, WTA – Wimbledon 2023: Potapova eliminates Naef. Tennis Majors [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Celine Naef Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Céline_Naefová&oldid=23843773“