Betlémská kaple na Žižkově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Betlémská kaple na Žižkově
Betlémská kaple na Žižkově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Betlémská kaple na Žižkově
Betlémská kaple na Žižkově
Architektonický popis
Stavební sloh kubismus
Výstavba 1913
Odkazy
Kód památky 41352/1-2054 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Betlémská kaple na Žižkově na historické pohlednici před dostavbou zvonice
Betlémská kaple na Žižkově

Betlémská kaple na Žižkově je kostelem sboru Českobratrské církve evangelické. Kaple se nachází v Prokopově ulici uvnitř bloku činžovních domů.

V roce 1911 filiální sbor zakoupil dům v Prokopově třídě. Stavbu kaple zadal v roce 1912 firmě Matěje Blechy. Autorem projektu je s největší pravděpodobností architekt Emil Králíček, který v té době pracoval v Blechově projekčním ateliéru. Stavba kombinuje prvky kubismu a pozdní secese. Souhlas se stavbou byl vydán 21. června 1913. Stavba byla otevřena slavnostním shromážděním dne 29. června 1914. Náklady na stavbu činily 46 000 korun rakouských.

Protože stavba stojí na místě jámy po těžbě písku, která byla zavezena sutinami z pražské asanace, musela být pod stavbou položena betonová základová deska.

Roku 1928 došlo k dostavbě kanceláří. V roce 1938 darovali evangelíci ze švýcarské obce Balgach žižkovskému sboru zvon. Proto byla podle projektu architekta Bohumíra Kozáka přistavěna zvonice a sakristie, nazvaná Švýcarská síň.

Členy zdejšího sboru byli Petr Fafek s manželkou Liboslavou a dcerami Relou a Líbou. Petr Fafek, pomocník výsadku Anthropoid, krátce po atentátu na Heydricha zvažoval přesun parašutistů do podzemí zdejšího kostela. Myšlenka byla brzo opuštěna, neboť kostel, obklopen blízkou zástavbou, je příliš na očích.[1] Spolu s dalšími pomocníky a příbuznými parašutistů byl Petr Fafek s celou rodinou popraven 24. října 1942 v Mauthausenu. Pamětní deska rodiny Fafkovy je umístěna ve vstupu do kaple.[2]

V době asanace Žižkova v sedmdesátých létech 20. století bylo plánováno, že bude stavba zničena, ale tehdejší farář František Potměšil dosáhl v roce 1975 prohlášení stavby za kulturní památku[3] a tím její záchrany před zbouráním. V roce 1992 byla provedena v interiéru malba studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která zdůrazňuje kubistický duch stavby. Generální oprava kaple proběhla v letech 1996–2006.

Ve svých počátcích využívala Betlémskou kapli skupina The Plastic People of the Universe. Kromě náboženských účelů je kaple využívána i jako koncertní síň a charitativní centrum.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SÝS, Karel. Akce Heydrich : příliš mnoho otazníků--. Mnichovice: BVD, 2008. 231 s. ISBN 978-80-87090-15-2. Kapitola Když zavítá máj, lásky čas, s. 56–58. 
  2. Josef Kareš; Jiří Porteš. Pamětní deska rodina Fafkova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-25]. Identifikátor záznamu 153462 : Betlémská kaple. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Šmíd. Obnova Betlémské kaple na Žižkově. Radniční noviny Prahy 3. 2005, čís. 6. 
  • David Macháček. Jiná Betlémská kaple. Hospodářské noviny [online]. 2009-10-21 [cit. 2011-04-14]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]