Petr Fafek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Fafek
Narození30. června 1893 nebo 30. července 1893
Dušníky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 49 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěKolínská ulice 1718/11; Praha – Vinohrady;
Povoláníúčetní
ZaměstnavateléČeskoslovenský červený kříž; Ústřední svaz Masarykovy ligy proti tuberkulóze
Domovské městoPraha
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
ChoťLiboslava Fafková
DětiLiboslava Fafková mladší
Rela Fafková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Petr Fafek s manželkou Liboslavou

Petr Fafek (30. června 1893, Dušníky[1] (dnes Rudná) – 24. října 1942, Mauthausen) byl italský legionář, účastník II. odboje a podporovatel výsadku ANTHROPOID popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina a povolání[editovat | editovat zdroj]

Petr Fafek se narodil 30. června 1893. Za první světové války byl příslušníkem československých legií na italské frontě.[2] Po první světové válce zastával funkci vrchního účetního v ústředí Československého červeného kříže a byl též vedoucím účtárny na Ústředním svazu Masarykovy ligy proti tuberkulóze.[2] Byl věřícím církve Českobratrské evangelické. Byl ženat, jeho manželka se jmenovala za svobodna Liboslava Jiránková (* 10. října 1892, Praha). Manželé Fafkovi spolu měli dvě dcery – starší Relu (* 30. června 1920, Praha) a mladší Liboslavu (* 12. prosince 1922). Rodina bydlela na Vinohradech v Kolínské ulici 1718/11,[3] kde je dnes (rok 2022) na domě umístěna pamětní deska připomínající popravu celé rodiny.[4]

Odbojová činnost[editovat | editovat zdroj]

Již v době krátce po nastolení Protektorátu Čechy a Morava byl činný v domácím protiněmeckém odboji[2] a stal se spolupracovníkem Ústředního vedení odboje domácího. Petr Fafek patřil do okruhu osob kolem starosty sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy Jana Zelenky-Hajského a předsedy starších české pravoslavné církve Jana Sonnevenda.[2] Celá rodina Fafkových se podílela na přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na jaře roku 1942 rodina poskytla ve svém vinohradském bytě úkryt parašutistům operace Anthropoid (konkrétně Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi), chystajícím se na atentát na Reinharda Heydricha ve svém bytě v Kolínské ulici na pražských Vinohradech.

Atentát[editovat | editovat zdroj]

A byl to právě Petr Fafek, kdo doporučil Janu Zelenkovi-Hajskému jako možný úkryt parašutistů chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[2] Po úspěšném provedení atentátu se Jozef Gabčík s Janem Kubišem a dalšími československými parašutisty ukrývali v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě, kde je rodina Fafkových pomáhala zásobovat potravinami a dalším materiálem. Všem se stala osudnou zrada Karla Čurdy, po které následovala vlna zatýkání spolupracovníků a jejich rodinných příslušníků.

Zatýkání, výslechy, věznění, ...[editovat | editovat zdroj]

Jozef Gabčík s ostatními padl 18. června 1942 v chrámu Cyrila a Metoděje, Petr Fafek byl spolu s manželkou a dcerami zatčen 22. června 1942 gestapem. Všichni byli vězněni nejprve v Praze a poté v Malé pevnosti Terezín. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, dne 23. října 1942 převezeni do koncentračního tábora Mauthausen a o den později zastřeleni společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce.[2]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Petra Fafka s jeho rodinou v Kolínské ulici v Praze 3
  • Pamětní deska na domě na adrese Praha 3, Kolínská 1718/11 byla odhalena 6. května 1951. Na desce je nápis: Z TOHOTO DOMU BYLI NACISTY ODVLEČENI / PETR FAFEK S MANŽELKOU LIBĚNOU / A S DCERAMI RELOU A LIBĚNOU / VŠICHNI BYLI POPRAVENI 24.X.1942 / V KONCENTR. TÁBOŘE MAUTHAUSENU / PRO UKRÝVÁNÍ PARAŠUTISTŮ / GABČÍKA A KUBIŠE // ČEST JEJICH PAMÁTCE![4]
  • Pamětní deska rodiny Fafkovy (odhalena po 2. sv. válce farářem Kristianem Pavlem Lanštjákem) je umístěna v žižkovské Betlémské kapli. Na této pamětní desce je nápis: Boj výborný bojoval jsem ... II.K.TIM.4,7. // PETR * 1893 / LIBOSLAVA / roz. Jiránková * 1892 / RELA * 1920 / LIBOSLAVA * 1921 / FAFKOVI / † V MAUTHAUSENU / 24. X. 1942 / Památce / svých věrných členů // Nedělní škola / a kruh sester.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu [online]. web: Ebadatelna cz (farnost Hořelice) [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. Kapitola Petr Fafek (* 30. 7. 1893, Dušníky u Roudnice nad Labem), s. 20. 
  3. DVOŘÁK, Jan. Ze Žižkova do zatáčky smrti. Radniční noviny: Listy městské části Praha 3. 2017, roč. 26, čís. 06, s. 23. 
  4. a b Josef Kareš; Jiří Porteš. Pamětní deska rodina Fafkova [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz) [cit. 2018-10-18]. Pamětní deska byla odhalena 6. května 1951; Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-38334. Dostupné online. 
  5. ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. Kapitola Poválečné odhalení pamětní desky rodině Fafkových farářem K. P. Lanštjákem v žižkovské Betlémské kapli, s. 45. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Fafek na Wikimedia Commons
  • KALUS, Pavel. Evangelická rodina Fafkova pomáhala ukrývat parašutisty Gabčíka a Kubiše [online]. web: Rozhlas cz, 2017-05-06 [cit. 2022-06-15]. (článek na stránkách Českého rozhlasu, 2017). Dostupné online. 
  • JINDRA, Martin. Věřící rodina Fafkova [online]. web: Český bratr cz, 2013-01-11 [cit. 2022-06-15]. (Martin Jindra, Ústav pro studium totalitních režimů; článek na stránkách Českobratrské církve evangelické, 2013); „Český bratr“, ročník: 2013, číslo: 1, strany: 31–33. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-17.