Přeskočit na obsah

Bartošovická vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bartošovická vrchovina
Hřeben Bartošovické vrchoviny u Zaječin
Hřeben Bartošovické vrchoviny u Zaječin

Nejvyšší bod704[1] m n. m. (bezejmenný vrchol)
Poznámkaznámější jako Žamberské lesy

Nadřazená jednotkaOrlické hory / Mladkovská vrchovina
Sousední
jednotky
Pastvinská vrchovina, Deštenská hornatina, Podorlická pahorkatina, Bystřické hory

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíDivoká Orlice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bartošovická vrchovina je geomorfologický okrsek Mladkovské vrchoviny potažmo Orlických hor nacházející se na jihovýchodním okraji Královéhradeckého kraje.[2]

Geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Bartošovická vrchovina tvoří nejnižší část hlavního hřebenu Orlických hor. Nachází se v prostoru jihovýchodně od jeho pomyslného středu. Na severozápadě rozhraní vrchoviny a sousedního celku Orlických hor Deštenské hornatiny probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic a dále na východ podél Bartošovického potoka do místa jeho soutoku s Divokou Orlicí. Ta poté na východě tvoří hranici vrchoviny s Bystřickými horami a na jihovýchodě v prostoru Zemské brány s dalším návazným celkem Orlických hor Pastvinskou vrchovinou. Bartošovická a Pastvinská vrchovina tvoří dohromady vrchovinu Mladkovskou. Jihozápadní svahy Bartošovické vrchoviny spadají do Podorlické pahorkatiny.[3]

Prostor Bartošovické vrchoviny je spíše známější pod názvem zdejšího polesí jako Žamberské lesy.[4]

Významné vrcholy

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní hřeben vrchoviny nevykazuje velká převýšení a proto jednotlivé vrcholy, jejichž nadmořská výška se pohybuje mezi 600 a 700 metry, nejsou pro své okolí příliš dominantní. Nejvyšším bodem je v rámci hřebenu nevýrazná vyvýšenina s výškou 704 metrů v blízkosti hranice vrchoviny s Deštenskou hornatinou. Dalším a jediným pojmenovaným vrcholem je Přední kopec (679 m).[5]

Celý prostor Bartošovické vrchoviny patří do povodí Divoké Orlice, která ji z východu obtéká.

Hřeben vrchoviny je porostlý souvislým pásem hospodářského lesa, nižší partie svahů jsou pokryty loukami.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Východní polovina vrchoviny je součástí CHKO Orlické hory.[6] Prostor Zemské brány na jejím jihovýchodním okraji nese status přírodní rezervace a pod východním svahem dotyčného vrchu se nachází přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem.[7]

Komunikace

[editovat | editovat zdroj]

Prostor vrchoviny je obsluhován sítí lesních cest různé kvality, přičemž ty vhodné pro běžnou silniční dopravu jsou uzavřeny závorami. Napříč hřebenem přibližně v jeho polovině prochází jediná silnice z Bartošovic do Kunvaldu. Východní okraj lemuje po dně údolí Divoké Orlice silnice II/311 rovněž z Bartošovic do Českých Petrovic. Celou délkou vrchoviny prochází červeně značená Jiráskova cesta, která tvoří hlavní hřebenovou cestu celým Orlickým horám.

Celý prostor hlavního hřebenu vrchoviny je pokryt velkým množstvím těžkých i lehkých objektů československého předválečného opevnění. Další významnější stavby se nacházejí na jihovýchodním konci, jedná se o tzv. Horní hájovnu a turistickou Orlickou chatu.[8] Na jihozápadním svahu leží osady Zaječiny a Kunačice.

  1. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. 
  2. Bartošovická vrchovina na Mapách.cz
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  4. Žamberské lesy na Mapách.cz
  5. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. 
  6. CHKO Orlické hory. www.orlickehory.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-07. 
  7. Rašeliniště pod Předním vrchem
  8. Orlická chata[nedostupný zdroj]