Přeskočit na obsah

Balti jaam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Balti jaam
StátEstonskoEstonsko Estonsko
KrajHarjumaa
MěstoTallinn
UliceToompuiestee 37
Souřadnice
Provozovatel dráhyEesti Raudtee
Kód stanice2800080
TratěTallinn–Narva
Tallinn–Paldiski
Tallinn-Viljandi
V provozu od1870
Dopravní koleje12
Nástupiště8
Vypravené vlakyElron
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy (21, 21B, 41, 41B, 43, 59)
trolejbusy (4, 5)
tramvaje (1, 2, 6)
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaČD centrumSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceVeřejné parkovištěPošta
Webwww.baltijaam.ee
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balti jaam nebo také Tallinna reisijaam (česky Baltská stanice / Baltské (osobní) nádraží; finsky Baltian rautatieasema; lotyšsky Baltijas stacija; německy Baltischer Bahnhof / Hauptbahnhof von Tallinn; rusky Балтийский вокзал) je neprůjezdné hlavové nádraží v estonském hlavním městě Tallinnu. Jedná se o největší železniční stanici pro osobní dopravu v Estonsku a patří i k největším vlakovým nádražích v celém Pobaltí. Leží severně od Starého Tallinnu (Tallinna vanalinn) na ulici Toompuiestee číslo 37 v městské části Severní Tallinn (Põhja-Tallinn).[1]

Nádraží mělo být původně vybudováno na území dnešní městské části Lilleküla, ale na žádost vedení města Tallinn bylo nakonec umístěno blíže k centru města a přístavu. Původní nádražní budova, jejímž architektem byl Rudolf von Knüpffer, byla sice otevřena v roce 1870, ale stavební práce byly dokončeny až na jaře 1871. Stanice Balti jaam byla jedinou stanicí první třídy na Baltské dráze (estonsky Balti raudtee) mezi Paldiski, Tallinnem a Petrohradem.[1]

Dvoupatrová vápencová budova měla symetrickou fasádu a velká oblouková okna. (Ve stejném stylu byla postavena i budova nádraží Tallinn-Väike). Za hlavním vchodem do stanice (ze směru od centra města) se nacházel vestibul, kde byly umístěny pokladny (pro každou třídu zvlášť) a úschovna zavazadel. V pravém křídle byla čekárna pro cestující I. a II. třídy, restaurace a dámský salonek. Vlevo byla čekárna pro třídu III. Na nástupiště byl přímý (bez podchodu) přístup z obou křídel budovy. Ve druhém patře se nacházel byt přednosty stanice, kanceláře a zasedací místnost společnosti Baltské dráhy. Ze stanice pokračovaly koleje po dnešní ulici Ahtri až do tallinnského přístavu, kde se široce rozvětvovaly.[1]

V roce 1923 začala elektrifikace železničního úseku Tallinn–Pääsküla, která byla dokončena dne 21. září 1924.

Během pokusu o státní převrat byla dne 1. prosince 1924 nádražní budova napadena dvacetičlennou údernou jednotkou vedenou Jakobem Vakkerem. Během boje byli zabiti policisté a ministr dopravy Karl Kark. Muži z poddůstojnického výcvikového komanda 10. pluku se podíleli na osvobození stanice, v průběhu bojů zahynul velící podplukovník Hermann Rossländer.

Ve 30. letech 20. století se nákladní nádraží přesunulo z nádraží Balti jaam do Kopli. Na místě starého zbořeného nákladového nádraží byly vybudovány odstavné koleje pro osobní vozy.

V létě 1941 při ústupu Rudé armády příslušníci NKVD zapálili budovu nádraží, zničili i telefonní ústřednu a nakonec podpálili i budovu pošty.[2] V roce 1945 byla staniční budova částečně obnovena. Provoz vlaků na trati ve směru Tallinn–Nõmme byl obnoven 23. září 1944, o pár dní později jezdily vlaky také do Keilanu. Oprava elektrického vedení nad železniční tratí směr Tallinn-Pääsküla byla dokončena v roce 1946.

V letech 1965 až 1967 byla nádražní budova kompletně přestavěna.[1] Exteriér se zcela změnil: okna byla zvětšena, výzdoba zmizela a střecha byla zploštěna. V prvním patře byly vybudovány dvě čekárny, pokladny, pošta a kanceláře. Ve druhém patře byla restaurace, odpočívárna pro matky s dětmi a tranzitní cestující. Před hlavním vchodem a na straně nástupišť byly vybudovány přístřešky.

V roce 2004 prošla výpravní budova důkladnou rekonstrukcí. Nad původním stanovištěm taxíků a parkovištěm byl postaven dvouhvězdičkový hotel, který je propojen tunelem a prosklenou galerií ve třetím patře.[3] V prvním patře hlavní budovy jsou elektronické informační tabule a pokladny s automaty na jízdenky, prodejna potravin a pošta. Ve druhém patře se nachází cestovní kanceláře, čekárna, obchody a restaurace.

Hlavní budova nádraží Balti jaam je zapsána jako kulturní památka.

Nástupiště

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv dříve mohly vlaky nádražím projíždět až do přísavu, dnes jde o stanici hlavovou (úvraťovou), která má osm nástupišť:

  • 1. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 1 a 2
  • 2. nástupiště o délce 400 metrů mezi kolejemi č. 2 a 3
  • 3. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 3 a 4
  • 4. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 4 a 5
  • 5. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 5 a 6
  • 6. nástupiště o délce 150 metrů mezi kolejemi č. 6 a 7
  • 7. nástupiště o délce 156 metrů mezi kolejemi č. 7 a 8
  • 8. nástupiště o délce 75 metrů mezi kolejemi č. 8 a 9

V roce 1932 ujelo vinou opilého strojvedoucího ze slepé koleje celkem 32 plně naložených nákladních vozů.[4]

Dne 4. října 1980 došlo ve stanici ke srážce dvou elektrických jednotek. Zemřelo 9 lidí a 46 bylo zraněno.[5][6]

Dne 19. června 2008 došlo ve stanici k mimořádné události při posunu mezinárodního vlaku TallinnMoskva společnosti Go Rail, kdy kvůli poruše brzd souprava nedobrzdila, lokomotiva prorazila zarážedlo na konci koleje a vyjela na nástupiště, kde se srazila se zaparkovaným osobním automobilem. Nikdo nebyl zraněn, vlak byl během nehody bez cestujících a v soupravě byl pouze vlakový personál.[7][8]

Baltské nádraží je konečnou stanicí příměstských, vnitrostátní dálkových i mezinárodních vlaků. Nachází se zde také autobusové nádraží pro příměstské linky a dále autobusová, trolejbusová a tramvajová zastávka pro linky městské hromadné dopravy v Tallinnu.

Mezistátní spoje

[editovat | editovat zdroj]

Vlaky společnosti Go Rail (provoz zastaven dne 20. března 2020):

Vlaky společnosti Elron:

V letech 1993 až 1997 byl vypravován Baltský expres (estonsky Balti Ekspress) na trase TallinnTapaTartuValga/ValkaRigaKaunasŠeštokai (přestup do jiné soupravy) – Varšava. Podle jízdního řádu z roku 1995 trvala cesta z Tallinnu do Varšavy celkem 22 hodin a 15 minut s čekacími dobami. Toto spojení zaniklo kvůli těžkým ztrátám v roce 1997.[9] Estonské dráhy ukončily provoz na trati v srpnu 1998 a jako důvod uvedly špatný stav železnice v Lotyšsku.[10]

Vnitrostátní spoje

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balti jaam na estonské Wikipedii.

  1. a b c d Tallinn: entsüklopeedia. Příprava vydání Jaan Tamm; Robert Nerman; Hardo Aasmäe. Tallinn: Eesti Entsüklopeediakirjastus, 2004. Kapitola 1., A-M, s. 30–31. (estonsky) 
  2. TUUDUR, TAMM. Need teod süüdistavad Kommunistid varandusi hävitamas [online]. Tallinn: Kultuur ja Elu [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  3. Tartu firma ostab Balti jaama lähirongide jaamahoone. EER [online]. Eesti Rahvusringhääling, 2014-06-25 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  4. Rongiõnnetus Tallinnas. Joobnud vedurijuhi pärast. Postimees. 1932-03-24, s. Lk 1. (estonsky) 
  5. VAHE, Urmas. ÕL ARHIIV. ohtuleht.ee [online]. 2022-10-04 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  6. Pettunud vedurijuhi abi: meie peal korraldati näidisprotsess. ohtuleht.ee [online]. 2005-10-05 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  7. KERTU, Kalmus. Tallinn-Moskva reisirong põrutas Balti jaamas perroonile. Eesti Päevaleht [online]. Delfi Meedia AS, 2008-06-19 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  8. URMAS, Seaver. Rong sõitis Balti jaamas perroonile. Postimees [online]. AS Postimees Grupp, 2008-06-19 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  9. Balti Ekspress lõpetab septembris. arileht.delfi.ee [online]. 1997-06-09 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 
  10. AIT, ANDRES. Balti Ekspress korraldas reisijatele shokiturismireisi. Postimees [online]. Postimees, 1998-06-16 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (estonsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]