Rail Baltica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rail Baltica
Logo Rail Baltica
Logo Rail Baltica
Stát FinskoFinsko Finsko
EstonskoEstonsko Estonsko
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
LitvaLitva Litva
PolskoPolsko Polsko
Datum otevření 2026
Technické informace
Počet stanic 7
Délka 870 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 25 kV 50 Hz AC
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 249 km/h
Mapa trati
Průběh trati Rail Baltica
Průběh trati Rail Baltica
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rail Baltica (v Estonsku známo pod názvem Rail Baltic) je projektovaná vysokorychlostní železniční trať v severojižní ose spojující Finsko, Estonsko, Lotyšsko, LitvuPolskoevropskou normálněrozchodnou železniční sítí.[1] Projekt části železnice vedoucí přes Baltské státy je označován samostatně jako Rail Baltica Global Project. Železniční trať bude zajišťovat osobní a nákladní železniční dopravu mezi zeměmi a povede k lepšímu propojení středníseverní Evropy. Projekt počítá s přímým spojením TallinnuVaršavou přes RiguKaunas. Litevské hlavní město Vilnius bude se zbytkem sítě spojeno odbočkou. Rail Baltica je prioritní projekt Evropské unie v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T).[1]

Technické parametry[editovat | editovat zdroj]

Projektovaná délka železniční tratě je v Baltských státech 870 km, z toho 213 km v Estonsku, 265 km v Lotyšsku a 392 km v Litvě.[2] Trať bude v celé délce dvoukolejná, elektrifikovaná napájecí soustavou 25 kV AC a bude mít normální rozchod 1435 mm.[2] Trasa je projektována tak, aby se vyhnula chráněným územím soustavy Natura 2000 a aby nezasahovala do stávající železniční sítě o rozchodu 1520 mm. Předpokládaná provozní rychlost u vlaků osobní dopravy dosahuje 235 km/h (maximální konstrukční rychlost 249 km/h) a 120 km/h u nákladních vlaků.[1] Trať bude budována zcela v nové trase jako veřejná vysokorychlostní konvenční trať a bude vybavena prvky systému ERTMS. Při výstavbě bude užito nejnovějších technologií a materiálů. Technické parametry odpovídají technickým specifikacím Evropské unie pro interoperabilitu.

Trasa[editovat | editovat zdroj]

V Baltských státech zajistí železniční trať podmínky pro intermodalitumultimodalitu.[1] Vzniknou tři víceúčelové nákladní dopravní terminály, a to v estonském přístavu Muuga, dále v lotyšském městě Salaspils a v litevském Kaunasu. V trase je plánováno celkem sedm stanic osobní dopravy, a to Tallinn, Pärnu, Riga, Riga letiště, Panevėžys, KaunasVilnius s možností vzniku regionálních stanic a železničních spojení na jiná letiště nebo k přístavům.

Plánovací fáze probíhala od roku 2010 a ukončena byla v roce 2017 a projekční fáze probíhá od roku 2016. Výstavba samotné železniční infrastruktury je plánována na období let 2019 až 2026.[3] Odhadovaná cena projektu je pět miliard eur.[4]

Úsek železniční trati mezi HelsinkamiTallinnem bude provozován stávajícími komerčními trajekty. Železniční spojení by měl v budoucnu zajistit plánovaný podmořský tunel Helsinky–Tallinn procházející pod Finským zálivem.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rail Baltica na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Rail Baltica – Project of the Century [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Technical Parametres [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Project Timeline [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SŮRA, Jan. Riga – Varšava za pět hodin. Čtveřice zemí pokročila s plány na rychlovlaky do Pobaltí [online]. zdopravy.cz, 2019-03-18 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  5. A tunnel to Tallinn? Helsinki believes it's feasible [online]. yle, 2016-01-05, rev. 2016-01-05 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]