Bělas
Bělas | |
---|---|
Bělas viržinský | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | olivovníkovité (Oleaceae) |
Rod | bělas (Chionanthus) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bělas (Chionanthus) je rod rostlin z čeledi olivovníkovité. Jsou to stálezelené nebo řidčeji opadavé keře a stromy s jednoduchými listy a zajímavými květy s dlouhými korunními lístky. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 130 druhů a je rozšířen v Asii, Austrálii a Americe. Převážná většina druhů roste v tropech. Bělas viržinský je pěstován v České republice jako okrasný keř.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Bělasy jsou povětšině stálezelené, zřídka opadavé keře nebo stromy. Listy jsou jednoduché, tenké nebo tuhé, vstřícné, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, uspořádané nejčastěji v úžlabních latách, řidčeji ve vrcholících, okolících, hroznech nebo svazečcích. Kalich je drobný, zakončený 4 zuby nebo laloky. Koruna je bílá, žlutá nebo růžová, čtyřčetná. Korunní lístky jsou téměř volné nebo na bázi srostlé v krátkou trubičku, případně na bázi srostlé do párů. Tyčinky jsou 2, přirostlé na bázi korunních lístků. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů obsahujících po 2 vajíčkách. Čnělka je krátká, zakončená celistvou nebo dvouklanou bliznou. Plodem je peckovice obsahující zpravidla jediné semeno.[1]
-
Listy bělasu viržinského
-
Květy bělasu Ch. pygmaeus
-
Růžově kvetoucí druh Ch. pubescens
-
Plody Ch. ramiflorus
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod bělas zahrnuje v současném pojetí asi 130 druhů.[2] Je rozšířen v tropické a subtropické Americe, Asii a Austrálii.[1] Největší počet druhů roste v jihovýchodní Asii (téměř 60) a v Indočíně (21 druhů). V Číně se vyskytuje 7 druhů, v Indickém subkontinentu 4, na Nové Guineji a přilehlých souostrovích 9, v Austrálii i v Tichomoří 4. V Americe je rod zastoupen o něco méně, roste však v Severní, Střední i Jižní Americe. Nejvíce druhů roste v Karibiku (15) a Brazílii (11). Nejvýše na sever zasahuje v Americe bělas viržinský, široce rozšířený ve východních oblastech USA až po stát New York. Na jihu Jižní Ameriky dosahuje Ch. trichotomus až do Argentiny a Paraguaye. Převážná většina druhů nemá příliš velký areál rozšíření a jsou svým výskytem zpravidla omezeny na jediný stát či oblast. Výjimkou je asijský druh Ch. ramiflorus, široce rozšířený v tropické Asii a Nové Guineji a zasahující i do severovýchodní Austrálie. V Jižní Americe má rozsáhlá areál Ch. implicatus.[2]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Pojetí rodu Chionanthus prošlo v posledních letech výraznou proměnou. Fylogenetické analýzy ukázaly, že afričtí zástupci tohoto rodu jsou vmíseni do vývojové větve madagaskarského rodu Noronhia a společně tvoří monofyletickou skupinu. Proto byly africké druhy přeřazeny do rodu Noronhia. Taxonomie této skupiny však dosud není uzavřena.[3]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- bělas uťatý (Chionanthus retusus)
- bělas viržinský (Chionanthus virginicus), syn. bělas virginský[4][5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Bělas viržinský je jeden z mála opadavých druhů tohoto rodu rostoucích v mírném pásu. V České republice je občas pěstován jako zajímavě kvetoucí okrasný keř. Je silně teplomilný a vhodný jen pro nejteplejší, vinorodé oblasti. Vynikne zejména jako solitéra. Výjimečně je pěstován i asijský bělas uťatý (Chionanthus retusus).[5]
-
Rozkvetlý bělas viržinský
-
Bohatě rozkvetlé keře bělasu uťatého (Ch. retusus)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b CHANG, Mei-chen et al. Flora of China: Chionanthus [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b World checklist of selected plant families [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HONG-WA, Cynthia; BESNARD, Guillaume. Intricate patterns of phylogenetic relationships in the olive family as inferred from multi-locus plastid and nuclear DNA sequence analyses: A close-up on Chionanthus and Noronhia (Oleaceae). Molecular Phylogenetics and Evolution. May 2013, čís. 67(2).
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu bělas na Wikimedia Commons
- Taxon Chionanthus ve Wikidruzích
- Olivovníkovité
- Okrasné dřeviny
- Flóra Austrálie
- Flóra Brazílie
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra Karibiku
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra západu Jižní Ameriky
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra Mexika
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra Číny
- Flóra východní Asie
- Flóra Tichomoří
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie