Antonín Stecker

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Stecker

Antonín Stecker
Narození 19. května 1855
Kosmonosy, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. dubna 1888 (ve věku 32 let)
Mladá Boleslav, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Stecker (arabský pseudonym Abú ankabút – Otec pavouků) (19. května 1855 Kosmonosy[1]15. dubna 1888 Mladá Boleslav[2]), byl český cestovatel. V letech 1878–1879 podnikl cestu po Libyi, 1880–1883 cestoval po Etiopii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn Antonína Steckera, prokuristy v textilní továrně a jeho manželky Rosiny. Mladší bratr Severin se stal architektem a Karel (22.1.1861 – 13.3.1918) hudebním skladatelem a pedagogem. Po ovdovění se matka Rosina provdala za profesora klasické filologie na mladoboleslavském gymnáziu Rudolfa Jermáře. S tím měla devět dětí, s nichž čtyři se dožily dospělého věku: František (doktor, vrchní štábní lékař), Milada (učitelka), Rudolf (strojní inženýr) a Julius (právník).

Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a roku 1877 ukončil studium biologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze u Antonína Friče. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Heidelbergu. Zde vstoupil do německé Africké společnosti a v roce 1878 provázel cestovatele a diplomata Gerharda Rohlfse (1831–1896) a jeho manželku na jejich cestě po Africe. Vypluli 15. října 1878 z Marseille přes Maltu do Tripolisu. Odtud putovali přes město Sokna do oáz Kufra, kam se dosud Evropané nedostali. Pokračovat měli na jihovýchod. Chtěli navázat diplomatické styky s wadajským sultánem (dnes na východě Čadu) a prozkoumat oblast na jih od Konga a středoafrická jezera. V jižní Libyi však byli napadeni Sennusi a museli se vrátit do Benghází. Rohlfs se vrátil do Evropy a Stecker zůstal v Africe.

V roce 1880 odjel do Káhiry, kde se připojil k další Rohlfsově expedici do Etiopie (Habeše). Přistáli v Massawě (dnes eritrejský přístav u Rudého moře). Byli přijati etiopským králem Janem IV. Rohlf se vrátil zpět do Evropy a Stecker plánoval šestiměsíční cestu po Etiopii. Sbíral informace o jezeru Tana a pokoušel se dostat do království Kaffa na západě země. Ve válce mezi královstvími Godjam (Gojjam) a Šewa (Shoa) se ale stal zajatcem krále Menelika. Později cestoval v doprovodu královské armády a objevil několik jezer a prameny řeky Awaš. Byl deportován do města Dibdila, ovšem na přímluvu italského cestovatele Orazia Antinoriho (1811–1882) mohl znovu cestovat po království Šewa. Do map zakreslil osm Evropanům neznámých jezer a také jezero Tana. Prozkoumal prameny řek Džuba a Šibelli.

Od krále Jana IV. dostal Řád Šalamounovy pečeti za přírodovědné objevy. V roce 1883 se rozhodl vrátit do Evropy přes Gondar, Aksúm, pak lodí přes Janov a 25. října přijel do Mladé Boleslavi. Jeho sbírky jsou umístěny v Náprstkovu muzeu. Zemřel na tuberkulózu.

Z poslední cesty si Stecker domů přivezl černošského chlapce Tiksu. Ten pak žil v rodině Steckera, později byl pokřtěn a odeslán do Říma, kde se měl stát misionářem. V Římě zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]