Čadské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čadské jezero
Vysychání jezera 1973–2001
Vysychání jezera 1973–2001
Poloha
SvětadílAfrika
StátNigérieNigérie Nigérie, NigerNiger Niger, ČadČad Čad, KamerunKamerun Kamerun
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha1350 km²
Max. hloubka11 m
Ostatní
Nadm. výška240 m n. m.
Přítok vodyŠari, Komaduru-Jobe
Odtok vodyBahr-el-Gazal
SídlaBol
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čadské jezero resp. jezero Čad (arabsky بحيرة تشاد الكبرى‎, anglicky Lake Chad, francouzsky Lac Tchad) je velké mělké bezodtoké jezero mezi státy Nigérie, Niger, Čad a Kamerun v severní části střední Afriky. Je neobyčejně ekonomicky důležité, protože představuje hlavní zdroj vody a obživy pro 20 miliónů lidí 4 států na jeho březích. Rozloha jezera se mění v důsledku dlouhodobého kolísání hladiny a pohybuje se kolem 1350 km². Maximální hloubka pak kolísá mezi 2 a 11 m. Jezero leží ve střední nadmořské výšce 240 m, podle jiných zdrojů se pohybuje v rozmezí 276 až 286 m.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno „Čad“ pochází z kanurijského výrazu Sádǝ znamenajícího „velká vodní plocha“. Primárně se jedná o název jezera, od nějž byl teprve převzat název přilehlého státu. Etymologicky správně by se tedy Čadské jezero mělo označovat jako jezero Čad, a stát Čad spíše jako „Čadsko“.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží je nízké, převážně bažinaté. Na severu je obklopeno písečnými dunami. Odkrytá vodní prostranství na severozápadě, jihu a jihovýchodě jsou rozdělena mělčinami (starými zatopenými dunami), které jsou porostlé rákosem a šáchorem.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Kvůli jeho mělkosti je velikost jeho plochy velmi citlivá na jakékoliv kolísání hladiny. Do jezera ústí řeky Šari (z jihu), Komaduru-Jobe (ze západu) a několik menších říček. Řeka Šari je klíčovým zdrojem vody, protože tvoří přes 90 % přítoku. Průměrná roční odchylka úrovně hladiny je 1 m. Nejvyšší úroveň je v prosinci a lednu (když je nejvyšší stav na řece Šari) a nejnižší v červenci. Ve výjimečných případech při mimořádně vysokém stavu vody odtéká voda z jezera na severovýchod (suchým ramenem Bahr-el-Gazal)

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Poblíž ústí řek je voda sladká a ve zbývající pouze mírně slaná. Nízká mineralizace je vysvětlována neustálou výměnou vody v jezeře díky podzemnímu průsaku vody do proláklin Soro a Bodele.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

V jezeře žijí hroši a krokodýlové. Velmi bohatě jsou zastoupeni vodní a bahenní ptáci. Je zde rozvinuté rybářství. Roční výlov činí přibližně 100 000 tun.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře funguje vodní doprava mezi ústími řek Šari a Komaduru-Jobe.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Současné jezero je pozůstatkem starého vnitrozemského moře (tzv. Mega Čad). Nejednou se vlivem klimatických změn řádově zvětšilo (před 5 až 6 tisíci lety až na 1 000 000 km², což je asi 3x více než má v současnosti Kaspické moře), a poté znovu zmenšilo. Vzhledem ke klimatickým změnám přelomu 20. a 21. století a neustále rostoucí spotřebě vody z jezera i jeho přítoků jezero v současné době rychle vysychá (z více než 26 000 km² v roce 1960 se zmenšilo na současných méně než 1 500 km². Na druhou stranu bylo jezero vždy pověstné svou nestálou hladinou (zcela či téměř zcela vyschlo v letních obdobích let 1908 a 1984). Určitá naděje, že se situace postupem času opět zlepší, tedy stále existuje, byť nadměrnost současné spotřeby vody je evidentní.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]