Chřestovité

Chřestovité
	Chřest lékařský (Asparagus officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	chřestovité (Asparagaceae);
Rody vyskytující se v ČR
	chřest (Asparagus);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřestovité (Asparagaceae Juss) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Ve starších taxonomických systémech byla čeleď řazena do řádu Liliales nebo byly zástupci čeledi řazeny do čeledi liliovité v širokém pojetí (Liliaceae s.l.). Podle systému APG III sem bylo přiřazeno větší množství dříve samostatných čeledí, a to: Agavaceae - agávovité, Aphyllanthaceae, Hesperocallidaceae, Hyacinthaceae - hyacintovité, Laxmanniaceae, Ruscaceae - listnatcovité, Themidaceae.

Popis

Toto je popis čeledi v užším smyslu (s. str.)

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, nebo keře či liány, převážně s oddenky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy nebo jednopohlavnými květy či dvoudomé. Listy nejsou nahloučeny na bázi ani na vrcholu, většinou jsou velmi redukované, šupinovité, tedy jednoduché, přisedlé, střídavé, víceméně s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, žilnatina je souběžná. Redukované listy nahrazují svazečky fylokladií, které připomínají listy (často čárkovitého tvaru). Fylokladium je přeměněná část stonku připomínající list. Květy jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla ve vrcholících, hroznech nebo okolících. Květy jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné, pravidelné. Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, okvětní lístky jsou srostlé a pak vytvářejí okvětní trubku nebo volné, jsou bílé, zelené, nebo žluté. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, jsou na bázi srostlé s okvětním, ale navzájem jsou volné. V samičích květech jsou tyčinky přeměněny na staminodia. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, semeník je svrchní. Plod je dužnatý,nepukavý, převážně bobule.

Rozšíření

Je známo asi 1-3 rody a asi 370 druhů, které jsou rozšířeny hlavně od mírného pásu po tropy na severní polokouli, v jižní Africe a v Austrálii. Podle širšího pojetí systému APG III to je pak asi 153 rodů a asi 2480 druhů, které jsou rozšířené po většině světa.^[1]

V původní květeně České republiky je čeleď zastoupena celkem 8 rody: bělozářka, chřest, kokořík, konvalinka, ladoňka, modřenec, pstroček, snědek. Některé další druhy jsou pěstovány a občas zplaňují.

Zástupci

agáve (Agave)
albuka (Albuca)
belevalie (Bellevalia)
bělozářka (Anthericum)
besera (Bessera)
bezlístka (Aphyllanthes)
blankytka (Othocallis)
blumerie (Bloomeria)
bohyška (Hosta)
bokarnea (Beaucarnea)
bovie (Bowiea)
brodea (Brodiaea)
danae (Danae)
dasylirion (Dasylirion)
dichelostema (Dichelostemma)
dipkadka (Dipcadi)
disporovka (Disporopsis)
dračinec (Dracaena)
dračinka (Cordyline)
drimie (Drimia)
drimiovka (Drimiopsis)
furkrea (Furcraea)
hyacint (Hyacinthus)
hyacintec (Pseudomuscari)
hyacintka (Hyacinthella)
hyacintovec (Hyacinthoides)
chocholatice (Eucomis)
chřest (Asparagus)
juka (Yucca)
kokořík (Polygonatum)
konvalinka (Convallaria)
kořenokvětka (Aspidistra)
ladoník (Camassia)
ladoňka (Scilla)
lachenálie (Lachenalia)
ledeburie (Ledebouria)
liriope (Liriope)
listnatec (Ruscus)
masonie (Massonia)
modřenec (Muscari)
nolina (Nolina)
pstroček (Maianthemum)
puškinie (Puschkinia)
reinekkie (Reineckea)
rodea (Rohdea)
salsa (Herreria)
sanseviera (Sansevieria)
sedoulek (Ophiopogon)
semele (Semele)
snědek (Ornithogalum)
šplhavka (Eustrephus)
tritelea (Triteleia)
tuberóza (Polianthes)
veltheimie (Veltheimia)
zelenec (Chlorophytum)^[2]

Přehled rodů a taxonomické členění

podčeleď Agavoideae
- Agave (včetně Manfreda, Polianthes, Prochnyanthes), Anemarrhena, Anthericum, Behnia, Beschorneria, Camassia, Chlorogalum, Chlorophytum, Clara, Diamena, Diora, Diuranthera, Echeandia, Eremocrinum, Furcraea, Hagenbachia, Hastingsia, Herreria, Herreriopsis, Hesperaloe, Hesperocallis, Hesperoyucca, Hosta, Leucocrinum, Paradisea, Schoenolirion, Trihesperus, Yucca

podčeleď Aphyllanthoideae
- Aphyllanthes

podčeleď Asparagoideae
- Asparagus, Hemiphylacus

podčeleď Brodiaeoideae
- Androstephium, Bessera, Bloomeria, Brodiaea, Dandya, Dichelostemma, Jaimehintonia, Milla, Muilla, Petronymphe, Triteleia, Triteleiopsis

podčeleď Lomandroideae
- Acanthocarpus, Arthropodium, Chamaescilla, Chamaexeros, Cordyline, Dichopogon, Eustrephus, Laxmannia, Lomandra, Murchisonia, Romnalda, Sowerbaea, Thysanotus, Trichopetalum, Xerolirion

podčeleď Nolinoideae
- Aspidistra, Beaucarnea (vč. Calibanus), Calibanus, Comospermum, Convallaria, Danae, Dasylirion, Disporopsis, Dracaena (vč. Chrysodracon), Eriospermum, Heteropolygonatum, Liriope, Maianthemum, Nolina, Ophiopogon, Peliosanthes, Polygonatum, Reineckea, Rohdea, Ruscus, Sansevieria, Semele, Speirantha, Theropogon, Tupistra

podčeleď Scilloideae
- Albuca, Alrawia, Barnardia, Bellevalia, Bowiea, Brimeura, Daubenya, Desertia, Dipcadi, Drimia (vč. Schizobasis), Drimiopsis, Eucomis, Fessia, Fusifilum, Hyacinthella, Hyacinthoides, Hyacinthus, Lachenalia, Ledebouria, Leopoldia, Massonia, Merwilla, Muscari, Namophila, Ornithogalum (vč. Galtonia), Oziroe, Prospero, Pseudogaltonia, Pseudomuscari, Pseudoprospero, Resnova, Rhodocodon, Schizocarphus, Scilla (vč. Chionodoxa), Spetaea, Veltheimia, Whiteheadia, Zagrosia^[3]^[4]^[5]

Odkazy

Reference

↑ Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)
↑ CHASE, Mark W.; REVEAL, James L.; FAY, Michael F. A subfamilial classification for the expanded asparagalean families Amaryllidaceae, Asparagaceae and Xanthorrhoeaceae. Botanical Journal of the Linnean Society. 2009, čís. 161.
↑ MARTÍNEZ-AZORÍN, Mario; PINTER, Michael; WETSCHNIG, Wolfgang. Desertia, a new genus in Massonieae (Asparagaceae, Scilloideae), including the description of Desertia luteovirens and the taxonomic revisions of Whiteheadia and Namophila. Phytotaxa. 2015, čís. 221(3).

Literatura

Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chřestovité na Wikimedia Commons
http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm Archivováno 3. 5. 2012 na Wayback Machine.
http://www.efloras.org/
http://linnaeus.nrm.se/flora/
http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
http://florabase.calm.wa.gov.au/search/advanced Archivováno 10. 12. 2008 na Wayback Machine.

[1] Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.

[bsl-2] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

[catlif-3] HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)

[chase-4] CHASE, Mark W.; REVEAL, James L.; FAY, Michael F. A subfamilial classification for the expanded asparagalean families Amaryllidaceae, Asparagaceae and Xanthorrhoeaceae. Botanical Journal of the Linnean Society. 2009, čís. 161.

[azorin-5] MARTÍNEZ-AZORÍN, Mario; PINTER, Michael; WETSCHNIG, Wolfgang. Desertia, a new genus in Massonieae (Asparagaceae, Scilloideae), including the description of Desertia luteovirens and the taxonomic revisions of Whiteheadia and Namophila. Phytotaxa. 2015, čís. 221(3).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]