Anežka Hodinová-Spurná
Anežka Hodinová-Spurná | |
---|---|
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1929 – 1938 | |
Poslankyně Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslankyně Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1963 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociální demokracie Komunistická strana Československa |
Narození | 12. ledna 1895 Doubravice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. dubna 1963 (ve věku 68 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Hrdlořezský hřbitov |
Choť | Josef Hodina Jindřich Spurný |
Profese | politička |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anežka Hodinová-Spurná, rozená Zavadilová, (12. ledna 1895 Doubravice – 1. dubna 1963 Praha) byla česká politička, funkcionářka Komunistické strany Československa a bojovnice za práva žen.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházela z velmi chudé rodiny; její otec František Zavadil pracoval jako bednář (výroba a opravy beček a sudů).
Po sňatku s Josefem Hodinou v roce 1922 přesídlila do Prahy, kde nejprve pracovala jako služebná, krátce na to pak jako dělnice ve zbrojní továrně. Členkou Československé strany sociálně demokratické dělnické byla již od roku 1918, v roce 1921 pak aktivně pomáhala spoluzakládat Komunistickou stranu Československa, která se v důsledku ruské Říjnové revoluce odštěpila od československé sociální demokracie. Angažovala se v organizaci Mezinárodní rudá pomoc. V roce 1927 se stala zastupitelkou pražského městského zastupitelstva za KSČ, v listopadu téhož roku byla zvolena i do pražské městské rady, stala se tedy městskou radní.
V roce 1929, kdy se v KSČ výrazně radikalizovalo Gottwaldovo křídlo, se stala jeho členkou a v témže roce pak úspěšně kandidovala v parlamentních volbách v roce 1929 do Národního shromáždění a stala se poslankyní za KSČ. Mandát obhájila v parlamentních volbách v roce 1935 a v parlamentu setrvala až do prosince 1938, kdy byla zbavena mandátu v důsledku rozpuštění KSČ.[1][2][3][4]
V roce 1932 se s Josefem Hodinou rozvedla a zakrátko nato se podruhé provdala za o 11 let mladšího komunistického novináře Jindřicha Spurného, od té doby pak používala obě svá příjmení.
Kromě své politické práce v dělnickém hnutí se také angažovala v hnutích za práva žen a v tehdejším mírovém hnutí. V roce 1934 poprvé navštívila Sovětský svaz. V roce 1938 jí vedení KSČ uložilo emigrovat před Hitlerem přes Polsko do Velké Británie, kde, mimo jiné, také v Londýně[5] předsedala Klubu československých žen, později se stala i členkou exilové Státní rady Československé.[6]
Do vlasti zpět se vrátila na jaře 1945 a opět se zapojila do politiky. Byla členkou Ústředního výboru KSČ. V letech 1945–1946 byla poslankyní Prozatímního Národního shromáždění za komunisty (byla místopředsedkyní parlamentu). Po parlamentních volbách v roce 1946 se stala poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ a opět byla místopředsedkyní parlamentu. Mandát poslankyně získala i ve volbách do Národního shromáždění roku 1948, kdy se stala členkou Národního shromáždění a jeho místopředsedkyní. Poslanecký i místopředsednický post opětovně získala ve volbách v roce 1954. V parlamentních volbách roku 1960 byla zvolena do Národního shromáždění ČSSR, nyní již jen jako řadová poslankyně. Zde setrvala až do své smrti roku 1963.[7][8][9][10][11]
V roce 1948 se aktivně zapojila do organizace únorového státního převratu, kde pracovala zejména na půdě Národního shromáždění. V parlamentu vytvořila nový zasedací pořádek a pomocí zastrašování dokázala přesvědčit velkou většinu poslanců, aby hlasovali pro program poúnorové druhé vlády Klementa Gottwalda. Vzhledem ke svému válečnému působení v Londýně však byla ona sama v roce 1949 dočasně řazena mezi lidi podezřelé z protistátní činnosti.[6]
Stala se posléze i členkou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1952 pak až do své smrti byla také předsedkyní Výboru československých žen a působila i jako předsedkyně Československého výboru obránců míru.[6][12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 174–175. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 723.
- ↑ HODINOVÁ-SPURNÁ, Anežka. Vystoupení na manifestaci krajanů v Londýně. Hlasy slavných [online]. Archiv Českého rozhlasu [cit. 1.2.2017]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kdo byl kdo. 174-175
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 311, s. 2. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Pernes: Komunistky s fanatismem v srdci, nakladatelství Brána, Praha 2006, ISBN 80-7243-284-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anežka Hodinová-Spurná
- Kdo byl kdo Archivováno 2. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Vševěd
- Ženy tří republik: Anežka Hodinová-Spurná, jedna ze zakladatelek KSČ a nelítostná funkcionářka, Český rozhlas Plus
- Členky SOCDEM
- Členové KSČ
- Členové Zastupitelstva hlavního města Prahy
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Čeští emigranti a exulanti
- Českoslovenští politici české národnosti
- Lidé s dvojitým příjmením
- Narození v roce 1895
- Narození 12. ledna
- Úmrtí v roce 1963
- Úmrtí 1. dubna
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na Hrdlořezském hřbitově