Allosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxAllosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 155 až 150 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Allosaurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád teropodi (Theropoda)
Nadčeleď alosauroidi (Allosauroidea)
Čeleď alosaurovití (Allosauridae)
Rod Allosaurus (Allosaurus)
Marsh, 1877
Typový druh
Allosaurus fragilis
Marsh, 1877
Druhy
  • Allosaurus fragilis
  • Allosaurus atrox
  • Allosaurus „jimmadseni“
  • Allosaurus europaeus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Allosaurus (z řeckého allos/αλλος „cizí“, „neznámý“ nebo „divný“ + sauros/σαυρος „ještěr“) byl popsán slavným americkým paleontologem z 19. století Othnielem Charlesem Marshem v roce 1877. Byl relativně blízkým příbuzným gigantických karcharodontosauridů, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Giganotosaurus carolinii (popsán Coriou a Salgadem v roce 1995) a Mapusaurus roseae, který byl popsán Coriou a Curriem v roce 2006 (oba z podčeledi Giganotosaurinae, vytvořené při popisu mapusaura. Nejužší společný klad, který zahrnuje alosaura (resp. Allosauridae) s karcharodontosauridy je nadčeleď Allosauroidea.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Fosílie tohoto rodu jsou známy z USA (státy Utah, Wyoming, Nové Mexiko a Colorado ze svrchnojurských sedimentů Morrisonského souvrství, jehož vrstvy se celkově nacházejí na území amerických států Wyoming, Colorado, Montana, Severní Dakota, Jižní Dakota, Nebraska, Kansas, Oklahoma, Texas, Nové Mexiko, Arizona, Utah a Idaho, a kanadských provincií Saskatchewan a Alberta) a nově také z Portugalska (formace Lourinha), odkud je znám druh Allosaurus europaeus.

Lebka teropoda rodu Allosaurus z Dinosaur National Monument

Období[editovat | editovat zdroj]

Rod Allosaurus žil v období svrchní jury (stupně kimmeridž a tithon), před přibližně 155 – 150 Ma (Ma = Mega annum; miliony let).

Diskutabilní exempláře[editovat | editovat zdroj]

Některé indicie nasvědčují přítomnosti alosaurů rovněž ve střední juře, kde bylo na ruském souvrství Djaskoian objeveno šest zubů (PIN 4874/2). Značně nejistý je také druh „Allosaurus“ „rubustus“ ze spodního aptu (přibližně před 125 miliony let) spodní křídy formace Wonthoggi z australské Victorie. Tento exemplář (NMV Pl50070) mohl být dlouhý snad až 6 m. Jeho pozice mezi alosaury je však značně diskutabilní a někteří paleontologové (např. Azuma & Currie, 2000) se domnívají, že jedinec NMV Pl50070 měl spíše více společného s rodem Fukuiraptor.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Allosaurus byl nepochybně masožravcem, ale někteří vědci tvrdí, že stisk alosaura nebyl dostatečně silný, aby zabil nějakého živočicha, možná tedy byl pouhým mrchožroutem. Pokud byl aktivním dravcem, není jisté, zda lovil samostatně, nebo ve smečce. Stejně jako ostatní dinosauři, tak i tito teropodi snášeli vejce. Podle některých kosterních pozůstatků vědci zjistili, že alosauři mohli být na svých cestách sledováni 5–6 m dlouhými ceratosaury, kteří se živili tím, co alosauři na svém úlovku nechali. Alosauři stáli (spolu s příbuznými druhy) na vrcholu potravního řetězce. Pterosauři, menší draví dinosauři a drobní draví savci, představovali pro alosaury jen malou potravní konkurenci. V roce 2007 byla odhadnuta maximální rychlost běhu dospělého alosaura (u jedince s hmotností 1400 kg) na 9,4 m/s (33,8 km/h).[1]

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Délka[editovat | editovat zdroj]

Průměrná délka druhu Allosaurus fragilis byla přibližně 7–9 m, ačkoli se zdá, že některé odrostlé kusy (jako třeba exemplář AMNH 5767, jež byl původně řazen k samostatnému rodu Epanterias) mohly měřit až 12 m.[2] Porovnatelné velikosti je pak také Allosaurus „jimmadseni“ (z Utahu a Wyomingu), jehož největší dochovaný dospělý exemplář, známý od roku 2003, mohl být dlouhý 8,8 m. Z tohoto druhu však také známe nedospělé jedince, jako např. DINO 11541, který mohl mít 5,6 m

Velikostní variace alosaura oproti člověku

Hmotnost[editovat | editovat zdroj]

Topotyp druhu Allosaurus fragilis, USNM 4734 (Gilmore, 1920), mohl mít s délkou přes 7,4 metrů něco málo přes 1 tunu. Pro exemplář YPM 1930 (délka 7,40 m) byla odhadnuta hmotnost 1092 kg.[3] Větší exempláře, jako např DINO 2560 (=UUVP 6000) s délkou 7,9 m už 1,32 tuny a AMNH 680 s délkou 9,37 m dokonce 2,3 tuny. Průměrní zcela dospělí jedinci mohli mít zřejmě přes 3 tuny.

Allosaurus z polského „Parku Jurajskiego“ v Baltově

Podle Gregoryho S. Paula dosahoval druh A. fragilis délky asi 8,5 metru a hmotnosti 1700 kilogramů.[4]

"Big Al"[editovat | editovat zdroj]

Objev[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 byly v Morrisonském souvrství poblíž Howe Quarry v Severní Americe objeveny pozůstatky alosaura z druhu A. fragilis. Nález, který byl kompletní z 95% dostal příznačné jméno Big Al (MOR 593). Kostra byla objevena týmem vedeným Kirbym Siberem. Stejný tým později odhalil pozůstatky i druhého alosaura, který dostal jméno „Big Al Two“. V jeho případě se jedná o nejzachovalejší zkameněliny tohoto druhu.

Nejslavnější alosaurus[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o mladého, osm metrů dlouhého jedince, na jehož pozůstatcích jsou patrné známky po devatenácti zraněních či infekcích, které pravděpodobně způsobily jeho smrt. Jelikož jsou fosílie tak dobře zachované a těšily se nebývalé slávě veřejnosti, britská společnost British Broadcasting Corporation, tvůrce populární série „Putování s…“ se rozhodla věnovat dvoudílný speciál dokumentu Putování s dinosaury jeho životu – první díl („The Ballad of Big Al“, česky „Balada o Alosaurovi“) pojednává o "Alově" způsobu života, dospívání, boji o kořist a smrti, druhý („Big Al Uncovered“, česky trochu nešťastně „Pátrání po Tyrannosaurovi“) o jeho objevu a práci vědců (mj. se objevili Dale Russell, Rebecca Hanna, Octávio Mateus ad.). Mezi nejslavnější naleziště s fosiliemi tohoto teropoda patří Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry v Utahu, objevené již roku 1927. Na tomto místě bylo objeveno 44 až 60 jedinců alosaura v různých věkových skupinách.[5]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Kromě nejznámějšího druhu A. fragilis se k tomuto rodu dále řadí Allosaurus atrox, popsaný O. C. Marshem původně v roce 1878 jako Creosaurus atrox, nicméně v roce 1987 přeřazen Paulem k rodu Allosaurus; Allosaurus ferox, popsán rovněž O.C.Marshem v roce 1896, avšak v jeho případě jde s největší pravděpodobností o mladší synonymum druhu A. fragilis; Allosaurus „jimmadseni“, posán na základě několika fragmentů Danem Churem v roce 2000 (vide Glut, 2003); a Allosaurus maximus. Ten je však nejspíš samostatným rodem Saurophaganax (popsal Chure v roce 1995).

Lebka alosaura v expozici Přírodovědeckého muzea v Bruselu.

Allosaurus europaeus – nový druh alosaura[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2006 popsali Mateus a kol. nový druh alosaura – A. europaeus. Od svých příbuzných (např. druhu A. fragilis) jej odlišují rozdíly ve stavbě lebky. Tento druh je znám z portugalského souvrství Lourinha, která zahrnuje sedimenty stejného stáří, jako severoamerické souvrství Morrison. Tento druh dosahoval délky kolem 7 metrů a vážil asi 1000 kg.[6]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že máme velice často do činění s nekompletním (či nezřídka dokonce velmi fragmentárním) materiálem, stává se, že různí paleontologové přiřazují (a přiřazovali) svým objevům nové rodové nebo druhové názvy. Allosaurus byl ve své době velmi hojným masožravcem, tudíž z něj známe velké množství zkamenělin různě starých jedinců.

Zastaralá rekonstrukce kostry alosaura

Synonyma rodu[editovat | editovat zdroj]

Synonyma druhů[editovat | editovat zdroj]

Allosaurus fragilis[editovat | editovat zdroj]

Allosaurus atrox[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Přičemž klad Carnosauria je některými autory (třeba Paulem C. Serenem) považován za synonymum Allosauroidea. Důvodem má být historický polyfyletismus a absence karnosaurů neklasifikovaných k nadčeledi Allosauroidea.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Sellers, W. I. & Manning, P. L. (2007). "Estimating dinosaur maximum running speeds using evolutionary robotics". Proc. R. Soc. B. The Royal Society. 274 (1626): 2711–6. doi:10.1098/rspb.2007.0846
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 94 (anglicky)
  5. SOCHA, Vladimír. Záhada smrti desítek alosaurů. OSEL.cz [online]. 17. června 2017. Dostupné online. 
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 96 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]