Přeskočit na obsah

Giganotosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Gigantosaurus.
Jak číst taxoboxGiganotosaurus
Stratigrafický výskyt: Raná svrchní křída, před 98 až 96 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Giganotosaurus carolinii - replika kostry
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
NadčeleďAllosauroidea
ČeleďCarcharodontosauridae
PodčeleďCarcharodontosaurinae
RodGiganotosaurus
Coria & Salgado, 1995
Binomické jméno
Giganotosaurus carolinii
Coria & Salgado, 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giganotosaurus (Z řečtiny – obří jižní ještěr) byl rod obřího teropodního dinosaura z čeledi Carcharodontosauridae.[1] Byl jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů), známým podle dobře zachované kostry i s částmi lebky.[2] Tento obří dravec žil asi před 98 až 96 miliony let na území dnešní Argentiny a jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Candeleros. Byl objeven automechanikem a sběratelem zkamenělin Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70 %.[3] Dnes je obvykle považován za jednoho z největších známých teropodů (viz také Velikost dinosaurů).[4]

Rozměry

[editovat | editovat zdroj]
Kostra giganotosaura - frontální pohled

Giganotosaurus pomyslně soupeří s geologicky mladším tyranosaurem v rámci neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (169 cm, ale někteří jedinci možná až 195 cm),[5][6] délku asi 13,2 metru[7] a hmotnost okolo 6100 až 8300 kilogramů[8][9][10][11][12] – největší dobře známý jedinec tyranosaura má délku 12,3 metru. Přesto nemusel být G. carolinii nutně těžší než největší jedinci druhu T. rex.[13] Druh Giganotosaurus carolinii byl v každém případě jedním z pěti dnes známých největších teropodních dinosaurů.[14]

Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridního teropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku téměř až o čtvrtinu delší než tyranosaurus, ale bývalý rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus relativně mohutnější a mnohem odolnější.[zdroj⁠?!] Na rozdíl od giganotosaura mohl tyranosaurus kromě rvaní masa i drtit kosti, a kvůli celkově větší mohutnosti a inteligenci byl tak tyranosaurus mnohem nebezpečnějším predátorem.[zdroj⁠?!]

V roce 2006 byl na základě fosilií objevených v letech 1995 a 1997 až 2001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten patrně dorůstal délky až v rozmezí 12,2–12,6 metru, mohl však být celkově mohutnější. Běžně velké exempláře však velikost holotypu druhu Giganotosaurus carolinii nepřekonávají.[15]

Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura asi 5508 až 6130 kilogramů.[16] Podle jiné odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 13,0 metru a zaživa vážil asi 7193 kilogramů.[17] Odhady na základě objemu těla udávají ještě mírně více, zhruba kolem 8170 kg.[18]

Srovnání velikosti dospělého člověka a giganotosaura

Paleobiologie a paleoekologie

[editovat | editovat zdroj]

Paleontologové Blanco a Mazzetta publikovali v roce 2001 biomechanickou studii, týkající se lokomoce (pohybových schopností) giganotosaura. Podle jejich výsledků dokázal tento obří teropod i při své hmotnosti v řádu 5–8 tun dosáhnout alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti až 14 m/s (50,4 km/h). Tím by nepochybně patřil k nejrychlejším velkým teropodům. Pokud by byl tento výpočet pravdivý, pak by obří dravec běhal skoro o 6 km/h rychleji, než kolik zvládnou nejrychlejší lidští sprinteři, jako je například Usain Bolt.[19]

Tento obří teropod obýval ekosystémy, které sdílel také s ještě podstatně většími sauropody, jako byl například dosud nepopsaný obří titanosaur, jehož objev byl oznámen začátkem roku 2021.[20]

Replika kostry obřího teropoda giganotosaura

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Giganotosaurus patří spolu s příbuznými rody Tyrannotitan, Mapusaurus a Carcharodontosaurus do čeledi Carcharodontosauridae. Giganotosaurus a Mapusaurus byli navíc zařazeni do samostatné podčeledi Giganotosaurinae paleontology Coriou a Curriem v roce 2006, neboť sdílejí více vzájemných společných znaků než s ostatními příslušníky čeledi.

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Giganotosaurus se objevuje především v části části Země obrů ze seriálu Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěři s Nigelem Marvenem. Zde je ukázáno, že smečky giganotosaurů loví mladé argentinosaury. Dále se vyskytuje i ve čtvrtém díle třetí série populárního sci-fi seriálu Pravěk útočí (Primeval), kde se dostane trhlinou času do současnosti, pozře Nigela Marvena a napadne letadlo. Objevil se také ve filmu Jurský svět: Nadvláda, kde zastává pozici hlavního dinosauřího „záporáka“. Často dochází k omylu a jméno Giganotosaurus je zaměňováno s rodovým jménem Gigantosaurus (což je pochybný taxon, náležející nepříliš dobře známému sauropodovi z Anglie). Tento teropod se objevil také v dokumentu Dinosauří giganti z Patagonie.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 142-143)
  2. ↑ https://markwitton-com.blogspot.com/2022/07/attempted-adventures-in-dinosaur-facial.html
  3. ↑ https://www.lmneuquen.com/cuando-villa-el-chocon-se-convirtio-jurassic-park-n602861
  4. ↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2021/07/giganotosaurus-beast-of-week.html
  5. ↑ http://theropoda.blogspot.com/2022/10/carcharodontosaurus-vs-sauroniops.html
  6. ↑ https://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-obri-dravi-dinosauri-meli-hlavu-velkou-jako-lednicka-8057
  7. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  8. ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs. Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  9. ↑ Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
  10. ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  11. ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  12. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 97 (anglicky)
  13. ↑ Článek o velikosti tyranosaura na webu Technet
  14. ↑ SOCHA, Vladimír. Top 5 obřích dinosauřích zabijáků. OSEL.cz [online]. 20. dubna 2020. Dostupné online.  (česky)
  15. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak velký byl ve skutečnosti Giganotosaurus. OSEL.cz [online]. 4. červen 2025. Dostupné online.  (česky)
  16. ↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
  17. ↑ Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1
  18. ↑ https://thesauropodomorphlair.wordpress.com/2022/01/09/volumetric-estimate-for-giganotosaurus/
  19. ↑ https://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/
  20. ↑ Rozhovor o obřím sauropodovi s Vladimírem Sochou na ČT 24 (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Coria, R. A. and Currie, P. J. (2002). "Braincase of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Journal of Vertebrate Paleontology. 22 (4): 802–811.
  • Coria R. A. & Salgado L. (1995). A new giant carnivorous dinosaur from the Cretaceous of Patagonia. Nature. 377: 225–226.
  • Coria, R. A. and Currie, P. J. (2006). "A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Geodiversitas. 28 (1): 71–118.
  • Seebacher, F. (2001). A new method to calculate allometric length-mass relationships of dinosaurs. Journal of Vertebrate Paleontology. 21 (1): 51–60.
  • Blanco, R. Ernesto; Mazzetta, Gerardo V. (2001). "A new approach to evaluate the cursorial ability of the giant theropod Giganotosaurus carolinii". Acta Palaeontologica Polonica. 46 (2): 193–202.
  • Ariana Paulina-Carabajal & Mauro N. Nieto (2019). Brief comment on the brain and inner ear of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) based on CT scans. Archivováno 25. 11. 2019 na Wayback Machine. Ameghiniana (advance online publication). doi: 10.5710/AMGH.25.10.2019.3237

Česká literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giganotosaurus&oldid=24986534“