Giganotosaurus
 GiganotosaurusStratigrafický výskyt: Raná svrchní křída, před 98–96 miliony let | |
 Giganotosaurus carolinii - replika kostry | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
| Řád |
plazopánví (Saurischia) |
| Podřád |
teropodi (Theropoda) |
| Nadčeleď |
Allosauroidea |
| Čeleď |
Carcharodontosauridae |
| Podčeleď |
Carcharodontosaurinae |
| Rod |
Giganotosaurus Coria & Salgado, 1995 |
| Binomické jméno | |
|
Giganotosaurus carolinii Coria & Salgado, 1995 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giganotosaurus carolinii (Z řečtiny: obří jižní ještěr) je jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů) z čeledi Carcharodontosauridae, známým podle dobře zachované kostry. Tento obří dravec žil asi před 98 až 96 miliony let na území dnešní Argentiny. Byl objeven automechanikem a sběratelem zkamenělin Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70%. Dnes je obvykle považován za jednoho z největších známých teropodů (viz také Velikost dinosaurů).
Obsah
Velikostní rekord[editovat | editovat zdroj]
Giganotosaurus vystřídal populárního tyranosaura na čele neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů, kde se předchozí rekordman, i když ne zcela právem, držel celých 90 let. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (160 cm, ale někteří jedinci možná až 200 cm), délku asi 13,2 metru[1] a hmotnost okolo 6100 až 8300 kilogramů[2][3][4][5][6] – největší dobře známý jedinec tyranosaura byl asi o 1 metr kratší).
Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridního teropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku téměř až o čtvrtinu delší než tyranosaurus, ale bývalý rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus relatvně mohutnější - v žádném případě nelze tvrdit nic tom, že by ale některý ze jmenovaných ještěrů stál pozadu v možnostech drtivého stisku čelistí, nebo odolnosti. Je nepochybné i z pohledu na jejich lebky, že obrovitý Giganotosaurus by byl jasným favoritem při střetu s T.rexem.[zdroj?] Nejvyšší publikovaný údaj o hmotnosti pro jedince o délce 13,0 metru činí 13 807 kilogramů.[7]
V roce 2006 byl na základě fosílií objevených v letech 1995 a 1997 až 2001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten prokazatelně dorůstal délky 12,2–12,6 m, mohl však být celkově mohutnější.
Rychlost pohybu[editovat | editovat zdroj]
Paleontologové Blanco a Mazzetta publikovali v roce 2001 biomechanickou studii, týkající se lokomoce (pohybových schopností) giganotosaura. Podle jejich výsledků dokázal tento obří teropod i při své hmotnosti v řádu 5-8 tun dosáhnout alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti až 14 m/s (50,4 km/h). Tím by nepochybně patřil k nejrychlejším velkým teropodům. Pokud by byl tento výpočet pravdivý, pak by obří dravec běhal skoro o 6 km/h rychleji, než kolik zvládnou nejrychlejší lidští sprinteři, jako je například Usain Bolt.
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
Giganotosaurus patří spolu s příbuznými rody Tyrannotitan, Mapusaurus a Carcharodontosaurus do čeledi Carcharodontosauridae. Giganotosaurus a Mapusaurus byli navíc zařazeni do samostatné podčeledi Giganotosaurinae paleontology Coriou a Curriem v roce 2006, neboť sdílejí více vzájemných společných znaků než s ostatními příslušníky čeledi.
V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]
Giganotosaurus se objevuje především v části části Země obrů ze seriálu Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěři s Nigelem Marvenem. Zde je ukázáno, že smečky giganotosaurů loví mladé argentinosaury. Dále se vyskytuje i ve čtvrtém díle třetí série populárního sci-fi seriálu Pravěk útočí (Primeval), kde se dostane trhlinou času do současnosti, sežere Nigela Marvena a napadne obrovské letadlo.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
- ↑ Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
- ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
- ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 97 (anglicky)
- ↑ Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Coria, R.A. and Currie, P.J. (2002). "Braincase of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Journal of Vertebrate Paleontology, 22 (4): 802–811.
- Coria RA & Salgado L (1995). A new giant carnivorous dinosaur from the Cretaceous of Patagonia. Nature 377: 225–226
- Coria, R.A. and Currie, P.J. (2006). "A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Geodiversitas, 28 (1): 71–118. pdf link
- Seebacher, F. 2001. A new method to calculate allometric length-mass relationships of dinosaurs. Journal of Vertebrate Paleontology 21 (1): 51–60.
- Blanco, R. Ernesto; Mazzetta, Gerardo V. (2001). "A new approach to evaluate the cursorial ability of the giant theropod Giganotosaurus carolinii". Acta Palaeontologica Polonica 46 (2): 193–202.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giganotosaurus ve Wikimedia Commons 
Taxon Giganotosaurus ve Wikidruzích- Článek na blogu Dinosaurusblog (česky)
- Článek V. Sochy o pravěkých predátorech (česky)
- Článek na blogu Dinosauria (česky)
- Článek o největších teropodech v Hradeckém deníku, 6. 1. 2011 (česky)
- Galerie Giganotosaurus ve Wikimedia Commons
