Carcharodontosauridae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxCarcharodontosauridae
Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, před 154 až 91 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Giganotosaurus carolinii, replika kostry
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
NadčeleďAllosauroidea
ČeleďCarcharodontosauridae
Stromer, 1931
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karcharodontosauridi ("ještěři se žraločími zuby") byli středně velcí až obří draví dinosauři (teropodi). V roce 1931 vytvořil německý paleontolog Ernst Stromer čeleď Carcharodontosauridae, dnes branou jako klad v rámci skupiny Carnosauria. Do této čeledi patří také jedni z největších známých teropodů všech dob - Carcharodontosaurus, Giganotosaurus, Mapusaurus a Tyrannotitan, přičemž téměř všechny tyto rody byly ve velikostní kategorii populárního tyranosaura.

Výskyt a paleoekologie[editovat | editovat zdroj]

Tito draví dinosauři žili v období pozdní jury a křídy asi před 154 až 91 miliony let především na subkontinentu Gondwana (Jižní Amerika, Afrika).[1][2] Na základě několika objevů se zdá být pravděpodobné, že alespoň v některých obdobích života lovili ve smečkách.[3] To bylo prokázáno přinejmenším u argentinského rodu Mapusaurus. Teprve po vyhynutí karcharodontosauridů v období turonu mohli na severních kontinentech převzít úlohu největších teropodů proslulí tyranosauridi.[4] Fosilní objevy z posledních let ukazují, že také na území Evropy byli karcharodontosauridi již od doby pozdní jury poměrně hojní.[5]

Poslední (nejmladší) dosud známé fosilie karcharodontosauridů jsou izolované zuby z Patagonie, pocházející z období pozdního turonu (stáří asi 92 až 90 milionů let).[6]

Do většího kladu Carcharodontosauria spadají karcharodontosauridům blízce příbuzné taxony, jako je Siats, Veterupristisaurus nebo Lusovenator.

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

V průběhu evoluce karcharodontosauridů docházelo k redukci (zmenšování a strukturálnímu zjednodušování) předních končetin. Podobný mechanismus postupné redukce pozorujeme i u dalších skupin velkých teropodů, například u abelisauridů a tyranosauridů.[7]

Vědecká studie, publikovaná koncem roku 2020, dokládá, že karcharodontosauridi rostli relativně pomalu (alespoň oproti tyranosauridům) a dožívali se celkově vyššího věku. Přinejmenším jeden jihoamerický exemplář žil možná až do svých 50 let.[8]Tento dosud nepopsaný druh dospěl až kolem 40. roku věku.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Carlos Roberto dos Anjos Candeiro, Sthepen Louis Brusatte, Luciano Vidal & Paulo Victor Luiz Gomes da Costa Pereira (2018). Paleobiogeographic evolution and distribution of Carcharodontosauridae (Dinosauria, Theropoda) during the middle Cretaceous of North Africa. Papéis Avulsos de Zoologia. 58: e20185829. doi: http://doi.org/10.11606/1807-0205/2018.58.29
  2. Rafael Delcourt, Natan S. Brilhante, Orlando N. Grillo, Aline M. Ghilardi, Bruno G. Augusta & Fresia Ricardi-Branco (2020). Carcharodontosauridae theropod tooth crowns from the Upper Cretaceous (Bauru Basin) of Brazil: A reassessment of isolated elements and its implications to palaeobiogeography of the group. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. Article 109870. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2020.109870
  3. http://dinosaurusblog.com/2009/03/17/773404-smeckovy-lov-obrich-teropodu/
  4. https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/the-rise-and-fall-of-the-shark-toothed-dinosaurs/
  5. Elisabete Malafaia, Pedro Mocho, Fernando Escaso, Pedro Dantas & Francisco Ortega (2018). Carcharodontosaurian remains (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Jurassic of Portugal. Journal of Paleontology. doi: https://doi.org/10.1017/jpa.2018.47
  6. Meso, J. G.; et al. (2021). Testing the persistence of Carcharodontosauridae (THEROPODA) in the Upper Cretaceous of Patagonia based on dental evidence. Cretaceous Research. 104875. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104875
  7. Geoffrey Guinard (2020). Forelimb shortening of Carcharodontosauria (Dinosauria: Theropoda): an update on evolutionary anterior micromelias in non-avian theropods. Zoology Article, 125756. doi: https://doi.org/10.1016/j.zool.2020.125756
  8. Thomas M. Cullen, Juan I. Canale, Sebastián Apesteguía, Nathan D. Smith, Dongyu Hu and Peter J. Makovicky (2020). Osteohistological analyses reveal diverse strategies of theropod dinosaur body-size evolution. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, 287(1939): 20202258. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2020.2258
  9. SOCHA, Vladimír. Padesátník s dvoumetrovou hlavou. OSEL.cz [online]. 18. prosince 2020. Dostupné online.  (česky)
  10. http://www.osel.cz/11041-nejvetsi-predator-vsech-dob.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Novas, de Valais, Vickers-Rich, and Rich. (2005). A large Cretaceous theropod from Patagonia, Argentina, and the evolution of carcharodontosaurids. Naturwissenschaften.
  • Coria, R. A., and Currie, P. J. (2006). A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina. Geodiversitas. 28 (1): 71-118.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]