Přeskočit na obsah

Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly
Starosta Boskovic
Ve funkci:
1864 – 1876
PanovníkFrantišek Josef I.
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1862 – 1894
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. tajný rada
Císařský komoří

Narození25. ledna 1810
Coburg
BavorskoBavorsko Bavorsko, Rýnský spolek
Úmrtí10. února 1894 (ve věku 84 let) nebo 10. prosince 1894 (ve věku 84 let)
Boskovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenípohřební kaple svaté Terezie v Nečtinách
Choť
  • I. (1843) Terezie Rosa z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1823–1856)
  • II. (1862) Marie Terezie z Lambergu (1833–1876)
RodičeEmanuel Mensdorff-Pouilly (1777–1852) a Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (1778–1835)
DětiViktorie, provd Oberndorffová (1844–1918)
Žofie, provd. Kinská (1845–1909)
Alfons Vladimír (1864–1935)
Emanuel Mensdorff-Pouilly (1866–1948)
Příbuzníbratr: Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871)
strýc: Leopold I., belgický král (1790–1865)
sestřenice: Viktorie, britská královna a indická císařovna (1819–1901)
vnučka: Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989)
tchán: František Xaver Josef z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1774–1850)
tchán: František Filip z Lambergu (1790–1848)
zeť: Bedřich Karel Kinský (1834–1899)
SídloNečtiny
Profesešlechtic, politik, starosta
Náboženstvířímskokatolické
Oceněníkomandér Císařského řádu Leopoldova
CommonsAlphons von Mensdorff-Pouilly
1888 čestný občan Boskovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons Bedřich Ferdinand hrabě Mensdorff-Pouilly (německy Alphons Friedrich Ferdinand Graf von Mensdorff-Pouilly; 25. ledna 1810 Coburg[1]10. února[2] nebo 10. prosince[1] 1894 Boskovice) byl český šlechtic, politik a velkostatkář z rodu hrabat Mensdorff-Pouilly, starší bratr rakousko-uherského ministra zahraničí Alexandra knížete Dietrichstein-Nikolsburg- Mensdorffa-Pouilly.

Byl synem rakouského generála hraběte Emanuela Mensdorffa-Pouilly (1777–1852) a jeho manželky, princezny Žofie Sasko-Koburské (1778–1835). Díky matce byl Alfons Bedřich spřízněn s řadou evropských panovnických rodů, mimo jiné byl synovcem belgického krále Leopolda I. a bratrancem britské královny Viktorie.

Veřejná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na námořní škole v Benátkách a poté sloužil v armádě u jezdectva, mezitím také cestoval a pobýval například v Británii na pozvání své sestřenice královny Viktorie. Rakouskou armádu opustil v roce 1852 v hodnosti plukovníka, získal čestné hodnosti c. k. tajného rady a komořího, díky vlivným příbuzným obdržel též několik zahraničních řádů. V letech 1861–1871 byl poslancem Moravského zemského sněmu, v této funkci se ale angažoval jen minimálně. Od roku 1862 byl doživotním členem rakouské panské sněmovny. Více zásluh si získal jako starosta v Boskovicích (1864–1876), kde se později stal i čestným občanem (1888).

Poprvé se 23. července 1843 ve Vídni oženil s hraběnkou Terezií z Ditrichštejna (1823–1856), pozdější dámou Řádu hvězdového kříže (1848) a palácovou dámou,[1] jednou z dědiček obrovského majetku vymírajícího rodu Ditrichštejnů (po otci Františku Xaveru Josefovi z Dietrichstein-Proskau-Leslie zdědila v roce 1850 panství Boskovice).

  • 1. Viktorie (28. 8. 1844 Vídeň – 4. 11. 1918 Celje)
    • ⚭ (4. 11. 1865 Boskovice) Karel Alexandr von Oberndorff (31. 7. 1833 Regendorf – 27. 12. 1889 Neapol)
  • 2. Žofie (30. 7. 1845 Vídeň – 10. 3. 1909 Kostelec nad Orlicí)
  • 3. Antonie Marie (8. 8. 1848 Boskovice – 7. 2. 1855 Boskovice[3])
  • 4. Artur Emanuel (4. 5. 1852 – 16. 1. 1862 Boskovice)

Jeho druhou manželkou se 31. května 1862 ve Vídni stala hraběnka Marie Terezie Lambergová (1833–1876), pozdější dáma Řádu hvězdového kříže (1863) a palácová dáma,[1] dcera polního podmaršálka Františka Lamberga, který byl zavražděn za revoluce v roce 1848 v Budapešti.

  • 5. Terezie Marie (12. 3. 1863 Boskovice – 13. 1. 1867 tamtéž)
  • 6. Alfons Vladimír (16. 8. 1864 Boskovice – 20. 6. 1935 Brno)
    • ⚭ (2. 9. 1890 Vídeň) Ida Paarová (1. 3. 1867 Vídeň – 9. 8. 1945 Nečtiny)
  • 7. Emanuel Alexandr (5. 9. 1866 Peggau – 28. 3. 1948 Český Šternberk)
    • ⚭ (12. 7. 1892 Praha) Anna Marie Vestfálská z Fürstenbergu (18. 2. 1869 Chlumec – 29. 12. 1948 Český Šternberk)
  • 8. Bedřich Karel (18. 1. 1869 Boskovice – 17. 1. 1872 Boskovice)

Z obou manželství se narodilo celkem osm děti, čtyři z nich zemřely v dětství. Dědicem rodového majetku byl syn Alfons Vladimír (1864–1935) z druhého manželství.

Majetkové poměry a stavební aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Prvním sňatkem s hraběnkou Terezií z Ditrichštejna získal její dědický podíl na panství Boskovice, součástí ditrichštejnského dědictví byl i dům v Prostějově, fakticky se ale tento majetek stal jejich vlastnictvím až v roce 1854 po vyrovnání s dalšími dědici. Svým hlavním sídlem proto Alfons Bedřich učinil Nečtiny v západních Čechách, které zdědil po otci (1852). Zde nechal v letech 1855–1858 postavit zámek v novogotickém slohu, na okraji zámeckého parku vznikla i rodinná hrobka (1858). Budováním vlastního zázemí i podporou veřejně prospěšných staveb (škola) přispěl k celkovému rozvoji Nečtin ve druhé polovině 19. století. Týká se to i Boskovic, kde zřídil klášter sester kongregace sv. Vincence de Paula, pod jehož patronátem poté vznikla dívčí škola a mateřská škola.

Alfons Bedřich Mensdorff-Pouilly zemřel na zámku v Boskovicích v únoru 1894 ve věku 84 let. Od jeho syna Alfonse pochází dodnes existující rozvětvená linie, tzv. boskovická.

  1. a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 256–257. 
  2. MAREK, Miroslav. Rodokmen Mensdorff-Pouilly [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  3. Matrika zemřelých 1848–1869, rok 1855, Boskovice, číslo knihy 194, fol. 94 [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl I. Jižní Morava, 1981
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl IV. Západní Čechy, 1985
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, - díl I., 1996 ISBN 80-85983-13-3
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, - díl IV., 2000 ISBN 80-85983-16-8
  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
  • ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty; Praha, 2007 ISBN 978-80-7203-859-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]