Alexej Losev
| Narození | 10.jul. / 22. září 1893greg. Novočerkassk |
|---|---|
| Úmrtí | 24. května 1988 Moskva |
| Alma mater | Historicko-filologická fakulta Moskevské univerzity a Imperátorská moskevská univerzita |
| Vlivy | Nikolaj Alexandrovič Berďajev, Vladimir Sergejevič Solovjov, Edmund Husserl, Henri Bergson, Pavel Florenskij, Semjon Ljudvigovič Frank, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Gustav Gustavovič Špet a Immanuel Kant |
| Choť | Loseva-Sokolova Valentina Mikhailovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexej Fjodorovič Losev (rusky Алексе́й Фёдорович Ло́сев; 10. záříjul./ 22. září 1893greg. v Novočerkassku – 24. května 1988 v Moskvě) byl sovětský filosof, historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filologických věd (1943), profesor Moskevského pedagogického ústavu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Losev ukončil se zlatou medailí klasické gymnázium v Novočerkassku, hlavním městě Oblasti Donského vojska roku 1911[1] a dostal se na Moskevskou univerzitu.[2] V roce 1915 ukončil univerzitní studium dvou oborů – filozofie a klasické filologie a zůstal na univerzitě kvůli dosažení dalších akademických hodností. V roce 1919 byl již profesorem na univerzitě v Nižním Novgorodu.[3]
Byl velmi erudovaný v oblasti dějin starověké filozofie.[4] Losevova kniha Filozofie jména byla filozofií jazyka a námětem na vytvoření celého filosofického systému.[5]
Poté, co roku 1930 uveřejnil svou knihu Dialektika mýtu (rusky Диалектика мифа), byl sovětskou vládou odsouzen k nuceným pracím v pracovním táboře na bělomořském kanálu, kde takřka ztratil zrak. V roce 1943 byl propuštěn z Filosofické fakulty Lomonosovovy univerzity, neboť zastával názory odlišné od názorů „oficiálních“.[6]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Alexej Losev byl dvakrát ženatý. V roce 1922 si vzal Valentinu Sokolovovu. 3 června 1929 byl postřižen na mnicha spolu s manželkou Valentinou. Po její smrti na rakovinu v roce 1954 se oženil s Azou Tacho-Godiovou.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Alexej Losev byl jedním z významných sovětských filozofů zabývajících se Vladimírem Solovjovem a napsal podrobnou studii Vladimir Solovjov a jeho doba. Tato kniha je detailním zpracováním nejrůznějších aspektů tvorby Solovjova, ve kterém převládá velmi podrobně a systematické zpracování jednotlivých témat.[7][8] Tato rozsáhlá monografie byla vydána až posmrtně roku 1990 v nakladatelství Progress.
- České překlady
- Alexej F. Losev: Hudba jako předmět logiky, Refugium, 2006. Z ruštiny přeložil Alan Černohous
- LOSEV, Alexej F. Vladimir Solovjov a jeho doba (původním názvem: Владимир Соловьёв и его время). Překlad : Tereza Javornická. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. 616 s. (Agora; sv. 3). ISBN 978-80-7465-330-8.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Лосев, Алексей Фёдорович na ruské Wikipedii.
- ↑ Tacho-Godiová 2018, s. 13.
- ↑ Tacho-Godiová 2018, s. 14.
- ↑ Tacho-Godiová 2018, s. 15.
- ↑ Losskij, s. 449.
- ↑ Losskij, s. 451.
- ↑ Батыгин a Девятко 1993b.
- ↑ Sládek 2018, s. 595.
- ↑ Sládek 2009, s. 42.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- v češtině
- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie (původním názvem: История русской философии). Překlad : Alan Černohous. 1. vyd. Olomouc, Velehrad: Refugium Velehrad-Roma. 663 s. ISBN 80-86715-26-4. Kapitola "Losev Alexej Fjodorovič", s. 448–457.
- SLÁDEK, Karel, 2018. Prolegomena k českým polemikám o Vladimiru Solovjovovi. In: LOSEV, Alexej F. Vladimir Solovjov a jeho doba. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart. ISBN 978-80-7465-330-8. S. 595–606.
- SLÁDEK, Karel, 2009. Vladimír Solovjov: mystik a prorok. Osobnost a dílo Vladimíra Solovjova pohledem (nejen) české reflexe. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma. (Studijní texty Centra Aletti). ISBN 978-80-7412-021-3.
- TACHO-GODIOVÁ, Aza Alibekovna, z ruštiny přeložila Tereza Javornická, 2018. O vzniku knihy věnované Vladimiru Solovjovovi. In: LOSEV, Alexej F. Vladimir Solovjov a jeho doba. Červený Kostelec: Pavel Mervart. Kniha vychází s finančním přospením Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-7465-330-8. S. 13–18.
- v cizích jazycích
- БАТЫГИН, Г.С.; ДЕВЯТКО, И.Ф., 1993b. Советское философское сообщество в сороковые годы: Почему был запрещен третий том «Истории философии»?. Вестник Российской академии наук. Roč. 63, čís. 7. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18. (rusky) Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexej Losev
