Přeskočit na obsah

Alena Wagnerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alena Wagnerová
Narození18. května 1936 (88 let)
Brno
Povoláníspisovatelka, novinářka, překladatelka, publicistka, prozaička a dramaturgyně
StátČeskoČesko Česko
Alma materMasarykova univerzita
TémataMilena Jesenská
OceněníCena Pelikán
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alena Wagnerová (* 18. května 1936 Brno) je česko-německá spisovatelka a publicistka. Ve své práci se věnuje tématům socialismu, feminismu, kulturním dějinám střední Evropy a česko-německým vztahům.[1][2] Žije střídavě v Saarbrückenu a Praze.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také promovala. Byla nejprve dramaturgyní a od roku 1966 je činná jako publicistka na volné noze. Od roku 1969 žije v Saarbrückenu a Praze a pracuje jako spisovatelka, překladatelka a vydavatelka. Byla členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady; je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu.

Wagnerová sepsala biografii české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné (1885–1950), která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku Vrchotovy Janovice jižně od Prahy. Na tomto zámku sepsal přítel baronky Nádherné, rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus, svoji slavnou práci Poslední dnové lidstva. Kniha Aleny Wagnerové je současně příběhem zámku Vrchotovy Janovice a jeho zámeckého parku, který se v roce 1942 stal proti vůli majitelky součástí cvičiště jednotek Waffen-SS. Zatímco recenzentka švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung, filosofka Ursula Pia Jauch chválila „atmosférickou hustotu“ tohoto díla,[3] postrádala novinářka Elisabeth Wehrmann v hamburském týdeníku Die Zeit „místa zlomu této znamenité ženy“ (Sidonie Nádherné).[4]

Wagnerová se dlouhodobě zabývá osudem publicistky a novinářky Mileny Jesenské, známé především vztahem ke světově proslulému spisovateli Franzi Kafkovi. Sepsala a vydala v roce 1994 její životopis. Publikuje také novinové články o Mileně Jesenské, naposledy o nedávném nálezu jejích 14 dopisů, které napsala v letech 1940 až 1943 z vězení v Drážďanech, v Praze a z koncentračního tábora Ravensbrück mj. svému otci profesoru Jesenskému.[5]

Hodně diskutovaná se stala kniha Aleny Wagnerové Helden der Hoffnung (Hrdinové naděje), v níž v roce 2008 publikovala patnáct rozhovorů, které vedla se sudetskými Němci – odpůrci nacionálního socialismu a Adolfa Hitlera. Byli mezi nimi sociální demokraté, komunisté i katolíci; za nacismu se dočkali pronásledováni, po skončení války pak byli odsunuti z Československa.[6][7]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Die Frau im Sozialismus, Beispiel ČSSR. Hoffmann und Campe, Hamburg 1974. 177 s. (Standpunkt). ISBN 3-455-09093-1
  • Mutter - Kind - Beruf. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuchverlag, 1976. ISBN 3-499-16965-7
  • Wir adoptieren ein Kind. Freiburg: Harder, 1981. 159 s. (Rund um die Familie. Herderbücher; Bd. 808). ISBN 3-451-07808-2
  • Die Doppelkapelle. Erzählung. Walter, Olten 1982, ISBN 3-530-91720-6
  • Scheiden aus der Ehe: Anspruch und Scheitern einer Lebensform: Untersuchungen, Erfahrungsberichte, Erkenntnisse. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag, 1982. 189 s. (rororo sachbuch; 7302). ISBN 3-499-17302-6
  • 1945 waren sie Kinder. Flucht und Vertreibung im Leben einer Generation. Köln: Kiepenheuer & Witsch, 1990. 154 s. Kiwi; 209. ISBN 3-462-02022-6
  • Milena Jesenská: Biographie. Mannheim: Bollmann, 1994. 205 s. ISBN 3-927901-54-7
  • Prager Frauen: Neun Lebensbilder. Mannheim: Bollmann, 1995. 240 s. (Frei und Frau). ISBN 3-927901-59-8
  • Im Hauptquartier des Lärms: die Familie Kafka aus Prag. Düsseldorf: Bollmann, 1997. 215 s. ISBN 3-927901-91-1
  • „Ich hätte zu antworten tage- und nächtelang“. Die Briefe von Milena. Fischer, Frankfurt/M 1999, ISBN 3-596-13913-9
  • Das Leben der Sidonie Nádherný. Eine Biographie. Europäische Verlags-Anstalt, Hamburg 2003, ISBN 3-434-50543-1
  • Jiří Weil: Das Strassburger Münster a Alena Wagnerová: Was hat ein Tscheche im Elsass zu suchen. Gollenstein-Verlag, Merzig 2007, ISBN 978-3-938823-25-5
  • Helden der Hoffnung: die anderen Deutschen aus den Sudeten. 1935–1989. 1. vyd. Berlin: Aufbau, 2008. 272 s. ISBN 978-3-351-02657-8
  • WAGNEROVÁ, Alena. Sidonie Nádherná a konec střední Evropy. Překlad Vratislav Slezák, verše přeložila: Michaela Jacobsenová. 1. vyd. Praha: Argo, 2010. 214 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-0329-8. 
  • WAGNEROVÁ, Alena. Bol lásky prodejné: ze života Johannese Nádherného a jeho milostných družek. Překlad z francouzštiny Milena Lenderová, z němčiny Alena Wagnerová. 1. vyd. Praha: Argo, 2013. 175 s. ISBN 978-80-257-0829-3. 
  • WAGNEROVÁ, Alena. Literární reportáže. 1. vyd. Praha: Maraton, 2022. 254 s. ISBN 978-80-88411-12-3. [8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ZLAMALOVÁ, Erika. Potřebujeme víc živé kulturní elity a pocit, že nejsme jednotlivci. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Radikální a podnětná. Česko-německá spisovatelka Alena Wagnerová slaví 85. narozeniny [online]. A2larm, 2021-05-18 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ursula Pia Jauch: Schönheit am Abgrund. Alena Wagnerová über das Leben der Sidonie Nadherny. Neue Zürcher Zeitung, 27. prosince 2003.
  4. ↑ Elisabeth Wehrmann v Die Zeit ze 13. listopadu 2003.
  5. ↑ Alena Wagnerová: Bitte schicke mir bald wieder zärtliche Worte (Prosím pošli mi brzy opět něžná slova), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 11. června 2013, str. 27.
  6. ↑ Kniha byla diskutovaná mimo jiné v Berlínském deníku Der Tagesspiegel z 29. září 2008, z týdeníku Die Zeit z 25. září 2008; dále komentář Ulrich Miksch: Die vergessenen Sudetendeutschen (Zapomenutí sudetští Němci) v deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. listopadu 2008.
  7. ↑ Viz také „Správná soudružka se nemohla zamilovat do západního Němce, říká literátka Alena Wagnerová“, Idnes.cz, 6. prosinec 2008, Dostupné online.
  8. ↑ RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Bez komfortní zóny. Fotografie David Konečný. Salon, příloha Práva. Borgis, 26. leden 2023, roč. 33, čís. 1312, s. 16. Dostupné online. ISSN 1211-2119.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Wagnerová, Alena, P.E.N. Zentrum Deutschland. Autorenlexikon. Hammer, Darmstadt 2000, ISBN 3-87294-854-7
  • Raimund Paleczek: Alena Wagnerová: Helden der Hoffnung - die anderen Deutschen aus den Sudeten 1938–1989 (Alena Wagnerová: Hrdinové naděje - Ti druzí Němci ze Sudet 1938–1989) Dostupné online. Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine. V publikaci Sehepunkte, Rezensionsjournal für Geschichtswissenschaften (Recenzní časopis pro dějinné vědy), část Zeitgeschichte (Soudobé dějiny), Mnichov, č. 10/2009.online]. ISSN 1211-2119.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alena_Wagnerová&oldid=23619424“