Alain Poher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alain Poher

Dočasný Prezident Francie
Dočasný spolukníže Andorry
Ve funkci:
29. duben 1969 – 20. červen 1969
2. duben 197427. květen 1974
Předchůdce Charles de Gaulle
Georges Pompidou
Nástupce Georges Pompidou
Valéry Giscard d'Estaing

Předseda Francouzského senátu
Ve funkci:
1968 – 1992
Předchůdce Gaston Monnerville
Nástupce René Monory
Stranická příslušnost
Členství Demokratické centrum
Lidové republikánské hnutí

Narození 17. duben, 1909
Francie Ablon-sur-Seine, Francie
Úmrtí 9. prosinec 1996
Francie Paříž, Francie
Děti Marie-Agnès Poher
Marie-Thérèse Poher
Alma mater Mines ParisTech
Lycée Saint-Louis
Lycée Louis-le-Grand
Institut d'études politiques de Paris
Profese politik
Ocenění medaile Roberta Schumana
Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
medaile Ernsta Reutera
Médaille de la Résistance
Válečný kříž
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Alain Poher
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Poher (17. dubna 19099. prosince 1996) byl francouzský politik, dvakrát dočasný prezident Francie a předseda Senátu v letech 19681992. V letech 19661969 byl předsedou Evropského parlamentu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Podle francouzské ústavy z roku 1958 předseda senátu přijímá prezidentské pravomoci i povinnosti v případě prezidentovy rezignace nebo smrti a stává se dočasnou hlavou státu do uspořádání voleb a uvedení do funkce nového prezidenta.

Poher se poprvé stal dočasným prezidentem 29. dubna 1969, po rezignaci Charlese de Gaulla. K nadcházejícím volbám (1969) podal kandidaturu. Částečně z důvodu absence dlouhodobé stranické příslušnosti byl v druhém kole vyřazen Georgesem Pompidouem a znovu se ujal výlučně senátního předsednictví po Pompidouově přísaze 20. června 1969. Pompidou však zemřel ve funkci 2. dubna 1974, necelých šest let po volbách (do roku 2000 byl ve francouzské ústavě stanoven prezidentský mandát na sedm let) a Poher se opět stal dočasným prezidentem až do pronesení přísahy vítězným kandidátem následujících voleb Valérym Giscardem d'Estaing 27. května 1974.