Achim von Arnim
| Achim von Arnim | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Carl Joachim Friedrich Ludwig von Arnim |
| Narození | 26. ledna 1781 Wrangelův palác |
| Úmrtí | 21. ledna 1831 (ve věku 49 let) Wiepersdorf |
| Místo pohřbení | Wiepersdorf |
| Povolání | spisovatel, básník, romanopisec, dramatik, básník-právník a novinář |
| Alma mater | Univerzita Georga Augusta v Göttingenu Univerzita Martina Luthera v Halle Jáchymovské gymnázium v Berlíně |
| Významná díla | Chlapcův kouzelný roh |
| Manžel(ka) | Bettina von Arnim |
| Děti | Gisela von Arnim Maximiliane von Oriola Armgart von Arnim Freimund von Arnim Friedmund von Arnim |
| Příbuzní | švagr Clemens Brentano |
| Podpis | .gif){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl Joachim Friedrich Ludwig von Arnim (26. ledna 1781, Berlín – 21. ledna 1831, Wiepersdorf) byl německý romantický básník a prozaik, společně s Clemensem Brentanem hlavní představitel mladšího proudu německé romantiky (Hochromantik), tzv. heidelberské skupiny romantiků.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Achim von Arnim se narodil roku 1781 v Berlíně. Pocházel z pruské šlechtické rodiny, která měla blízko ke královskému dvoru, neboť jeho otec, Joachim Erdmann von Arnim (1741–1804) byl královským komořím. Matka mu zemřela brzy po narození, a tak byl společně se starším bratrem vychováván svou babičkou z matčiny strany.[2]
Během svých studií práva a přírodních věd na univerzitách v Halle a v Göttingenu se v letech 1798–1801 seznámil s básníky Ludwigem Tieckem a Clemensem Brentanem a po dokončení studií se pod vlivem Goethových a Herderových spisů začal zcela věnovat literatuře. Aby mohl sbírat lidovou slovesnost, cestoval se svým bratrem po Německu, Švýcarsku, Francii, Anglii a horní Itálii. Po svém návratu z cest roku 1804 začíná společně se svým přítelem Brentanem připravovat sbírku německých lidových a starých písní Chlapcův kouzelný roh, kterou vydali ve třech svazcích v letech 1806 až 1808. Společně také vydávali roku 1806 v Heidelbergu romantické Noviny pro poustevníky (Zeitung für Einsiedler).[3]
Roku 1811 se Achim von Arnim oženil s mladší Brentanovou sestrou Bettinou (1785–1859), ženou pronikavého intelektu a ohromující aktivity, se kterou měl dva syny. Když mu cenzura prakticky znemožnila žurnalistickou činnost, žil především na svém statku ve Wiepersdorfu a psal prozaické práce, které se vyznačují bohatstvím uměleckého tvaru (překračujícího někdy i hranice logiky pravidel), strhující fantazií poutavých milostných, dobrodružných a strašidelných příběhů i bujným lidovým veselím.[2]
Achim von Arnim zemřel neočekávaně roku 1831 na svém statku ve Wiepersdorfu.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Hollinův milostný život (1802, Hollin's Liebeleben), román,
- Alois a Růžena (1803, Aloys und Rosa), novela,
- Vojenské písničky (1806, Kriegslieder), lyrika,
_Des_Knaben_Wunderhorn.jpg)
- Chlapcův kouzelný roh (1806–1808, Des Knaben Wunderhorn), sbírka německých lidových a starých písní (tři díly), kterou Achim von Arnim vydal společně se svým přítelem Clemensem Brentanem. Sbírka čerpá ze soudobého lidového zpěvu, ze starší měšťanské poezie, z tvorby básníků 16.–18. století i z písní kramářských, přičemž její autoři provedli v písních řadu změn, úprav a doplňků. Vedle balad, morytátů, písní historických a legend obsahuje sbírka i kostelní zpěvy, milostnou poezii, písně vojenské, tovaryšské a dětské a další.
- Útěšná samota (1808, Tröst Einsamkeit), knižní podoba Arnimových Novin pro poustevníky',
- Zimní zahrada (1809, Der Wintergarten), prozaický protějšek Chlapcova kouzelného rohu, sbírka převyprávěných starších německých lidových povídek,
- Bohatství, vina a pokání hraběnky Dolores (1810, Armuth, Reichthum, Schuld und Busse der Gräfin Dolores), román,
- Halle und Jerusalem (1811), divadelní hra,
- Isabela egyptská (1812, Isabella von Ägypten), novela,
- Melika Maria Blainville (1812, Melück Maria Blainville), novela,
- Tři láskyplné sestry a šťastný barvíř (1812, Die drei liebreichen Schwestern und der glückliche Färber), novela,
- Jeviště (1813, Schaubühne), divadelní hra,
- Strážcové koruny (1817, Die Kronenwächter), nedokončený historický román, ve kterém autor zobrazil kulturní a společenský život 16. století v Německu (fragment druhého dílu vydala roku 1854 Bettina von Arnim),
- Paní ze Savernů (1817, Frau von Saverne), dobrodružná povídka,
- Ubytování na faře (1817, Die Einquartierung im Pfarrhause), novela,
- Vánoční výloha (1817, Die Weihnachtsaustellung), novela,
- Polámaný dostavník (1818, Die zerbrochene Postkutsche), novela,
- Šílený invalida na pevnůstce Ratonneau (1818, Der tolle Invalide auf dem Fort Ratonneau), novela,
- Kníže Skorobůh a zpěvák Polobůh (1818, Fürst Ganzgott und Sänger Halbgott), novela,
- Majorátní páni (1820, Die Majoratsherren) novela,
- Venkovský život (1826, Landhausleben), sbírka povídek,
- Kde se kovají sňatky (1839, Die Ehenschmiede), posmrtně vydaná povídka,
- Papežka Jana (1846, Die Päpstin Johanna), posmrtně vydaná básnická povídka napsaná roku 1813.
Adaptace
[editovat | editovat zdroj]Hudba
[editovat | editovat zdroj]Hudební skladatel Gustav Mahler napsal v letech 1888–1896 cyklus písní na texty ze sbírky Chlapcův kouzelný roh.[4]
Film
[editovat | editovat zdroj]- Alraune und der Golem (1919, Alraune a Golem), nedochovaný německý němý film na motivy novely Isabela egyptská, o kterém toho není víc známo..
- Lebenszeichen (1968, Znamení života, západoněmecký film podle novely Šílený invalida na pevnůstce Ratonneau, scénář a režie Werner Herzog.[5]
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Devět balad, Otto František Babler, Olomouc 1933, ze sbírky Chlapcův kouzelný roh vybral a přeložil Otto F. Babler,
- Mužíček z mandragory, Odeon, Praha 1973, vybral a přeložil Ladislav Novák,
- Chlapcův kouzelný roh, Odeon, Praha 1980, vybral a přeložil Jindřich Pokorný.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských. Praha: Odeon 1987. S. 106-107.
- 1 2 Slovník německy píšících spisovatelů - Německo. Praha: LIBRI 2018. S. 72-73.
- ↑ Ottův slovník naučný. 2. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 763.
- ↑ WIGMORE, Richard. Mahler’s Des Knaben Wunderhorn: which recording to own?.Gramophone. Retrieved. Dostupé online
- ↑ Achim von Arnim. Internet Movie Database (IMDb). Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Achim von Arnim na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Achim von Arnim na Wikimedia Commons
Osoba Achim von Arnim ve Wikicitátech- Autor Achim von Arnim ve Wikizdrojích (německy)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Achim von Arnim
- Plné texty děl autora Achim von Arnim na projektu Gutenberg (anglicky)
- Achim von Arnim. Projekt Gutenberg - DE. Dstupné online
- Achim von Arnim v Databázi knih
- (Německy) Stránky rodu 'von Arnim'
- (Německy) Stránky rodu 'von Arnim' (Achim von Arnim) Archivováno 2. 8. 2007 na Wayback Machine.
- (Německy) Životopis (Uni Karlsruhe) Archivováno 27. 3. 2008 na Wayback Machine.
- (Německy) Životopis na zeno.org
