Geosynchronous Satellite Launch Vehicle
| GSLV (Mk.1/Mk.2) | |
|---|---|
| Země původu | Indie |
| Rodina raket | GSLV/PSLV[1] |
| Výrobce | Indická kosmická agentura (ISRO) |
| Rozměry | |
| Výška | 49,13 metru |
| Průměr | 2,8 metru |
| Hmotnost | 414 750 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | 5 000 kg |
| na GTO | 2 500 kg |
| Historie startů | |
| Status | aktivní (GSLV Mk.2) |
| Kosmodrom | kosmodrom Šríharikota |
| Celkem startů | 7 (Mk.1) 5 (Mk.2) |
| Úspěšné starty | 2 (Mk.1) 5 (Mk.2) |
| Selhání | 4 (Mk.1) 0 (Mk.2) |
| Částečná selhání | 1 (Mk.1) 0 (Mk.2) |
| První start | 20. duben 2001 (Mk.1) 25. dubna 2010 (Mk.2) |
| Poslední start | 25. října 2010 (Mk.1) |
| Pomocné motory – L40H Vikas 2 | |
| Počet | 4 |
| Tah | 3 040 kN |
| Specifický impuls | 262 s |
| Doba zážehu | 160 s |
| Palivo | N2O4/UDMH |
Geosynchronous Satellite Launch Vehicle (hindsky: भूस्थिर उपग्रह प्रक्षेपण यान), zkráceně jako GSLV, je nosná raketa provozovaná Indickou kosmickou agenturou (ISRO).
Historie
Na projektu GSLV byli zahájeny práce v roce 1990 s cílem získání indického nosiče pro geostacionární družice.[2] Indie byla závislá na Spojených státech a Evropě pro vynášení třídy družic INSAT.[3]
GSLV používá hlavní komponenty, které jsou již osvědčené v Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV) odpalovací zařízení v podobě startovacích motorů S125/S139 na pevná paliva a motoru Vikas na kapalná paliva. Třetí stupeň byl pořízen od ruské společnosti Glavcosmos na základě dohody podepsané v roce 1991.[3] Rusko z dohody vycouvalo po amerických sankcích, které byly zavedeny v květnu 1992. ISRO započal vyvíjet projekt kryogenního horního stupně v dubnu 1994.[4] Ruskem potvrdilo prodej 7 kryogenních stupňů a jedné pozemní makety stupně, namísto 5 stupňů a kryogenní technologie k jejich výrobě.[5]
Popis nosiče
Nosič GSLV je 49 metrů vysoký, se startovní hmotností 415 tun, má tři stupně s pevnými, kapalnými a kryogenními pohonnými hmotami. Na vrcholu nosiče je kryt, který je 7,8 metru dlouhý, má 3,4 metru v průměru a chrání nosič a družice během jejich letu hustou atmosférou. Kryt je odhozen, když nosič dosáhne nadmořské výšky asi 115 km.[6]
GSLV používá pro telemetrii S-band a C-band transpondérů pro monitorování chodu nosiče, sledování výkonu, sledování dráhy, dodržení letového koridoru, bezpečnosti letu a předběžné dráhy. Redundantní palubní inerciální navigační systém/Inerciální naváděcí systém GSLV sídlí na jeho palubě a řídí nosič od startu po cílovou dráhu. Digitální autopilot a obvody naváděcího systému zajišťují požadovanou výšku manévru a doručení družice na zadanou oběžnou dráhu.
GSLV může umístit přibližně 5000 kg na nízkou oběžnou dráhu prográdního (východního) směru. S GSLV Mk.1, pomocí ruského stupně 12KRB, s kryogenním raketovým motorem KVD-1, GSLV může umístit až 2200 kg na 18° geostacionární oběžnou dráhu. S GSLV Mk.2 používající indický kryogenní motor CE-7.5 ve třetím stupni, namísto ruského kryogenního motoru.
Historie startů
Dne 5. ledna 2014 byla vypuštěna družice GSAT-14.
Dne 27. dubna 2015 byl na dráhu přechodovou ke geostacionární vypuštěn satelit GSAT-6 o hmotnosti 2117 kg.
Dne 8. září 2016 Indie vyslala na geostacionární dráhu meteorologickou družici INSAT 3DR.[7]
Dne 5. května 2017 byla na geostacionární dráhu vypuštěna komunikační družice GSAT-9.[1][8][9][10]
Dne 12. srpna 2021, při vypouštění satelitu EOS-3, došlo z důvodu selhání horního stupně GSLV Mk.2 (s motorem CE-7.5), způsobeném nízkým tlakem v nádrži kapalného vodíku, kvůli čemuž satelit nedosáhl oběžné dráhy.[11][12][13]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geosynchronous Satellite Launch Vehicle na anglické Wikipedii.
- ↑ a b KREBS, Gunter. GSLV [online]. http://space.skyrocket.de, rev. 2017-05-05 [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GSLV Launched Successfully. Current Science. May 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ a b SUBRAMANIAN, T S. The GSLV Quest. www.frontline.in. March 17–31, 2001. Dostupné online [cit. 12 December 2013].
- ↑ RAJ, N Gopal. The long road to cryogenic technology. www.thehindu.com. Chennai, India: 21 April 2011. Dostupné online [cit. 12 December 2013].
- ↑ SUBRAMANIAN, T S. The cryogenic quest. www.frontline.in. 28 April – 11 May 2001. Dostupné online [cit. 13 December 2013].
- ↑ GSLV-F04 [online]. ISRO [cit. 2013-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-01-2014.
- ↑ http://www.isro.gov.in, 2016-09-08 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (anglický)
- ↑ GSAT-9 launch: With South Asia Satellite Isro moves into heavyweight category. http://www.hindustantimes.com/. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2017-05-05]. (anglicky)
- ↑ BONNY, Robin. Launchinfo.space - Space Launch Information. www.launchinfo.space [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-05.
- ↑ Calendar – Spaceflight101. spaceflight101.com [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leaky valve, low pressure in propellant tank led to GSLV failure in August last year: ISRO. The Economic Times. Dostupné online [cit. 2022-04-01].
- ↑ India's GSLV fails on long-delayed EOS-03 mission [online]. 2021-08-11 [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Explained: The takeaways from GSLV-F10 failure [online]. 2021-08-13 [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Indická kosmická agentura
- PSLV
- GSLV Mk.3 - těžký nosič Indie
- Mangalján - Indická družice Marsu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geosynchronous Satellite Launch Vehicle na Wikimedia Commons - (anglicky) ISRO GSLV Homepege Archivováno 24. 8. 2011 na Wayback Machine.
- (anglicky) Indie ve vesmíru - GSLV Homepage
- (anglicky) 12KRB (KVD-1) horní stupeň v Khrunichev Space Center
